Zebra není jen kůň v "pyžamu"

Zejména dětem nejčastěji asociuje koně oblečeného v pruhovaném pyžamu. Kde ale zebra ve skutečnosti přišla ke svému typickému zbarvení? A co dalšího je na jejím životě zajímavého?

Co je to zebra a jak tito tvorové vlastně žijí?

Termín zebra podle odborníků označuje jeden ze tří podrodů kopytníků, kteří pocházejí z rodu Equus. To jsou zebra stepní, zebra horská a zebra Grévyho. Čtvrtý tradičně popisovaný druh v podobě zebry kvaga již byl vyhuben.

Na pohled se zebra podobá koním nebo oslům, nicméně zejména díky charakteristické černobíle pruhované srsti si ji se zástupci jiného druhu nespletete. Zajímavé ovšem je, že mezi jednotlivými jedinci mohou být značné rozdíly kvůli řadě poddruhů a místních variet.

Tato zvířata se vyskytují pouze v jižní nebo střední Africe. Jedná se o společenské tvory žijící ve stádu. To obvykle čítá 2 až 30 jedinců a má rodinný charakter. Vůdčí je ve stádu vždy samec, jehož doprovázejí klisny s mláďaty.

Možná jste o zebrách také nevěděli to, že mládě se narodí obvykle pouze jedno. To je fyzicky velmi zdatné a již krátce po porodu chodí. Zebří máma se pak o malého potomka stará do přibližně roku jeho věku.

Potrava zeber je primárně rostlinná, běžný zebří jídelníček obsahuje tvrdé traviny, listy keřů a stromů. Jsou poměrně skromnými strávníky a nevadí jim ani méně kvalitní pastva. V zajetí se mohou zebry dožít až 40 let.

Zebří život ve volné přírodě však často bývá citelně kratší, neboť se na oplátku ocitají na seznamu vítané potravy pro lva, hyenu skvrnitou, geparda a levharta.

Proč mají zebry své skvrny?

Co je na zebrách ovšem nejzajímavější je jejich zabarvení. Proč má na sobě tento kopytník svůj charakteristický „mundúr“?

Odpovědí je genetika. Ve svrchní vrstvě kůže tohoto zvířete se totiž nacházejí nepravidelně rozptýlené kožní buňky, které se nazývají melanocyty. Právě ty jsou zodpovědné za produkty černého pigmentu melaninu.

Položili jste si někdy filosofickou otázku? Tím samozřejmě nemyslíme známé nerudovské „kam s ním“, ale spíše zamyšlení nad tím, zda je zebra černá s bílými pruhy, nebo opačně, tedy bílá s černými pruhy.

Typická barevnost je patrná už v průběhu embryonálního vývoje živočicha. Její kůže je černá, posléze však dochází k deaktivování pigmentových buněk.

Prakticky tak můžeme říci, že zebra je černá s bílými pruhy, přestože řadě lidí se může zdát zbarvení spíše opačné. A zajímavé je, že ač moderní poznatky o genetice k ruce nemají, tradičně se k tomuto názoru kloní i obyvatelé Afriky.

Typické zbarvení odborníci s nadsázkou přirovnávají k soukromému čárovému kódu. Platí totiž, že neexistují žádné dvě zebry stejného druhu, které by měly pruhy shodné.

Co značí zebra jako symbol?

Není tak příliš s podivem, že zajímavé zvíře si zasloužilo pozornost lidí a přešlo taktéž do symbolického vnímání domorodých obyvatel Afriky.

Jednoznačně toto zvíře představuje právě odraz komunity, potažmo rodiny. Je to logické, bez svého stáda by měl každý jedinec znatelně nižší šanci na přežití.

Zároveň však, jak už bylo řečeno, každá zebra ve stádu vyniká díky svým pruhům. Naopak tedy může vyobrazovat i individualitu.

Stejně tak jsou tito tvorové odrazem svobody. Zebry jsou maximálně svobodné a představují pravé ztělesnění divokosti. Zebra není kůň, ačkoli se mu podobá. Tento živočich je také výrazně více plachý, dalo by se říci, že zebří reakce jsou bezmála neurotické.

Divokého koně se tak nakonec lidem zkrotit podařilo, zatímco domestikace zeber je zatím v nedohlednu.

Poslední charakteristická vlastnost, která je s těmito okouzlujícími tvory spjata, je rovnováha. Ta pramení nejen z vyváženého spojení barev na srsti těchto zvířat, ale i z povahy zeber, která může být jak přizpůsobivá, tak odhodlaná.

Vždy závisí zejména na tom, jaké okolní podmínky jsou nastoleny. Zebra se totiž primárně snaží samozřejmě přežít.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků