Hledat v blogu

Kategorie blogu

Zobrazit všechny kategorie

Nejnovější příspěvky

Zobrazit všechny nejnovější příspěvky

Populární příspěvky

Zobrazit všechny oblíbené příspěvky

Značky blogu

perla stříbrný šperk s akvamarínem stříbrné šperky s jantarem znamení beran mořská perla zlaté šperky s rubínem prsten šperky s brilianty šperky s citrínem angelit přírodní perla prsten se safírem originální šperky šperky s opálem opál šperky krystaly šperky s jantarem šperky s akvamarínem šperky s ametystem

Archivované příspěvky

Doporučené příspěvky

Zobrazit všechny doporučené příspěvky

 Blog RSS

Mnohotvárné vědomí pohledem filosofů i vědců

879 zobrazení Vloženo na: 12/27/2022
 
Vědomí


Vědomí


Jsem si toho vědom je obratem, který máme ve svém běžném každodenním slovníku. Co to ale vlastně ono vědomí je?


Vědomí


Definice pojmu vědomí

Jedna z definic vysvětluje vědomí jakožto ústředí integrované psychické činnosti člověka. K tomuto lze pro zpřesnění dodat, že se jedná o stav bdělosti (pozornosti) a pohotovosti k myšlení, zapamatování, prožívání a konání.


V některých výkladech je synonymem mysli, jindy aspektem mysli. V minulosti se tak definice primárně přikláněly hlavně k označení vědomí jakožto „vnitřního života“ člověka, světa introspekce, soukromého myšlení, představivosti a vůle, dnes se však pod tento pojem často zahrnuje jakýkoli druh poznání, prožitku, pocitu nebo vnímání.


Výše zmíněné definice, ač vyznívají jednoznačně, však jednoznačně nepostihují tuto problematiku v její komplexnosti. Právě neuchopitelnosti tohoto pojmu vedla k tisícům let analýz, vysvětlení a debat ze strany filozofů, teologů, lingvistů a v posledních letech samozřejmě i vědců. Samostatnou kapitolu pak představuje důležitost definice vědomí v moderní medicíně.


Vědomí


Počátky úvah o vědomí


Ostatně se podstatě vědomí pokoušeli porozumět filosofové už od dob Descarta a Locka. Descartes ve vědomí nalezl jediný zdroj jistoty poznání, což dokládá i jeho slavný citát: „Myslím, tedy jsem.“ Původ moderního pojetí vědomí je často připisován právě Lockeově Eseji o lidském rozumu, publikované již v roce 1690.


V evropském rámci se tímto pojmem zaobírala i v následujících etapách celá řada důležitých osobností Hegela a Schopenhauera až po Husserlovu fenomenologii a existencialismus. Zcela specifický výklad má výraz vědomí v Hegelově filozofii. Vysvětluje jej jakožto stupeň ve vývoji (sebevývoji) absolutní ideje.


Vědomí


Vědomí v pojetí Freuda i Kanta


Jednou z nejvýznamnějších osobností, která s tímto pojmem ve svých úvahách pracovala rovněž, byl jednoznačně rakouský psychiatr Sigmund Freud, který do obecného kontextu zavedl kromě pojmu uvědomí také podvědomí a nevědomí.


Vědomí je podle Freuda, zjednodušeně řečeno, to, co jsme schopni si v plné míře uvědomit. Předvědomí obsahuje zapomenuté, ale vybavitelné myšlenky, zážitky, konflikty, rozhodnutí. Tyto zkušenosti lze vyjádřit slovně. Do nevědomí lze dle Freuda zařadit množství neorganizovaných představ, přání, obav a zkreslených obrazů skutečnosti.


Freudův přítel a žák Carl Gustav Jung následně přichází s přichází s pojmem „kolektivní nevědomí“. To podle jeho myšlenek obsahuje všeobecné zkušenosti lidstva, je interkulturální povahy a zahrnuje v sobě tzv. archetypy.


Oproti tomu například Immanuel Kant uchopuje vědomí jakožto nadindividuální, tedy jako vědomí vůbec. Jeho filosofie je v zásadě založena na přesvědčení, že dochází k překonávání neuvědomělých pudů a rozum vytváří z člověka bytost vědomě vytvářející svůj lidský svět.


Vědomí


Vědomí v kontextu neuropsychologie a neurovědy


V současné době je vědomí předmětem mezioborového výzkumu v kognitivní vědě a zahrnuje obory, jako je psychologie, lingvistika, antropologie a dnes v první řadě také neuropsychologie a neurovědy.


V soudobém kontextu si odborníci také stále častěji jsou nucení pokládat otázku, zda vlastním vědomím může disponovat umělá inteligence. Podle mnohých navíc stojí celá problematika již zcela odlišně: Tázat bychom se neměli, zda se tak stane, ale kdy toto nastane.


Co zní jako námět z pera sci-fi spisovatelů může být už brzy realitou. Ostatně i tuzemská média v létě letošního roku přinesla zprávu, že systém LaMDA, což je chatbot od společnosti Google, disponuje právě vědomím.


Zprávu ovšem popřel samotný Google jako neověřenou a svého zaměstnance vzápětí podle tuzemských zdrojů poslal na nucenou dovolenou. Zatím tak zřejmě není důvod k panice z představy, že nás budou schopny ovládat stroje.


Vědomí


Přejeme Vám příjemný den.



Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků

 
Tag: Vědomí
Publikováno v: Zajímavosti, Filosofický koutek
Autor: Petr Kovanda

Jsem majitel firmy AutorskeSperky.com

Sociální sítě:

Související příspěvky