Východní Timor je malá země v jihovýchodní Asii, která se pyšní bohatou historií, kulturní rozmanitostí a nádhernou...
Co ještě (ne)víte o vesmíru?
Co ještě (ne)víte o vesmíru?
Dětský sen stát se kosmonautem má mnoho chlapečků. Proč nás vlastně vesmír tolik fascinuje a co dálky nad naší hlavou ukrývají?
Co je to vesmír a proč má „dvojníka“?
Představit si vesmír jakožto nekonečný temný prostor plný planet, do něhož se vydávají průzkumníci hledající život na vzdálených galaxiích, umí už malé děti.
O něco komplexněji pojatá definice vesmíru mluví o tom, že se jedná o soubor veškeré hmoty, energie a časoprostoru, který je obsahuje. Patří do něj tedy skutečně planety, ale i hvězdy, galaxie, mezigalaktický prostor, temná hmota a mnoho dalšího.
Vesmír je inspirací umělců i stálým předmětem zájmu vědců. Nejnověji tak například experti přišli s poznatkem, že vesmír má svého „dvojníka“ tvořeného zrcadlovými částicemi, antihmotou. Veskrze reálné obrysy tak začíná dostávat teorie, kterou původně využívali maximálně spisovatelé sci-fi románů.
Je vesmír nekonečný a který objekt je nám nejvíce vzdálen?
Názor na to, že by měl být vesmír nekonečný, což si mysleli už řečtí filosofové, nyní poněkud nabourávají francouzští astrofyzikové. Se stejnou myšlenkou rozpínání vesmíru ve své slavné teorii relativity pracoval už Albert Einstein. Byť ani on si v duchu svého slavného výroku nebyl svým poznatkem zcela jist a nepochyboval pouze o nekonečnosti lidské hlouposti. Budeme nyní přepisovat učebnice fyziky?
Možná ano, skupina expertů totiž tvrdí, že vesmír je pouze třikrát až čtyřikrát větší, než jsme zatím předpokládali. Rovněž prohlašují, že se jim podařilo vypočítat tvar vesmíru, který prý připomíná donut. Také jste si právě vzpomněli na epizodu slavného seriálu Simpsonovi, kdy stejnou myšlenku u piva Homer sděluje Stephenu Hawkingovi?
S vesmírem se samozřejmě pojí i řada rekordů. Víte, který je například ten úplně nejvzdálenější kosmický objektu, který kdy lidstvo mělo možnost svými přístroji spatřit?
Celá galaxie dostala jednoduché označení HD1. A měření ukázala, že světlo k nám z ní letělo 13,5 miliardy let. Pokud hledíme na tento vzdálený objekt, máme před sebou dobrý obrázek toho, jak vypadal ve chvíli, kdy vesmír existoval teprve 300 milionů let. Což je v kontextu současné doby existence kosmu minimální hodnotou pouze okolo 2 %.
První lidé, kteří na Měsíci absolvovali malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo
Člověk samozřejmě neváhá vesmír zkoumat na vlastní kůži. Už v roce 2025 je tak naplánována cesta kosmonautů na Měsíc. Připravuje ji americká NASA. A půjde opět o pověstný malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. Lunární modul totiž má přistát na povrchu Měsíce vůbec poprvé od roku 1972.
Samotný Neil Armstrong, který drží prvenství, se na Měsíc podíval 21. července 1969. Armstrong se v kosmické lodi Apollo vznesl po boku pilota lunárního modulu Edwina „Buzze“ Aldrina a pilota velitelského modulu Michaela Collinse.
Cíl mise přitom nebyl pouze dostat tuto skupinu na povrch Měsíce, ale také je bezpečně vrátit domů. Že je to velmi důležitá podmínka se ukázalo záhy. Historie totiž kromě tohoto zásadního milníku ve zkoumání vesmíru zná i pokusy méně zdařilé.
Houstone, máme problém
Jedním z těch, který se do dějin zapsal černým písmem, byl let Apollo 13, jenž byl sedmým pilotovaným letem programu Apollo, v jehož rámci letěl se svou posádkou i Armstrong.
Trojice astronautů Jim Lovell, Fred Haise a John Swigert tehdy bojovala o holé životy. Přímo ve vesmíru totiž došlo k výbuchu jedné z kyslíkových nádrží. Bezmocná posádka pak signalizovala potíže dnes již poněkud lakonicky vyznívajícím hlášením: „Houstone, máme tu problém.“
Ač situace vypadala kriticky, nakonec se podařilo ji zvládnout a všichni členové výpravy se dokázali úspěšně vrátit zpět. A celá nehoda tak naštěstí nejdramatičtějších obrátek nabrala pouze na filmovém plátně. Apollo 13 se stalo inspirací pro tvůrce úspěšného snímku, kde si hlavní roli zahrál Tom Hanks, sám mimochodem kdysi toužící stát se kosmonautem.
Tvůrci si údajně kvůli větší atraktivitě pro diváky film lehce přikrášlili včetně například dramaticky podávaných replik. Nejúspěšnější neúspěšná mise, jak se celému letu Apolla 13 přezdívalo, nakonec nebodovala ve vesmíru, zato si to vynahradila u filmových kritiků a tvůrci si odnesli dva Oscary.