Runy

Runy jsou tajuplnými symboly, které řadu lidí mimořádně fascinují. Kde se vlastně vzaly a co znamenají?

Co to jsou runy?

Samotný název runa je odvozen od slova „rún“, což znamená „tajemství“. Runy jsou znakové sady se stále velmi nejistým původem. Používaly se v germánských jazycích, především pak v oblasti Skandinávie a na britských ostrovech.

Sloužily zde primárně jako písmo, a to přímo písmo posvátné, zapisovaly se jimi důležité události. Mohlo mít taktéž ochrannou funkci, nejspíše sloužilo k ochraně lidí i předmětů.

Historikové dosud dali dohromady pouhé střípky a okolo run stále vyvstává více otazníků než odpovědí. Prakticky to jediné, co o nich můžeme s jistotou dnes říci, že hlavně to, že se jimi psalo zleva doprava a že se jedná o písmo staré přibližně stejně jako hebrejština.

Hypotézy o vzniku run

Runy se používaly během doby dějinné, která se označuje i jako protohistorie a dále v raném středověku. První runové nápisy pocházejí asi z roku 150 našeho letopočtu. Ve střední Evropě kolem roku 750 vytlačila runy latinka, ve Skandinávii došlo ke stejnému vývoji okolo roku 1100.

Jedna z teorií se domnívá, že runy pravděpodobně vznikly ze severoitalického (etruského) či římského písma. Mohlo k tomu dojít tak, že se některý germánský náčelník velmi povrchně seznámil s římským písmem, ať už na obchodních nebo válečných cestách.

Některé runové znaky jsou skutečně do určité míry podobné severoitalské, rétorománské, lepontské či benátské abecedě. Další se podobají dokonce latince.

Teorie o syntéze znaků do germánského prostředí, případně i o následném zjednodušení kvůli snazší možnosti vytváření záznamů však není zcela přesvědčivá. Hlavním důvodem je to, že tvary run jednoduše zjednodušení neodpovídají.

Naopak vzhledem k tomu, že byly zaznamenány rytím a tesáním je patrno, že jsou na tuto techniku poměrně složité. Lze se tak přiklonit spíše k myšlence autonomního vývoje run.

Jak se runový systém vyvíjel?

Původní písmo nazýváme dnes jako tzv. starší futhark. Specifické je pro něj to, že má 24 znaků. Znaky jsou rozděleny do tří rodin zvaných aetty, které jsou pojmenovány podle počátečních run: Fehu, Hagalaz a Tiwaz.

Zajímavé je i to, že každá runa má svůj název, který je zvolený tak, aby reprezentoval zvuk příslušné runy. Ostatně přímo i název „futhark“ je jednoduše odvozen od zvuku prvních run F, U, Th, A, R, K.

Původní starší futhark následovaly okolo roku 800 našeho letopočtu anglosaský futhorc, který už obsahoval 28 znaků. Vikingský futhork naopak celý systém zjednodušil, pracoval pouze se 16 znaky.

Co říkají o runách legendy?

Runy plnily funkci písma, ale konkrétně ve Skandinávii jim byl přisuzován mnohem silnější význam. Věřilo se, že jsou darem bohů. Údajně pocházejí od samotného Ódina, jak se to alespoň říká ve sbírce staroislandských mytologických písní.

Vznik run tímto mystickým způsobem popisuje báseň Runatál. Její příběh vypráví, že se mu runy zjevily, když visel hlavou dolů na Stromě poznání proklát oštěpem v oběť sám sobě. Musel při tom obětovat jedno oko. Takto Ódin strávil plných 9 dnů, aniž přitom pozřel chléb či chmelovinu.

V legendě můžeme hledat hlubokou symboliku, příběh severského boha symbolicky předestírá potlačení nižšího Já, aby se mohlo projevit Já vyšší. Jakmile Ódin dosáhl tohoto osvíceného stavu, přijal právě runové znaky a rozšířil je mezi lid.

Co jsou runové kameny?

Runové kameny jsou kameny popsané právě runovou abecedou. Jedná se o autentické záznamy, které pocházejí většinou z období 4. až 12. století, některé lze ale datovat i do vikingské éry, tedy do období cca 8. až 11. století.

Vyrývaly se na bludné kameny nebo skály. Většina se jich nachází přímo ve Skandinávii, případně v oblastech, kde se severské národy usazovaly. Ke známým patří kupříkladu runové kameny nacházející se v dánském městě Jelling.

Často plnily funkci pomníku zemřelých osob. Bývaly též opatřeny zářivými barvami, nicméně tato podoba se nám do dnešních dní již bohužel neuchovala.

Dnes si runové kameny můžete opatřit sami v ryze moderní podobě. Často se vyrývají i do přírodních drahých kamenů, čímž by se jejich magická moc měla ještě posilovat. Moderní runové sady často obsahují i prázdný kámen, avšak jeho symbolika zřejmě nemá hlubších historických kořenů.

K čemu se runy používají?

Runám se připisuje hluboké tajemno, ale i silná moc. Proto se kreslily na domy, ryly se do mečů i na kolébky a také předpovídaly budoucnost.

Není divu, že runy nepřestaly fascinovat ani moderní civilizaci. K věštění se používají stále. K tomu je především potřeba znát jejich jednotlivé významy. A pozor, důležité jsou i širší souvislosti. Psaní tzv. runových formulí, ale i věštění totiž zohledňuje i přenesený význam.

Runy jako takové navíc neumí přímo předpovědět budoucnost nebo dát vám konkrétní odpověď a radu. Spíše je můžete využít na to, abyste se s nimi „poradili“ o různých možnostech a zvážili si, jak se v dané situaci zachovat.

Runy mají i mnoho dalších využití. Sami na sobě můžete například vyzkoušet runovou terapii. Na runu se můžeme napojit tím, že ji nakreslíme a budeme si ji před svým vnitřním zrakem představovat.

Na pomezí ezoteriky a pohybových cvičení se nachází runová gymnastika. Její podstatou je to, že se budeme snažit nastylizovat právě do tvaru runy. Runová gymnastika má proto svým pojetím blízko k józe.

Pokud tak nepatříte zrovna mezi příznivce magických rituálů, inspirujte se právě tady a použijte runy jednoduše k tomu, abyste se trochu protáhli a pohybem si vyčistili hlavu.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků