Vincent van Gogh

Mezi nejvýznamnější osobnosti světového umění 19. století dnes nepochybně patří nizozemský malíř, jenž se za svého života uznání nedočkal a nakonec, vlivem duševní choroby, spáchal sebevraždu. Kdo by v současnosti neznal Vincenta van Gogha či jeho slavné obrazy Slunečnice, autoportrét s uříznutým uchem či Hvězdná noc?

Začátky

Životní příběh Vincenta van Gogha se začal psát 30. března 1853 v Groot Zundert, v severním Brabantsku, v Nizozemsku. Byl jedním z pěti dětí kalvínského pastora Theodora, nejsilnější vztah měl s o čtyři roky mladším Theem, jenž mu bude později pomáhat materiálně i duchovně.

První pracovní zkušenost zažívá v sedmnácti letech ve slavné Goupilově galerii v Haagu. O dva roky později napíše první dopis Theovi, celkem jich mladšímu bratrovi napíše přibližně 650.

Jako příručí galerie se dostává do Londýna či Paříže. V roce 1876 tuto činnost opouští ve snaze stát se pastorem a dva roky studuje teologii. Usadí se mezi nejnuznější horníky v belgické uhelné pánvi Borinage, kde učí děti horníků číst a psát, vyučuje katechismus, pečuje o nemocné a ve volných chvílích kreslí většinou přírodu.

Svůj po své smrti první známý obraz Jedlíci brambor namaloval v době, kdy mu zemřel otec Theodor. Selská atmosféra plátna je prosycena neskonalým smutkem. Dominuje tvrdá, syrová, bezútěšná bída.

Pobyt v Paříži a Arles

V březnu 1886 odjíždí Vincent k bratru Theovi do Paříže, který vedl francouzskou filiálku Goupilovy galerie. Chce se stát malířem a proto se zapisuje se do kursu akademického malíře historických námětů Cormona, v němž se setkal se začínajícím malířem Henrim Toulouse-Lautrccem.

Oba se rozhodnou kurz ukončit, neboť jim nedokáže splnit jejich očekávání. Díky Theovi se setkává s díly impresionistů a poznává se s Gauguinem. Z impresionismu je nadšený jen krátce, hledá vlastní cestu ve snaze zdůraznit barvu. V únoru 1888 odjel z Paříže do Arles.

Dodal-li Gauguin barvě nový smysl výrazový, povýšil ji Vincent van Gogh na svébytný prostředek malířského výrazu v ohnivé svítivosti nemíšených barev. Vyšel z popisného realismu a malby temné, prošel neoimpresionismem, aniž by nabyl uspokojení v tečkovitém rozkládání barvy a začal utvářet obrazy z hustých a pastósních tahů štětce, napitého čistými barvami, z jejichž harmonií i disharmonií těžil výrazové prostředky.

V Arles maloval van Gogh krajiny, úseky ulic, interiéry a zátiší v žhavé barevnosti linií a ploch, v strhující expresivní exaltaci. Toto visionářské přepodstatnění zrakového vjemu posunulo malířství těsně k pomezí, na němž se začalo rozvíjet ve 20. století.

V Arles chtěl Vincent van Gogh vytvořit velké malířské středisko, a proto požádal Gauguina, s nímž ho pojilo velké přátelství a obdiv, aby přijel. Radost ze společného života a tvorby však netrvala dlouho. Po roztržkách si van Gogh v záchvatu šílenství uříznul ucho a Gauguin se rozhodl odjet.

Nervová porucha a slavná díla

Vincent van Gogh trpěl nervovou poruchou, nikdo si však není jist, o jaké konkrétní onemocnění šlo. Byl hospitalizován v psychiatrické léčebně v Arles a v Saint-Rémy-de-Provence.

Neustále pracoval, za svůj 37 letý život vytvořil přibližně 900 maleb a 1100 kreseb. Mezi nejznámější van Goghova díla patří například:

Nejznámější van Goghova díla

• Ložnice v Arles (1888)
• Slunečnice (National Gallery, Londýn, 1888)
• Terasa kavárny v noci (1888)
• Červená vinice (1888)
• Zvedací most u Arles (1888)
• Hvězdná noc (1889)
• Kosatce (1889)
• Váza s dvanácti slunečnicemi (1889)
• Autoportrét s uříznutým uchem (1889)
• Portrét doktora Gacheta (1890)
• Havrani nad obilným polem (1890)

Jediný prodaný obraz za života

Bratr Theo mu nadále posílá peníze a pokouší se vystavovat jeho obrazy v Salónu nezávislých. V roce 1890 se prodal jediný obraz za Vincentova života – Červená vinice. Tehdy ho svěřil do péče doktoru Gachetovi.

Jeho stav se však nelepšil. V červnu se van Gogh pokusil spáchat sebevraždu zastřelením a krátce na to zemřel. Jeho posledním obrazem zůstaly Vrány nad obilným polem.

Posmrtná sláva

Uznání přišlo brzy po jeho smrti. Jako první van Gogha docenili Němci, kteří mu v letech 1905–1906 zorganizovali řadu výstav od Hamburku až po Berlín. Velký ohlas měla výstava „Nezávislí umělci a jejich přátelé" v Kolíně nad Rýnem roku 1912.

Známý kritik umění Paul Cassirer tehdy prohlásil van Gogha za předchůdce německého expresionismu. V současné době zaujímají některé z Goghových děl vysokou pozici v seznamu nejdražších maleb na světě.

30. března 1987 byl prodán Goghův obraz Kosatce za tehdy rekordních 53,9 milionu dolarů a 15. května 1990 zlomil jeho Portrét doktora Gacheta další rekord, když se ho podařilo prodat za 82,5 milionů dolarů.

Muzeum Vincenta van Gogha

Dílo Vincenta van Gogha se nachází v řadě světových muzeích a galeriích. V Amsterdamu existuje od roku 1973 Van Goghovo muzeum (Van Gogh museum), které vlastní více než 200 obrazů a 400 kreseb ze všech období jeho tvorby, mimo jiné slavné obrazy Jedlíci brambor, Ložnice v Arles nebo jednu z verzí Slunečnic. Muzeum patří mezi 25 nejnavštěvovanějších na celém světě.

Na závěr si dovolím citát Cámille Pissarra. „Ten člověk se musel bud' zbláznit nebo nás všechny překonat; netušil jsem, že pravdivé budou obě tyto hypotézy.“

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků