Vědomí

Jsem si toho vědom je obratem, který máme ve svém běžném každodenním slovníku. Co to ale vlastně ono vědomí je?

Definice pojmu vědomí

Jedna z definic vysvětluje vědomí jakožto ústředí integrované psychické činnosti člověka. K tomuto lze pro zpřesnění dodat, že se jedná o stav bdělosti (pozornosti) a pohotovosti k myšlení, zapamatování, prožívání a konání.

V některých výkladech je synonymem mysli, jindy aspektem mysli. V minulosti se tak definice primárně přikláněly hlavně k označení vědomí jakožto „vnitřního života“ člověka, světa introspekce, soukromého myšlení, představivosti a vůle, dnes se však pod tento pojem často zahrnuje jakýkoli druh poznání, prožitku, pocitu nebo vnímání.

Výše zmíněné definice, ač vyznívají jednoznačně, však jednoznačně nepostihují tuto problematiku v její komplexnosti. Právě neuchopitelnosti tohoto pojmu vedla k tisícům let analýz, vysvětlení a debat ze strany filozofů, teologů, lingvistů a v posledních letech samozřejmě i vědců. Samostatnou kapitolu pak představuje důležitost definice vědomí v moderní medicíně.

Počátky úvah o vědomí

Ostatně se podstatě vědomí pokoušeli porozumět filosofové už od dob Descarta a Locka. Descartes ve vědomí nalezl jediný zdroj jistoty poznání, což dokládá i jeho slavný citát: „Myslím, tedy jsem.“ Původ moderního pojetí vědomí je často připisován právě Lockeově Eseji o lidském rozumu, publikované již v roce 1690.

V evropském rámci se tímto pojmem zaobírala i v následujících etapách celá řada důležitých osobností Hegela a Schopenhauera až po Husserlovu fenomenologii a existencialismus. Zcela specifický výklad má výraz vědomí v Hegelově filozofii. Vysvětluje jej jakožto stupeň ve vývoji (sebevývoji) absolutní ideje.

Vědomí v pojetí Freuda i Kanta

Jednou z nejvýznamnějších osobností, která s tímto pojmem ve svých úvahách pracovala rovněž, byl jednoznačně rakouský psychiatr Sigmund Freud, který do obecného kontextu zavedl kromě pojmu uvědomí také podvědomí a nevědomí.

Vědomí je podle Freuda, zjednodušeně řečeno, to, co jsme schopni si v plné míře uvědomit. Předvědomí obsahuje zapomenuté, ale vybavitelné myšlenky, zážitky, konflikty, rozhodnutí. Tyto zkušenosti lze vyjádřit slovně. Do nevědomí lze dle Freuda zařadit množství neorganizovaných představ, přání, obav a zkreslených obrazů skutečnosti.

Freudův přítel a žák Carl Gustav Jung následně přichází s přichází s pojmem „kolektivní nevědomí“. To podle jeho myšlenek obsahuje všeobecné zkušenosti lidstva, je interkulturální povahy a zahrnuje v sobě tzv. archetypy.

Oproti tomu například Immanuel Kant uchopuje vědomí jakožto nadindividuální, tedy jako vědomí vůbec. Jeho filosofie je v zásadě založena na přesvědčení, že dochází k překonávání neuvědomělých pudů a rozum vytváří z člověka bytost vědomě vytvářející svůj lidský svět.

Vědomí v kontextu neuropsychologie a neurovědy

V současné době je vědomí předmětem mezioborového výzkumu v kognitivní vědě a zahrnuje obory, jako je psychologie, lingvistika, antropologie a dnes v první řadě také neuropsychologie a neurovědy.

V soudobém kontextu si odborníci také stále častěji jsou nucení pokládat otázku, zda vlastním vědomím může disponovat umělá inteligence. Podle mnohých navíc stojí celá problematika již zcela odlišně: Tázat bychom se neměli, zda se tak stane, ale kdy toto nastane.

Co zní jako námět z pera sci-fi spisovatelů může být už brzy realitou. Ostatně i tuzemská média v létě letošního roku přinesla zprávu, že systém LaMDA, což je chatbot od společnosti Google, disponuje právě vědomím.

Zprávu ovšem popřel samotný Google jako neověřenou a svého zaměstnance vzápětí podle tuzemských zdrojů poslal na nucenou dovolenou. Zatím tak zřejmě není důvod k panice z představy, že nás budou schopny ovládat stroje.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků