Vídeň je hlavní město Rakouska, známé svou bohatou historií, kulturním dědictvím a krásnou architekturou.
Vánoce
Co jste o Vánocích a jejich historii možná nevěděli + několik zajímavých tipů na dárky
Co jste o Vánocích a jejich historii možná nevěděli + několik zajímavých tipů na dárky
Vánoční svátky patří k těm nejkrásnějším v roce. Víte, kdy se začaly slavit Vánoce poprvé a jakou podobu mají dnes napříč světem? Představíme si tradiční české obyčeje i některé zajímavé zvyklosti z různých koutů naší planety.
Historie vánočních svátků
Kořeny Vánoc sahají až k původním pohanským oslavám slunovratu. Samotný výraz Vánoce pochází podle etymologických pramenů z výrazu „den wihem Nachten“, který bychom mohli přeložit jako „posvátné noci“ nebo též „svaté noci.“
Naši předkové proto ponejvíce slavili datum 21. a 22. prosince. A to prostřednictvím různých rituálů, které měly především zajistit do následujícího roku hojnost, ale také zdraví a štěstí. Lidé věřili, že období slunovratu značí vítězství Slunce nad temnotou. Bylo proto spojeno i s legendami kolem slunečního boha Dažboga.
Svou roli při oslavách slunovratu ovšem hrál i stromek, nejrůznější drobná překvapení, ale také mnohé pověry. Tradovalo se, že duše zemřelých mohou v tento den vstoupit do světa živých. A mnohé z původních slunovratových rituálů, jako je například lití olova nebo rozkrajování jablek, nakonec přešly i do křesťanského pojetí Vánoc.
Svátek kombinující původní zvyklosti obyvatel severní Evropy společně s křesťanskými motivy se nazývaly yule. Křesťanství si však nakonec získalo dominantní postavení a právě svátky prodchnuté touto symbolikou jsou nám vlastní dodnes. Naše Vánoce především tedy oslavují narození Ježíše Krista v Betlémě.
Není ovšem známo přesné datum, kdy k tomu došlo, přestože některé hypotézy dosvědčují, že se tak mohlo stát 25. prosince. V průběhu raného křesťanství se například soudilo, že k početí mohlo dojít na Zvěstování Panny Marie během jarní rovnodennosti. Což odpovídá právě devíti měsícům před Vánoci.
Vůbec poprvé máme tuto myšlenku doloženu již od křesťanských teologů 3. století. Oslava Kristova narození je z pramenů známa již v době kolem roku 336. Stalo se tak v Římě.
Vánoce v současnosti
V současné době za vrchol vánočních svátků považujeme 24. prosinec. Oslavy pak pokračují až do 25. a 26. prosince.
Náboženský význam dnů se však již v současné době velkou měrou vytratil a svátky se nesou především ve znamení odpočinku a trávení času s nejbližšími, kdy si užíváme nenapodobitelného kouzla ve společnosti pohádek v televizi, cukroví a oblíbeného punče, svařeného vína či jiného nápoje na zahřátí. K jejich konzumaci se jednoznačně hodí stylové vánoční hrnky.
S tímto obdobím je však stále neodmyslitelně spojena řada zvyklostí a obyčejů. Ty se liší i regionálně. Pojďme si představit ty nejběžnější.
Vánoční zvyky a rituály v Česku
Z pohledu historie jsou zvyky, které považujeme za neodmyslitelnou součást našich Vánoc, v podstatě poměrně mladé.
Vánoční stromeček
Bez nazdobeného stromečku si neumíme svátky pravděpodobně vůbec představit. Dochovanou informaci o prvním ozdobeném stromečku máme podle současných historiků ze 16. století. Stalo se tak v severoněmeckých Brémách a informuje o tom tamní kronika.
Původně však nazdobené stromečky měly své místo ve veřejném prostranství. Do běžných domácností se dostaly až 17. století. A to pouze ve městech. Než se mohli z těchto symbolů Vánoc těšit obyvatelé vesnic, trvalo to další dvě století.
Nejprve totiž vánoční stromeček musela „na milost“ vzít katolická církev. Teprve když na původní pohanský zvyk zdobených stromků naroubovala křesťanskou symboliku, dostaly zelenou. Původně zdobila stromečky třeba panenská jablíčka nebo jedlové šišky. Už na konci 19. století však pod rukama českých sklářů vznikaly krásné skleněné baňky. Dnes máme možnost vrátit se ke kořením a na stromeček pověsit retro vánoční ozdoby, ale také ho sladit podle nejnovějších trendů. Víte, že letos budou například IN jehličnany dekorované v bílé?
Adventní věnec
Už čtyři týdny před Vánocemi se mnozí z nás naladí na sváteční atmosféru díky adventním věncům, na kterých poctivě každý týden zapalujeme jednu svíčku.
Tento vánoční věnec je opět zosobněním křesťanské symboliky. Adventem se totiž zahajuje nový liturgický rok. Tradice adventního věnce sahá až do předkřesťanské éry, nicméně za skutečný počátek jeho historie v dnešní podobě považují historikové až období 19. století. Za předchůdce této nám známé rekvizity je považován rakouský Paradeisl.
Dnes už o podobě adventního věnce nemalou měrou rozhoduje móda. Víte však, že tradičně by se na něm však měly objevit tři fialové svíce a jedna růžová? Právě fialová patří k adventu a jde o tradiční barvu kněžského roucha. O poslední adventní neděli pak kněz obléká roucho růžové.
Dávání dárků
Vrcholem pro mnoho z nás bývá právě rozbalování nazdobených balíčků pod stromečkem. Myšlenka obdarovávání má kořeny už ve středověku.
S opulentním konzumním pojetím Vánoc však původní podoba neměla nic společného. Darovaly se zpočátku hlavně drobnosti jako ořechy či jablka. Nedílnou součástí Vánoc se však obdarovávání podle historiků stalo až v 19. století.
Teprve 20. století přineslo myšlenku darů hodnotných. Současně zmizel původní ryze praktický smysl Vánoc. Řada lidí si totiž již mohla dovolit si dárky darovat „jen tak“ čistě pro radost a nekupovat pouze užitečné předměty.
Kapr se salátem
Musí se na vašem stole pravidelně podávat kapr? Naši předkové by se tomu dost divili, ryba totiž rozhodně nebyla tím, co se běžně konzumovalo.
Na vánočních stolech v českých zemích se ryby objevily poprvé v 17. století. Zůstávaly však záležitostí movitějších rodin. V prostých domácnostech se preferovaly pokrmy jako dodnes známý houbový kuba, zelná polévka, případně kaše ze sušeného ovoce. Patrná byla snaha o určitou hojnost, vánoční tabule byla poměrně bohatá a na stole se běžně ocitalo hned několik chodů.
A jak je to s oblíbenou přílohou? Až do druhé světové války mohli strávníci dostat kapra načerno s knedlíkem nebo pečeného kapra s bramborem. K rozšíření bramborového salátu došlo až poté.
Usedáte k vánočnímu prostírání na slavnostně vyzdobené tabuli a těšíte se na to, jak si místo ryby dopřejete raději vinnou klobásu? Pak vězte, že tento obyčej je mladší, pochází z 19. století. Klobása stočená do typického kulatého tvaru odkazuje na symboliku Slunce a oslavy slunovratu.
Vánoce ve světě
Své vánoční zvyklosti udržují rodiny nejen v Česku, ale také ve světě. Které jsou ty nejzajímavější obyčeje v různých koutech světa?
Kdo nosí dárky v Evropě i mimo ni
Českým dětem nosí dárky Ježíšek, podobně to mají třeba v Rakousku. Zato na severu obdarovává tajemný vánoční skřítek Misen (Norsko), zatímco v Řecku s překvapením chodí svatý Vassilij. Argentinským dětem naděluje kůň Magi. V Anglii se o nadílku stará Father Chrismas neboli Otec Vánoc, v USA má tuhle vánoční povinnost na starost dobře známý a mnohými v Česku ne zcela uznávaný Santa Claus.
Co se dává ve světě na talíř
O českém kaprovi už řeč byla. Všude na světě ovšem není tradiční vánoční jídelníček stejný. Tak například na Islandu se podává polévka ze skopového masa kjötsúpa. Pověsti labužníků naopak dostávají v míře vrchovaté Francouzi, kteří si dopřávají husí játra nebo kaviár. To Italové si na talíř chystají hlavně těstoviny, pečené maso a také u nás známý dezert panettone.
Čím se zdobí domovy i ulice
Různorodé dekorace zaplavují domovy a veřejný prostor nejen u nás. Ve Francii tak například uvidíte typickou vánoční rekvizitu v podobě betlémů. To v Číně se Vánoce původně vlastně neslavily, západní pojetí svátků a s ním i výzdoba přítomná v nákupních centrech však získává v zemi postupně na popularitě. Naopak na Filipínách, které jsou většinově křesťanské, se slaví Vánoce podobné těm našim. Ovšem se vší „parádou“, první náznaky Vánoc se totiž v zemi objevují už v září. Symbolem zdejších svátků je tu hvězda zvaná parol.
Další zajímavé vánoční zvyky
Myslíte si, že vánoční přání se musí jen posílat poštou? V Austrálii se tradičně pohlednice dávají do oken. Mezi oblíbené vánoční tradice v Argentině zase patří globos, které se podobají i u nás stále oblíbenějším čínským lampionům štěstí.
Tipy na vánoční dárky
Netušíte, co si letos přát na Vánoce nebo co koupit svým nejbližším? Máme několik užitečných tipů na vánoční dárky pro ženy i muže.
Šperky
Téměř nemůže existovat vděčnější druh vánočního překvapení, než jsou šperky. Darovat je můžete mužům i ženám.
Jedná se o exkluzivní památku, hodnotný dárek i hmatatelný důkaz vašich citů. Jediná malá krabička s prstenem či náramkem zkrátka dokáže říci téměř vše. Ostatně ne nadarmo bývá rozsvícený vánoční stromeček oblíbenou kulisou také pro vyjadřování nejniternějších citů společně s otázkou zpečetěnou sladkým: „Ano...“
Kosmetika
Kosmetika představuje mimořádně oblíbený sortiment dárků pro ženy, ale stále častěji i pro muže. Ačkoli dekorativní přípravky zůstávají vyhrazeny dámám, pečující produkty a parfémy používají i moderní muži.
Jedná se o dárek praktický, který nezůstane ležet bez využití a rozhodně v čase nezapadá prachem. Dárkové kazety nebo exkluzivní vánoční balení kromě toho působí luxusně i navenek a umocňují tak i svým obalem dojem z kvalitního obsahu.
Dárkové certifikáty
Máte pocit, že „všichni všechno mají“ a chcete se vyhnout riziku, že se najednou pod stromečkem sejdou tři úžasně praktické, ale naprosto shodné rychlovarné konvice?
V takovém případě je vhodné se zamyslet nad tím, do kterého obchodu vaši blízcí rádi chodí a obdarovat je dárkovými poukázkami v příslušné hodnotě. Díky tomu si budou moci koupit sami to, co chtějí nebo potřebují. A to v okamžiku, kdy se to bude hodit jim, ne tehdy, když jim budou společenské konvence diktovat, že je nejvyšší čas vyrazit do obchodu.
Doporučujeme tento článek:
Publikováno v: Významné dny v roce