Surrealismus

Surrealismus je jedním z uměleckých směrů. Co je pro něj charakteristické a jaké nejznámější představitele má?

Co to je surrealismus?

Surrealismus je umělecké a literární hnutí, které se zrodilo v 20. století, a je známé pro svou snahu o vyjádření podvědomí, snů a imaginárního světa. Jeho kořeny sahají do Paříže 20. let minulého století, kde skupina umělců a spisovatelů v čele s André Bretonem hledala nový způsob, jak propojit skutečný svět s nevědomými aspekty lidské mysli.

Surrealisté byli inspirováni psychoanalýzou a teoriemi Sigmunda Freuda a usilovali o osvobození mysli od racionální kontroly, aby odhalili svět plný symbolů, fantastických vizí a nečekaných spojení.

Surrealismus se projevuje v mnoha formách – od malby, sochařství, literatury, fotografie až po film. Surrealistická díla často obsahují prvky překvapení, nesrovnalostí a nerealistických zobrazení. Umělci jako Salvador Dalí, René Magritte nebo Max Ernst jsou známí pro své záhadné a provokativní obrazy, které vyzývají tradiční vnímání reality.

Surrealisté hledali cesty, jak prozkoumat nevědomé myšlenky a představy, a to prostřednictvím technik jako jsou automatické psaní, koláže nebo tzv. cadavre exquis (exquisite corpse), což je kolektivní sestavovací metoda, kdy účastníci přidávají na základě předchozích příspěvků bez vidění celku.

Surrealismus není jen umělecký směr, ale způsob, jak prozkoumávat a interpretovat svět kolem nás. Je to hledání hlubší pravdy, která se skrývá za zdánlivou realitou, a snaha o propojení vnějšího světa se světem vnitřních představ a emocí.

Toto hnutí mělo a stále má významný vliv na umění, kulturu a myšlení, rozšiřující hranice toho, co je možné ve světě umění a představivosti.

Kdy začal surrealismus?

Surrealismus začal svůj vzestup na umělecké scéně na počátku 20. století, přičemž jeho kořeny sahají do poválečného období po první světové válce. Toto hnutí bylo oficiálně založeno v Paříži v roce 1924, kdy André Breton, francouzský spisovatel a teoretik, publikoval svůj první Surrealistický manifest.

Tento klíčový dokument stanovil ideály a cíle surrealismu a znamenal počátek formalizovaného hnutí, které mělo brzy ovlivnit umělce, spisovatele a myslitele po celém světě.

Breton a jeho kolegové byli silně ovlivněni psychoanalýzou a pracemi Sigmunda Freuda, zejména jeho studiemi snů a nevědomí. Byli přesvědčeni, že skutečným zdrojem umělecké kreativity je nevědomá mysl, a surrealismus se stal prostředkem, jak prozkoumat a vyjádřit tento nevědomý svět.

Surrealisté usilovali o osvobození mysli od tradičních omezení a logiky, což se mělo projevit v jejich uměleckých dílech jako prvek překvapení a nesourodosti.

Ve 20. a 30. letech 20. století se surrealismus rychle rozšířil a získal mnoho příznivců v Evropě a později i v Severní Americe. Surrealistické techniky a motivy pronikly do malby, sochařství, literatury, filmu a fotografie, čímž se surrealismus stal jedním z nejvýznamnějších uměleckých hnutí 20. století.

Jako hnutí, které odmítalo konvence a hledalo nové způsoby, jak interpretovat realitu a lidskou mysl, zanechal surrealismus hluboký a trvalý dopad na svět umění a kultury, jehož vliv je cítit až do současnosti.

Kdo založil surrealismus?

Surrealismus, jedno z nejvýznamnějších a nejvýraznějších uměleckých hnutí 20. století, byl založen francouzským spisovatelem a teoretikem André Bretonem. Breton, často označovaný za „otce surrealismu“, publikoval v roce 1924 „Manifest surrealismu“, což byl zásadní moment, kdy surrealismus přešel z abstraktní ideje na formalizované hnutí.

Tento manifest nejenže definoval surrealismus jako „psychický automatismus v jeho čisté formě“, ale také nastínil jeho cíle, metodologie a filozofii.

Breton byl silně ovlivněn psychoanalýzou a teoriemi Sigmunda Freuda, zejména jeho pracemi o nevědomí a interpretaci snů. Byl přesvědčen, že nevědomí je zdrojem umělecké kreativity a pravdy. Tato přesvědčení tvořila základ surrealismu, který usiloval o propojení světa snů a fantazie se skutečným světem, a to prostřednictvím umění a literatury.

Breton nebyl v surrealismu samostatným průkopníkem, byl obklopen skupinou stejně smýšlejících umělců a spisovatelů, včetně Ludwiga Salvatora, Louisa Aragona, Paula Éluarda a dalších, kteří sdíleli jeho zájem o nevědomí a hledání nových uměleckých výrazů. Společně vytvořili dynamické a inovativní hnutí, které překročilo hranice umění a mělo hluboký dopad na literaturu, malbu, film a filozofii.

Bretonův vliv a vedení byly klíčové pro soudržnost a směřování surrealismu, a jeho práce a myšlenky zůstávají zásadní pro pochopení a ocenění tohoto revolučního uměleckého hnutí. Jako zakladatel a ideologický vůdce surrealismu, Breton otevřel dveře do světa, kde fantazie a realita koexistují, a tím umožnil umělcům a myslitelům prozkoumávat neomezené hloubky lidské mysl a představivosti.

Jaké jsou počátky formování surrealismu?

Surrealismus je evropský umělecký směr, jehož počátek můžeme datovat na začátek 20. století, přibližně do roku 1920.

Vychází kromě metafyzické malby a dadaismu také z manýrismu Arcimbolda a Hieronyma Bosche a z veškerých fantazijních projevů, jež nachází například i v díle Francesca Goyi, Henriho Rousseaua nebo Odilona Redona a dalších umělců.

První manifest surrealismu zformuloval francouzský básník a prozaik André Breton. Společně s ním se na něm v říjnu 1924 podílel také Yvan Goll.

Breton definoval surrealismus jako „čistý psychický automatismus, kterým má být vyjádřeno, ať už mluveným slovem nebo slovem psaným, aneb jakýmkoli jiným způsobem skutečné fungování myšlení“.

K prvním surrealistům, kteří východisko své umělecké tvorby nalezli v dadaismu, se zařadil Max Ernst, Marcel Duchamp, Man Ray a Francis Picabia. Záhy se k těmto představitelům připojili také André Masson a Joan Miró, V roce 1926 je následoval i Yves Tanguy.

Surrealistická skupina se značně rozrostla především ve 30. letech. Do tohoto uměleckého okruhu se začlenil i Salvador Dalí, Alberto Giacometti, René Magritte, Paul Delvaux a mnoho dalších umělců. Tito tvůrci do surrealismu vnesli řadu nových podnětů.

Joan Miró

Surrealismus lze v malířství rozčlenit na absolutní a veristický. Absolutní surrealismus je založen na automatismu. Obraz tak v pojetí tohoto uměleckého směru vzniká bez přípravy, teprve v momentu, kdy umělec začíná tvořit.

K představitelům tohoto zaměření lze zařadit André Massona, jehož tvorba později značným způsobem ovlivnila gestickou malbu Jacksona Pollocka.

Za zcela typického představitele surrealismu bývá někdy označován především Joan Miró, jehož poetické dílo má blízko i k nefigurativnímu umění, ačkoli ve skutečnosti k abstrakci tento tvůrce nikdy nepřešel.

K typickým rysům jeho uměleckého projevu náleží hravost, jemný humor, symbolické zkratky a užití zářivých čistých barev. Pro toto pojetí je dílo Joana Miró široce respektované a v uměleckých kruzích ceněné.

Veristický surrealismus

Naproti tomu předpokladem veristického surrealismu je vnitřní snový nebo halucinační model, konkrétní představa vzniklá z fantazie nebo podvědomí svého tvůrce, která se následně v podstatě akademickou, až fotograficky realistickou pomalou metodou realizuje na plátně.

Onen vnitřní model přitom nemusí připomínat reálné tvary. Například jeden z představitelů tohoto proudu Yves Tanguy, zmíněný již v úvodu tohoto textu, zaplňuje ve svých obrazech prostor trojrozměrnými neexistujícími objekty, které jsou namalovány až naturalisticky.

Většinou tak v tomto pojetí dochází k různým absurdním kombinacím tvarů či k přiřazování předmětů, které spolu nesouvisejí.

Významní surrealističtí umělci a jejich díla

Surrealismus, hnutí, které překročilo hranice a proměnilo umělecký svět, vyprodukovalo mnoho významných umělců, jejichž díla mají dodnes zásadní vliv. Tito umělci, každý svým jedinečným způsobem, interpretují surrealismus a přispěli k jeho bohatému a rozmanitému odkazu.

Salvador Dalí

Jedna z nejikoničtějších postav surrealismu, je známý svými hypnotizujícími, snovými obrazy, které vyzývají tradiční vnímání reality. Jeho slavné plátno „Trvalost paměti“ s roztékajícími se hodinkami je mistrovským příkladem jeho unikátního a okouzlujícího stylu.

René Magritte

Další klíčová postava surrealismu, vytvořil obrazy, které zkoumají iluzi a skryté reality. Jeho dílo „Syn člověka“, s mužem, jehož tvář je částečně skryta jablkem, je hluboce symbolické a vyvolává otázky o identitě a vnímání.

Joan Miró

Se svým živým, abstraktním stylem, přispěl k surrealismu sérií obrazů, které kombinují abstraktní formy s prvkami přírody a kosmu. Jeho dílo „Modrá II“ je oslavou barvy a formy, která vyvolává pocit údivu a zvědavosti.

Max Ernst

Průkopník technik jako frottage a grattage, vytvořil díla, která zdůrazňují náhodné a automatické aspekty umělecké tvorby. Jeho obraz „Slon Celebes“ je surrealistickým zobrazením nečekaných kombinací a symbolických prvků, které pobízejí k zamyšlení.

André Breton

Ačkoliv je známý především jako teoretik a zakladatel surrealismu, svým psaním významně přispěl k literárnímu proudu surrealismu. Jeho díla, jako je „Nadja“, zkoumají vztah mezi realitou a fantazií a představují průkopnické užití automatického psaní.

Frida Kahlo

Ačkoliv sama se nepovažovala za surrealistku, byla její díla často spojována s hnutím díky jejich hluboce osobním a snovým obrazům. Její autoportréty, jako je „Autoportrét s Trnovým náhrdelníkem a kolibříkem“, jsou plné symbolů a metafor, které odrážejí její vnitřní život a bolest.

Tito umělci, spolu s mnoha dalšími, formovali surrealismus jako dynamické a transformační hnutí, které neustále vyzývá a inspiruje. Jejich díla zůstávají živým testamentem lidské představivosti a její schopnosti překročit hranice reálného světa.

Max Ernst a Salvador Dalí

Nejvýznamnějším představitelem veristického surrealismu však je Max Erst. Původně se mu uměleckým východiskem stal dadaismus.

Již ve své rané tvorbě produkoval vtipné koláže, vystříhané z detailů starých rytin, objevil také nové možnosti tzv. frotáže (otisky struktury starých prken a dalších materiálů) a dekalku (otisky husté barvy na podklad).

Prvek náhodnosti i záměru plně vyhovoval i surrealistické tvůrčí metodě. Ernst pracoval i s koláží fotografickou.

Ke zvláště oceňovaným pilířům jeho tvorby se řadí především obrazy, byť se věnoval i dalším disciplínám jako například tvorba plastik.

K nejvýznamnějším dílům tak patří zejména cyklus Masožravá příroda. Zdrojem inspirace se mu v tomto případě staly obrazy Henriho Rousseaua.

Širší veřejnosti nejvíce známým představitelem veristického surrealismu je především Salvador Dalí. Méně se však již ví, že kromě obrazů se tento umělec věnoval taktéž návrhům šperků.

Surrealistické techniky: snové obrazy a nevědomé myšlenky

Surrealistické techniky, klíčové pro vytváření hypnotizujících, fantazijních děl, která překračují hranice reality, se opírají o průzkum snů a nevědomí.

Umělci surrealismu využívali inovativní a neortodoxní metody, aby zachytili esenci nevědomých myšlenek a přetvořili je v očarující umělecká díla. Tyto techniky otevírají okno do hlubokých vrstev lidské psychiky a odrážejí komplexní spleť emocí, snů a symboliky.

Automatismus

Byl jednou z hlavních technik, kterou surrealismus využíval k zachycení nevědomého procesu tvoření. Tato metoda zahrnuje spontánní psaní nebo kreslení bez předem stanoveného záměru, což umožňuje, aby nevědomé myšlenky proudily volně a bez cenzury.

Koláž

Je další technika, která umožňuje surrealistům spojit zdánlivě nesouvisející obrazy a předměty, čímž vytváří nové, často záhadné, významy a asociace. Tato metoda spojuje různé prvky do jednoho celku, čímž vzniká nová realita, která provokuje a stimuluje divákovo vnímání.

Frottage (tření) a grattage (škrábání)

Jsou techniky, které používají textury a náhodné vzory k vytvoření obrazů, které evokují snové a fantazijní scény. Umělci pomocí těchto technik zkoumají náhodnost a šance, což jim umožňuje překvapující a otevřené interpretace.

Cadavre exquis (exquisite corpse)

Je kolektivní hrou, kde účastníci přidávají na základě předchozích příspěvků bez vidění celku. Tato metoda podporuje nečekané kombinace a představivost, což vede k nečekaným a odhalujícím výsledkům.

Decalcomania

Technika, kde se barva přenáší mezi dvěma povrchy, vytváří komplexní a neobvyklé vzory. Tato metoda umožňuje vznik obrazů, které připomínají přírodní struktury a krajiny, vyvolávají pocit nejistoty a záhadnosti.

Využíváním těchto a dalších surrealistických technik umělci otevírají dveře do světa, kde se realita mísí s fantazií, a kde nevědomé myšlenky a sny získávají hmatatelný tvar. Surrealismus tak nabízí nekonečné možnosti pro objevování a vyjadřování hlubokých lidských emocí, snů a představ.

Vliv surrealismu na literaturu a film

Surrealismus, s jeho hlubokým propojením s nevědomím a snovými obrazy, měl zásadní vliv nejen na vizuální umění, ale také pronikl do literatury a filmu, kde rozšířil hranice vyprávění a narativní struktury. V literatuře surrealističtí spisovatelé používali techniky, jako je automatické psaní a imaginativní metafora, aby překročili hranice tradičního vyprávění a otevřeli nové dimenze v pochopení lidské psychiky, emocí a snů.

Autoři jako André Breton, Louis Aragon a Paul Éluard, mezi mnoha jinými, vytvořili díla, která vyjadřují hlubokou vrstvu lidských emocí a nevědomých myšlenek, často ve formě poetických nebo prozaických experimentů, které vyzývají konvence a očekávání. Surrealistická literatura často obsahuje prudké skoky, nečekané spojení a snové obrazy, které vyvolávají pocit nesrozumitelnosti a fascinace.

Ve filmu měl surrealismus také průlomový vliv, přinášející nové způsoby, jak vyjádřit a vizualizovat nevědomé myšlenky, sny a fantastické scény.

Filmaři jako Luis Buñuel a Salvador Dalí, kteří spolupracovali na výrobu ikonického surrealistického filmu „Andaluský pes“ (Un Chien Andalou), využili film jako médium k rozbití logiky a realistických narativů a k vytvoření záhadných, často narušujících vizuálních obrazů, které zpochybňují naše vnímání reality.

Surrealistické filmy se často vyznačují iluzivními obrazy, nečekanými spojeními a narativními technikami, které rozkládají tradiční lineární vyprávění. Tato díla vyzývají diváky, aby hledali hlubší význam za zobrazenými obrazy a situacemi, a často působí silné emoční a psychologické reakce.

Surrealismus tedy v literatuře a filmu představuje odvahu prozkoumávat neznámé, překračovat hranice mezi reálným a imaginárním a hledat hlubší pravdu v nevědomých vrstvách lidské psychiky. Tato odvaha objevovat a experimentovat přetrvává jako inspirace pro současné umělce a tvůrce a nadále formuje náš způsob vnímání a interpretace umění a reality.

Surrealismus ve výtvarném umění: od malby po sochařství

Surrealismus, s jeho fascinací pro nevědomí, sny a podvědomé myšlenky, přinesl revoluční změnu ve výtvarném umění, která zahrnovala nejen malbu, ale i sochařství a další formy uměleckého vyjádření. Toto hnutí překračuje tradiční hranice a používá inovativní techniky a přístupy k vytváření děl, která vyvolávají podiv, zkoumají skryté vrstvy reality a stimulují divákovu představivost.

V malbě surrealismus odhaluje svět plný symbolů, bizarních obrazů a nerealistických scén. Umělci jako Salvador Dalí, René Magritte a Max Ernst používali své plátna jako plátna pro zobrazení podivuhodných a často záhadných světů, kde se logika střetává s fantazií.

Dalího rozplývající se hodiny a Magrittovy zahalené postavy nejsou jen obrazy; jsou to brány do světa, kde se podvědomí setkává s reálným a vytváří nové, fascinující reality.

Sochařství v surrealismu, i když méně rozšířené než malba, přesto nabízí silný vizuální jazyk, který zkoumá stejné nevědomé sféry. Umělci jako Alberto Giacometti a Hans Arp tvořili sochy, které zkreslují a transformují lidské formy a předměty, čímž vyvolávají pocit nejistoty a zvědavosti. Giacomettiho prodloužené a tenké postavy a Arpovy organické formy jsou fyzickými manifestacemi surrealistického průzkumu identity, vnímání a nevědomého.

Surrealismus ve výtvarném umění není jen o zobrazení snů nebo podvědomých myšlenek. Je to také o překročení hranic mezi reálným a imaginárním, o odvaze objevovat neznámé a o hledání nových způsobů, jak vyjádřit hluboké lidské emoce a myšlenky.

Surrealistické umění zůstává i dnes živým a dynamickým polem, které nadále inspiruje umělce a diváky k prozkoumání světa kolem nás a v nás.

Dědictví surrealismu v současné kultuře a umění

Toto dědictví je nesmírně rozsáhlé a stále se rozvíjející. Surrealismus, se svými kořeny v 20. století, transcendoval svou dobu a stále ovlivňuje a inspiruje umělce, spisovatele, filmaře a tvůrce napříč různými médii. Jeho vliv je patrný nejen v tradičních uměleckých formách, ale také v populární kultuře, reklamě, módním designu a digitálních médiích.

Ve vizuálním umění si současní umělci vypůjčují surrealistické techniky a motivy, aby vyjádřili své vlastní vizionářské pohledy. Prvky nečekaného spojení, snových scén a zkoumání podvědomí jsou vidět v moderních instalacích, digitálních uměních a street artu. Surrealistická estetika zůstává zdrojem inspirace pro tvorbu, která se snaží provokovat, překvapovat a přemýšlet.

V literatuře surrealismus ovlivnil narativní techniky a vyprávěcí styl, který otevírá dveře k alternativním realitám a bohatým, vícevrstevným příběhům. Surrealistické prvky lze nalézt v moderních románech, poezii a dokonce v narativních videohrách, kde jsou hráči ponořeni do světů, které překračují hranice reality.

Ve filmu surrealismus pokračuje ve vytváření nezapomenutelných obrazů a příběhů. Filmaři a tvůrci, inspirovaní surrealistickými myšlenkami a technikami, vytvářejí díla, která kombinují realitu s fantazií, zkoumají komplexní lidské psychiky a nabízejí zcela nový zážitek ze sledování filmů.

V módním průmyslu surrealismus inspiroval designéry k vytvoření odvážných, inovativních a často provokativních kolekcí, které překračují tradiční estetiku a přinášejí umělecký výraz do každodenního oblečení. Od haute couture po street fashion, surrealistické motivy a koncepty přetvářejí způsob, jakým vnímáme a nosíme oblečení.

Surrealismus tedy nezůstává jen v minulosti, ale žije a dýchá v současném světě, nepřetržitě přetváří a obohacuje naši kulturu a umění. Jeho odkaz je živým připomínkám síly imaginace, významu snů a nekonečných možností lidského vyjádření.

30 zajímavostí o surrealismu

• Založení: Surrealismus byl oficiálně založen v Paříži v roce 1924 André Bretonem.
• Manifest: První Surrealistický manifest byl publikován v roce 1924.
• Inspirace psychoanalýzou: Surrealismus byl silně ovlivněn Freudovou psychoanalýzou a koncepty nevědomí.
• Sny a nevědomí: Snové obrazy a prozkoumávání nevědomí byly klíčové pro surrealismus.
• Automatické psaní: Jednou z technik surrealismu bylo automatické psaní, které se snažilo zachytit nevědomé myšlenky.
• Dadaismus: Surrealismus vznikl částečně jako reakce na dadaismus, hnutí, které bylo známé svou anti-uměleckou postavou.
• Salvador Dalí: Jedním z nejznámějších surrealistických umělců byl Salvador Dalí, známý svými snovými a bizarními obrazy.
• Luis Buñuel: Surrealistický filmový režisér, který vytvořil několik významných filmů, včetně „Andaluského psa“.
• René Magritte: Další klíčový surrealistický umělec, známý svými záhadnými a myšlenkově provokativními obrazy.
• Cadavre exquis (exquisite corpse): Surrealistická hra, kde účastníci společně vytvářejí obraz nebo text.
• Ovlivnění módy: Surrealismus měl také vliv na módní průmysl, inspiroval designéry jako jsou Elsa Schiaparelli a Alexander McQueen.
• Vliv na literaturu: Surrealismus ovlivnil mnoho spisovatelů, včetně André Bretona, Paula Éluarda a Antonina Artauda.
• Významné filmy: Surrealismus ovlivnil mnoho filmů, včetně „Mulholland Drive“ Davida Lynche a „Inception“ Christophera Nolana.
• Galerie surrealismu: Surrealistické umění je vystaveno v mnoha významných galeriích, včetně MoMA a Centre Pompidou.
• Mezinárodní vliv: Surrealismus se rozšířil mimo Francii a měl vliv na umělce po celém světě.
• Ženské surrealistky: K hnutí přispěly i umělkyně, včetně Fridy Kahlo, Leonory Carrington a Dorothea Tanning.
• Kritika surrealismu: Surrealismus byl někdy kritizován za jeho zobrazení žen a nedostatek politického angažmá.
• Surrealismus a politika: Mnoho surrealistů bylo politicky aktivních, často s levicovými tendencemi.
• Další umělecké formy: Kromě malby a literatury zahrnoval surrealismus také sochařství, fotografii a film.
• Zánik hnutí: Ačkoliv surrealismus jako formalizované hnutí zanikl po druhé světové válce, jeho vliv zůstává.
• Surrealismus v hudbě: Hnutí také ovlivnilo některé hudebníky a skladatele.
• Vliv na pop kulturu: Prvky surrealismu lze najít v populární kultuře, reklamě a filmu.
• Technika frottage: Max Ernst vyvinul tuto techniku, která vytváří textury pomocí tření.
• Surrealistické symboly: Mnoho surrealistických děl obsahuje opakující se symboly, jako jsou hodiny, oči, a zrcadla.
• Výstavy: První surrealistická výstava se konala v Paříži v roce 1925.
• Vliv na fotografii: Surrealismus měl značný vliv na fotografy, včetně Man Raye a Dory Maar.
• Vliv na animaci: Surrealistické prvky lze nalézt v dílech animátorů, jako je Jan Švankmajer.
• Surrealismus ve vzdělávání: Hnutí je studováno v rámci uměleckých a literárních kurzů po celém světě.
• Surrealismus a reklama: Techniky a obrazy surrealismu byly použity v reklamních kampaních.
• Odkaz: Surrealismus zanechal trvalý odkaz v umění a kultuře, inspirující nové generace umělců a tvůrců.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků