Vídeň je hlavní město Rakouska, známé svou bohatou historií, kulturním dědictvím a krásnou architekturou.
Země: Kdy vznikla a jaká nás čeká budoucnost?
Země
Od dob jednobuněčných bakterií urazila Země dlouhou cestu. Rozkvetla díky rostlinným a živočišným druhům všech tvarů a velikostí a nyní živí a udržuje více než sedm miliard homo sapiens. S tímto růstem přišla řada nových výzev. Jak ale Země vznikla?
Kdy vznikla planeta Země?
Asi před 4,6 miliardami let se obří plynné mračno, zvané mlhovina, zhroutilo samo do sebe kvůli své hmotnosti a rozdrtilo veškerý plynný materiál v něm do roviny, i když se neustále otáčelo. Tento disk materiálu se nazývá protoplanetární disk.
Během sta tisíc let po zhroucení se ve středu tohoto disku zformovalo Slunce, kolem kterého vířil zbytek mlhovinového plynu. Téměř 98 % tohoto plynu tvořil pouze vodík a helium.
Plyny a další materiály v tomto protoplanetárním disku mimo Slunce se začaly shlukovat na různých místech. Neustálé srážky mezi těmito tělesy vytvořily miniaturní planety, tzv. planetesimály.
Tyto zárodky planet se nakonec zvětšily tím, že přitahovaly další materiál v důsledku rostoucích gravitačních sil, což je proces zvaný akrece, a během 100 000 let po vzniku Slunce se z nich staly skutečné planety. Plynní obři, Jupiter a Saturn, a ledoví obři, Uran a Neptun, se zformovali mnohem rychleji než čtyři terestrické planety: Merkur, Venuše, Země a Mars.
Přibližně před 4,54 miliardami let narazilo do nově vzniklé Země těleso o velikosti Marsu, které částečně zkapalnilo její povrch a vyvrhlo roztavené úlomky do vesmíru. Tento výtrysk zůstal několik měsíců v podobě prstence kolem naší planety, než se spojil a vytvořil Měsíc.
První tu byli mikrobi
Před lidmi, před savci, před dinosaury a dokonce i před mnohobuněčnými organismy existovali mikrobi. Jednobuněční mikrobi jsou s věkem tři a půl miliardy let nejstaršími formami života na Zemi. Země v jejich době by vypadala úplně jinak. V atmosféře by chyběl kyslík. Oblohu by rozjasňovaly přívalové deště a obrovské bleskové bouře, zatímco většinu zemského povrchu by pokrývaly bakterie.
Tito mikrobi začali pomalu využívat oxid uhličitý, vodu a sluneční energii k výrobě vlastní potravy a produkovali přitom kyslík. Zavedení kyslíku změnilo zemskou atmosféru a následně umožnilo rozvoj nových organismů dýchajících kyslík.
Během milionů let se jednobuněčné bakterie vyvinuly v eukaryotické buňky a nakonec se rozdělily do tří skupin, které se staly prvními předky rostlin, hub a živočichů. Teprve přibližně před 230 miliony let, více než 3,25 miliardy let po prvních známkách života, se po Zemi začali potulovat dinosauři.
Jak nás čeká budoucnost?
Změny klimatu jsou příčinou přírodních jevů po celém světě, včetně sucha, bouří a povodní, a také nečekaných a nepředvídatelných změn v mikro i makroekosystémech.
Vzhledem k těmto narůstajícím výzvám si vlády, vědci i soukromý sektor začali představovat, jak by mohl vypadat lidský život na jiných planetách, včetně možnosti osídlení Marsu v blízké budoucnosti. NASA chce vyslat lidi na Mars do roku 2030 a soukromé společnosti, jako je SpaceX, doufají ve vyslání lidí na rudou planetu již v roce 2024. Myšlenky, o kterých se kdysi uvažovalo jen ve sci-fi, se nyní stávají realitou.
Výzkum, který dnes vědci provádějí, pomáhá využít naši minulost jako způsob předvídání a pochopení naší budoucnosti. Zda lidé zůstanou na Zemi, nebo se rozšíří na další blízké planety, se teprve uvidí, ale jedno je jisté: lidé se musí nadále přizpůsobovat a učit se ze své historie, jinak se sami stanou historií.
Oslavy domova v podobě Dne Země
V desetiletích, která předcházela prvnímu Dni Země, spotřebovávali Američané obrovské množství olovnatého benzinu prostřednictvím masivních a neefektivních automobilů. Průmysl vypouštěl kouř a kaly, aniž by se obával následků ze zákona nebo špatného tisku.
Znečištění ovzduší bylo běžně považováno za vůni prosperity. Až do této chvíle zůstával americký mainstream do značné míry lhostejný k otázkám životního prostředí a k tomu, jak znečištěné životní prostředí ohrožuje lidské zdraví.
Vydáním bestselleru Rachel Carsonové Mlčící jaro v roce 1962 však byla připravena půda pro změnu. Kniha představovala přelomový okamžik, prodalo se jí více než 500 000 výtisků ve 24 zemích, protože zvýšila povědomí a zájem veřejnosti o živé organismy, životní prostředí a neoddělitelné vazby mezi znečištěním a veřejným zdravím.
Vlivem toho se začal konat Den Země, který připadá na 22. dubna připomíná výročí vzniku moderního ekologického hnutí v roce 1970.