Medvídek panda jako nástroj čínské vlády aneb symbolika roztomilých zvířat

Roztomilé černobílé zvířátko je vděčným objektem zájmu zoologických zahrad. Víte ale, že ve své domovině ukrývá i zajímavou symboliku?

Jak žije panda?

Správný kompletní název pro tohoto živočicha zní panda velká. Běžně váží mezi 70 až 120 kg a je charakteristická svým černobílým zbarvením.

Řazena je do čeledi medvědovitých. Roztomilý vzhled společně s obrázkem tvora zcela nekonfliktně přežvykujícího bambus vedl k tomu, že si pandu širší veřejnost nesmírně oblíbila a zvíře tak bývá vnímáno jako jakýsi oživlý plyšový medvídek, který ztělesňuje klid a láskyplnost.

Panda velká je skutečně býložravcem a bambusy tvoří prakticky jedinou složku jejího jídelníčku. Proto téměř neloví, ač je zařazena mezi šelmy.

Bambusu panda zkonzumuje až desítky kilogramů denně. Není divu, že má shánění potravy prakticky „na plný úvazek“, zabere jí to až 10 hodin denně. Většinou obývá teritorium o velikosti do 10 km, ale v případě potřeby je za potravou schopná i migrovat.

Pandy v lidské péči

Značná popularita těchto zvířat přispěla i k tomu, že pandy se stávají poměrně vítaným zpestřením zoologických zahrad.

Chov v zajetí však komplikuje hlavně politika čínské vlády. Byť se v největších zahradách v Evropě i USA chovají, stále zůstávají oficiálním majetkem Čínské lidové republiky. Jednotlivé zoologické zahrady mají zvířata pouze zapůjčená.

Platí to i pro mláďata narozená v zajetí. Jichž ovšem v zajetí stejně jako ve volné přírodě nebývá mnoho. Rozmnožování pand je velmi pomalé a obtížné. Samice pand se jsou schopné pářit pouze jedenkrát ročně, a to pouze 24 až 72 hodin.

Zpravidla je „následkem“ úspěšné snahy pouze jediné pandí mládě. Narodí-li se mláďata dvě, často jedno z nich nepřežije. Malé pandy jsou navíc překvapivě křehké a zranitelné, při narození váží kolem 100 gramů.

Panda jako symbol vyhynutí

Pandy jakožto živočišný druh jsou na pokraji vyhynutí. Například v roce 2003 už zbývalo jen 1 600 jedinců. Po letech se podařilo situaci zlepšit a pand ve volné přírodě přibylo, populace se zvýšila dokonce o 21 %. statistiky z roku 2021 uvádějí kolem 1 800 kusů.

Ovšem přirozené prostředí, ve kterém pandy žijí, se zmenšuje stále. Černobílý chlupáč tedy rozhodně není „venku“ z veškerého nebezpečí. Panda velká je díky svému statusu nejen symbolem ohrožení, ale také právě ochrany přírody. Ostatně ve svém znaku ji dokonce má i Světový fond na ochranu přírody (WWF).

A jak s mírnou dávkou kritičnosti někteří dodávají, do jisté míry se pandy staly i prakticky marketingovým nástrojem. Kromě pand však má smysl chránit také jiné ohrožené druhy, a to i včetně těch znatelně méně populárních.

Panda ve východní symbolice

Ve své domovině jsou tato zvířata považována takřka za národní poklad. Prakticky se tak stala symboly celé země a objevila se dokonce jako motiv na místních zlatých mincích.

Pandy proto zcela samozřejmě dostaly i status maskota zimní olympiády v Pekingu v roce 2022. Postavička byla pojmenována Bing Dwen Dwen. Bing bychom v překladu z mandarínštiny mohli počeštit jednoduše jako „led“, současně ale také symbolizuje „čistotu“ a „sílu“. Výraz Dwen Dwen se dá přeložit jako „robustní“.

V rukou čínské vlády se populární zvířata stávají bezmála nástrojem moci. Tradičně jsou totiž nástrojem diplomacie a upevňování mezinárodních vztahů. Patrné jsou spojitosti právě mezi zápůjčkou pand a obchodními dohodami Číny s dotyčnými zeměmi. Čínská vláda je jednoduše roztomilé chlupáče ochotná poslat primárně tam, kde je to pro ni podstatné z hlediska dodávání produktů a služeb.

Ikonická zvířata se do pronájmu jednotlivých zoologických zahrad dostávají prakticky za odměnu. Navíc o ně žádá vrcholný představitel státu. V Dánsku to například byla samotná královna.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků