Malachit

Malachit je kámen, jehož barva může být značně různorodá – od světlezelené až po načernalý odstín. Barva je způsobena mědí, která se na složení může podílet až 57 %.

Jasně zelený kámen je neprůhledný a charakterizuje jej typická kresba. Ta je podobná jako u achátu, může připomínat bublinky nebo květy.

V dobách minulých šlo o kámen, který se těšil značné oblibě především v Rusku a v Anglii. V Zimním paláci s malachitem byly dokonce obkládány celé pokoje. Ostatně známý rakouský diplomat kníže Metternich si z Ruska dovezl pravou vzácnost: velké mísy vykládané malachitem. Dnes si je zvědaví návštěvníci mohou prohlédnout na zámku Kynžvart.

Malachitem se inspiroval i ruský spisovatel Pavel Petrovič Bažov, který napsal pohádku s názvem Malachitová skříňka.

Jako dekorativní kámen se používal už ve starověku. V Egyptě z něj vyřezávali sošky či amulety. Kromě Egypta jej uznávaly i jihoamerické kultury. Není divu, zelená barva oznamovala jaro a také symbolizovala život. Pro výrobu šperků se poměrně často využíval v Řecku a Římě.

Dekorativní účely však nebyly tím jediným důvodem, proč byl malachit tolik oblíbený. Sloužil i jako minerální pigment v zelených barvách. Proto si jej oblíbili například malíři, kteří se věnovali technice zvané fresco. Zásaditému charakteru omítek díky svému chemickému složení spolehlivě odolal.

Určitě se podívejte na naše šperky s malachitem.

Pod názvem citrín se ukrývá jedna z odrůd křemene. Má žlutou barvu, která může vystřídat celou řadu odstínů od zlatožluté až po žlutozelenou. Název souvisí taktéž s jeho zbarvením, je odvozen od slova „citrón“.

Dodnes nemáme s pomocí moderní vědy uspokojivě vysvětleno, odkud citríny tento zajímavý odstín mají. Jen u části kamenů lze vysvětlit zabarvení přítomností malého množství hliníku ve struktuře. Víme též, že trojmocné železo důvodem charakteristické žluté není, jak se dříve předpokládalo.

Žlutých kamenů je ve světě šperkařství vícero, citrín tak patří mezi ty nejpopulárnější. Zároveň je poměrně dobře dostupný.

Naleziště citrínu jsou dnes po celém světě. Významným producentem tohoto kamene je však Brazílie. Ložiska citrínů se nacházejí rovněž u nás, konkrétně na Moravě a na Vysočině. Pravé citríny proto nejsou nijak cenově náročné.

Světově největším citrínem je kámen zvaný Malaga. Chlubit se může úctyhodnou hmotností 20 200 karátů. Celkový rozměr kamene činí 20 x 15 x 10 cm. Pozoruhodný je nejen svou velikostí, ale i kvalitou, je totiž téměř bez vad. Ve sbírkách jej má španělské muzeum.

Kromě využití dekorativního je také mnohými lidmi uznáván pro svou údajnou magickou sílu. Věří se, že jde o kámen hojnosti.

Rovněž svému nositeli je schopen přinést optimismus a sebedůvěru. Pokud budou citrín nosit dámy, prý budou šťastné a plodné. Muž se prý pod jeho vlivem stávají krásní a inteligentní. Ve starém Egyptě se považoval za sluneční kámen. Na rozdíl od jiných krystalů citrín též nepotřebuje nikdy čištění.

Zaujal Vás citrín? Pak neváhejte a omrkněte stříbrné šperky s citrínem v naší nabídce.

Jedná se o odrůdu křemene. Pro ametyst je typická fialová barva. Ta může přecházet v různé odstíny. Známe tak světle fialové ametysty i sytě purpurové. Pokud narazíte na ametyst se záblesky růžové a červené, jde o tu nejdražší varietu.

Název však ametysty nedostaly podle svého unikátního odstínu. Původ pojmenování krásného kamene bychom snad mohli hledat v řeckém slově amethystos. Přeložit bychom jej volně mohli jako „neopojivý“.

Ve starém Řecku a Římě se věřilo, že popíjení vína z ametystových pohárů zabrání tomu, aby nápoj poněkud nezdravě stoupl do hlavy. Ne nadarmo se tak ametystu připisuje jedna specifická vlastnost: Údajně je schopen léčit alkoholismus.

Chránit však údajně mohl i od jiných neřestí než alkohol: Ametyst se též považoval za kámen cudnosti a zdrženlivosti. S oblibou ho také nosili církevní hodnostáři. Symbolizoval také oduševnění a vnitřní čistotu.

Zajímavé je, že amatystu do určité míry uškodilo to, jak je dostupný. Jeho hodnota je ve šperkařství stále značná, ovšem s tím, jak se objevil vyšší počet ložisek, v průběhu tří století jeho hodnota očividně klesla. Velká ametystová ložiska dnes najdeme především v Brazílii.

Stále jej však lze považovat za drahý kámen. Ostatně potvrzuje to i unikátní Baldi Amethyst. Není to však, jak bychom asi čekali, šperk. Jde o unikátní ametystovou vanu. Vykoupat se v tomto luxusu můžete, pokud máte volných 2,4 milionů dolarů.

Mimořádně vzácně lze v přírodě nalézt také zvláštní odrůdu tohoto kamene nazvanou amerín. Jde o spojení ametystu s citrínem. Jde o značně unikátní kámen, zajímavý tím, že je napůl fialový a napůl žlutý. Vzniká přirozeně, zbarvení je dáno různým stupněm oxidace železa a různorodou teplotou při krystalizaci.

Je ametyst co byste měli rádi v nějakém šperku? Máme pro Vás stříbrné šperky s ametystem, ale i luxusní zlaté šperky s ametystem.

Kalcit zařazujeme mezi klencové minerály. Jeho název je odvozen z latinského výrazu „calx“ neboli vápno. Typické je pro něj to, že pokud k tomu má vhodné podmínky, může tvořit i krystaly značné velikosti. Ve srovnání s jinými kameny vykazuje navíc i nejvyšší počet krystalových tvarů, více než 500.

Existuje v několika odrůdách podle příměsi. S tím se pojí i velké množství barevných variet. Kalcity mohou být oranžové, vyskytují se však také zelené či modré kameny. Najít lze v přírodě dokonce i růžovou odrůdu kalcitu.

Kalcit patří k vůbec nejrozšířenějším nerostům. Jeho naleziště je také na několika místech v České republice. Najít je můžeme například v okolí Prahy nebo Berouna. Zajímavým ložiskem byly Vrančice u Příbrami. Kámen, který se tu našel, totiž dostal název děsivec. Šlo o kalcit s temně rudou luminiscencí.

Co do velikosti u nás vítězí až 0,57 m velké krystaly kalcitu. Ty byly objeveny při těžbě ve vápencovém lomu v Prachovicích. V dole Helgustadir na Islandu však byly vylamovány bloky čirého kalcitu o velikosti až 6 × 2 m.

Máte-li pocit, že do žil potřebujete vlít trochu energie, žlutý kalcit je tou pravou volbou. A to nejen pro svou optimistickou barvu. Jeho léčivý účinek údajně spočívá v tom, že nám pomůže s leností.

Máme i šperky s kalcitem. Určitě je omrkněte.

Se vznikem duhového obsidiánu je svázaná legenda, která tvrdí, že se zrodil právě na konci duhy. Pokud se však obrátíme k čistě vědeckým faktům, dopátráme se toho, že obsidián vznikl následkem magmatické činnosti.

Jde tedy o druh sopečného skla. Nejedná se tedy, pozor, o kámen. Dokonce jej nemůžeme označit ani za drahý kámen. Mistrům šperkařům to však nijak nepřekáží a obsidián se svým půvabem kamenům zcela bezpochyby vyrovná.

Obsidián netvoří krystaly, které bychom byli schopni detekovat pouhým okem. Vyvřelá hornina totiž velmi rychle tuhne. Současně si získává výrazný lesk.

Typický obsidián je černý. Barevnost je ovlivněna sloučeninami. Duhové obsidiány jsou velmi vzácné. Oblíbené jsou však proto, že výbrusem lze jednotlivé barevné vrstvy krásně zdůraznit. Barvy obsidiánu jsou způsobeny vrstvami plynu.

Z hlediska ochranné moci ti, které obsidián přitahuje, především věří, že se jedná o kámen klidu a ochrany. Současně je však schopen na světlo světa vynést pravdu. A to i tu nepříjemnou. Duhový obsidián též podporuje vůli a vytrvalost. Snáze bychom se s jeho pomocí měli umět zbavit škodlivých návyků.

Duhový obsidián pochází nejčastěji z Mexika nebo z USA. Jinak jsou ale naleziště tohoto skla v sopečných oblastech napříč celým světem.

Morion patří k odrůdám záhnědy. Záhněda je pak odrůdou křemene. Jeho název pochází z latinského označení „morrosus“, tedy „ponurý“ nebo „temný“. Odkazuje se tak na tmavě hnědou až černou barvu minerálu.

Tento kámen má prakticky totožné vlastnosti jako záhněda. Z hlediska energie, kterou je podle některých též schopen produkovat, bychom o něm mohli říci, že se účinek morionu ve srovnání se záhnědou násobí.

Dokáže přispět k jakémusi vnitřnímu očištění: Ukáže nám správnou cestu a zbaví nás dosavadních pořádků, pakliže dojdeme k přesvědčení, že vztahy nebo prostředí v původní podobě už nepotřebujeme a nemají pro nás užitek.

I záhnědu velmi dobře znají ve zlatnickém průmyslu. Morion je pak znatelně vzácnější a vyskytuje se na menším počtu nalezišť. Pokud si tedy koupíte šperk s morionem, je nutné dbát na jeho původ. Ověřte si, že je skutečně pravý. Podstatná část těchto kamenů používaných ve šperkařství se totiž vyrábí synteticky.

Moriony ve šperkařské kvalitě se však nacházejí i v Česku, konkrétně na Vysočině. Nejžádanější je u záhnědy briliantový výbrus, neboť působí vysoce esteticky.

Chcete sobě nebo někomu udelat radost záhnědou? Zde si můžete stříbrné šperky se záhnědou prohlédnout.

Z geologického hlediska můžeme akvamarín zařadit mezi beryly. Akvamarín má jedinečný namodralý odstín.

Jeho barevnost se může pohybovat od světle modré až po modrozelenou. Právě barevnost mu dala i jméno. Pochází z latinského slovního spojení „aqua mare“, které označuje mořskou vodu. Splést bychom si ho tak nejspíše mohli se světle modrým topazem. A odborník by nám dal za pravdu, kameny jsou si podobné i svými fyzikálními vlastnostmi.

Kámen je tak přisouzen elementu vody a Měsíci. A pokud se vám nedaří ve vztazích, můžete podle učení o magické moci kamenů vyzkoušet právě akvamarín.

Minerál působí velmi něžně a nadčasově. Proto jsou stále oblíbenější třeba akvamarínové zásnubní prsteny, od nichž vyžadujeme především eleganci a klasický vzhled. Velmi dobře se proto tento kámen hodí ke stříbrným nebo zlatým šperkům. Ostatně samotná královna Alžběta II. obdržela jako dárek v den své korunovace právě soupravu akvamarínových šperků.

Akvamaríny jsou navíc jen výjimečně kazové. Umožňuje to vybrousit je do poměrně velkých drahokamů. Už v přírodě je navíc možné najít poměrně úctyhodné kousky. Největší známý akvamarín byl nalezen v Brazílii a vážil 110 kilogramů. Rekordman dostal jméno Minas Gerais.

Zamilovali jste se do akvamarínu? Máme pro Vás velký výběr stříbrných šperků s akvamarínem.