Co je to starověk?

Období starověku navazuje na etapu pravěku. Časově jej můžeme vymezit přibližně mezi polovinou 4. tisíciletí př. n. l. a 6. až 7. století n. l., kdy už začíná středověk. Jakožto mezník této epochy se také někdy uvádí stěhování národů v 7. století.

Samostatným dějinným celkem, který patří do období starověku, je pak antika. Tímto pojmem historikové označují dějiny starověkého Řecka a Říma. V tomto případě můžeme počátek datovat do tzv. archaického období starověkého Řecka v rozmezí 8. až 5. století př. n. l. Antika zaniká pádem Západořímské říše roku 476 n. l. během pozdní antiky.

Jedná se o období, které je významné především z hlediska vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Které civilizace vznikly během starověku?

Mezopotámie

Mezopotámie vznikla mezi řekami Eufrat a Tigris. Ostatně už samotný název Mesopotamia řecky znamená přímo „mezi řekami“.

Jednotným státem Mezopotámie během této epochy nikdy nebyla. Prvním národem, který se zde usadili, byli Sumerové. Její území střídavě obývali Akkaďané, Babyloňané, následně Asyřané a posléze též Peršané. Pobřeží Středozemního moře obývali též Židé a Féničané.

Sumerové byli zdatní zemědělci. Poměrně čile v této oblasti kvetl i výměnný obchod, a to s hlínou a rákosem. Připsat jim můžeme i řadu dalších pro následný vývoj lidstva důležitých objevů včetně písma. Zřejmě také vynalezli urbanismus.

Egypt

Z historického hlediska se v případě Egypta jedná dokonce o nejstarší stát na světě. Rozkládal se podél toku řeky Nil.

Strukturu společnosti tvořilo několik vrstev. Stěžejní osobou byl faraon, který v rukách měl administrativní, soudcovskou, vojenskou a náboženskou moc. Dál to byli úředníci, řemeslníci a rolníci. Nejnižší společenské postavení zaujímali otroci.

Egypťané navázali na mezopotámskou tradici zemědělství, pěstovala se třeba vinná réva. Znali i řemesla, jako bylo hrnčířství. Starověký Egypt dále přinesl poměrně výrazné rozvinutí mnoha oborů, jako byla astronomie, matematika, ale také stavitelství a lékařství.

Indie

První civilizace se zde začaly formovat opět podél řek, které nabídly příhodné podmínky - Indus, Ganga, Brahmaputra. Z toho opět plyne především příklon k zemědělství.

Původně se v Indii uctívaly přírodní síly, postupně se zde formovalo zvláštní náboženství označované jako brahmánismus, jehož nositeli byli kněží, nazývaní též brahmáni, jež tvořili elitu společnosti. Ta byla rozdělena do tzv. kast.

Později se na tomto území vytvořily dva dnes důležité náboženské proudy, a to hinduismus a buddhismus.

Čína

Pilíř starověké civilizace na tomto území opět tvořily řeky, a to Chuang-che (Žlutá řeka) a Jang-c-tiang (Dlouhá řeka).

Tamní obyvatelé se tak zaobírali zemědělstvím a pěstovali například rýži nebo čajovník. Stejně tak byli zručnými řemeslníky a obchodníky. Chovali například bource morušového a hedvábí se pak samozřejmě stalo i důležitým obchodním artiklem.

Důležitým pojítkem pro celou společnost se stalo písmo, neboť dodnes na území Číny existuje řada nářečí. Písmo je tak srozumitelné všem. S tím souvisí také vynález papíru, který se nejprve vyráběl právě z hedvábí.

Antické Řecko a Řím

Antiku historikové dnes pokládají za vyvrcholení starověku. Antická civilizace byla určující pro vývoj západní společnosti. Podstatným způsobem se podepsala na její kultuře a smýšlení. Éra antiky položila základy vzdělanosti.

Obchodní kolonie se postupně rozšiřovaly po celé oblasti Středomoří a narůstal význam městských států. Vynikala mezi nimi především vojensky vyspělá Sparta a demokraticky orientované Athény. Významnou roli hrálo v Řecku i otrokářství. Typická je pro Řecko i proměna státního zřízení, objevuje se oligarchie i demokracie.

Řím pak kulturou na umění starověkého Řecka navázal. Typické je pro oba státy polyteistické náboženství.

Nejdůležitější umělecké projevy starověku

Z Mezopotámie pochází nejstarší literární památka světa, kterou je Epos o Gilgamešovi. Důležitými pro tuto civilizaci byly i tzv. zikkuraty, což jsou chrámy postavené na několika stupňovitých terasách.

Četné umělecké projevy zanechal světu také starověký Egypt. Z nich zřejmě dodnes nejznámější jsou slavné pyramidy v Gíze, pyramidy v Lištu. K dalším důležitým památkám náleží Amonův chrám v Karnaku, chrámový komplex v Luxoru, hrobky v Údolí králů, Ramesseum.

V Indii patří k nejdůležitějším památkám ty literární. Jakožto dnes nejstarší označujeme tzv. védy. V Číně byla mezi roky 215 a 210 před n. l. zahájena stavba slavné Velké čínské zdi.

Samostatnou kapitolu pak představuje umění antické. Zrodila se během něj celá řada pozoruhodných děl z oblasti architektury, sochařství, malířství a užitého umění, ale i literatury. Známé jsou například řecké řády (dórský, iónský a korintský), které tvoří typické prvky řeckých staveb. Úroveň římského malířství zase dokládají nálezy vykopávek z Pompejí.

Kdy začíná a kdy končí starověk?

Toto období, klíčové pro pochopení lidské historie, je definováno významnými přelomovými okamžiky, které formovaly základy moderní civilizace. Rozlišení mezi začátkem a koncem starověku je předmětem historické debaty, avšak existují obecně přijímané milníky.

Začátek starověku se tradičně datuje do období okolo 3 000 př. n. l., kdy vznikly první známé civilizace v Mezopotámii a starověkém Egyptě. Toto období je charakterizováno vynálezem písma, rozvojem městského života a vznikem státních struktur. Další významné civilizace, jako je Indus Valley a starověká Čína, se také začaly formovat během tohoto období.

Starověké období je spojeno s několika významnými civilizacemi, včetně Sumerské, Akkadské, Babylonské, Asyrské, starověkého Egypta, Minóské a Mykénské kultury, starověkého Řecka a Římské říše. Každá z těchto civilizací přispěla unikátními kulturními, technologickými a politickými inovacemi, které formovaly další vývoj lidské historie.

Koncem starověku se tradičně považuje pád Západořímské říše v roce 476 n. l. Tento moment symbolizuje rozpad antického světa a přechod do období středověku. Pád Říma byl výsledkem kombinace vnitřních problémů a vnějších tlaků od germánských kmenů.

Někteří historici navrhují jiné datum pro konec starověku, jako například rok 529 n. l., kdy byla zavřena Platónova Akademie v Athénách, nebo rok 610 n. l., kdy začala nadvláda islámu na Blízkém východě.

Starověk je tedy obdobím, které zahrnuje tisíce let historie a je charakterizováno mnoha zásadními událostmi, které položily základy pro další vývoj lidských společností. Jeho studium odhaluje fascinující příběhy o vynálezech, válkách, umění, filozofii a náboženství, které jsou základem našeho dnešního poznání a kultury.

30 zajímavostí o starověku

• Zemědělská revoluce: Starověk začal s neolitickou revolucí asi před 10 000 lety, kdy lidé přešli od kočovného způsobu života k zemědělství.
• Vynález písma: Jedním z prvních systémů písma byly sumerské klínové písmo a egyptské hieroglyfy kolem roku 3200 př. n. l.
• Stavba pyramid: Velké pyramidy v Gíze v Egyptě byly postaveny v 26. století př. n. l. a jsou jedním z největších technických úspěchů starověku.
• Kódex Hammurabiho: Jedním z prvních známých souborů zákonů je Kódex Hammurabiho z Babylónie, pocházející z roku 1754 př. n. l.
• Starověká Čína: Vynalezla mnoho věcí, včetně papíru, kompasu, střelného prachu a tiskařského lisu.
• Starověké Řecko: Kolébkou západní filozofie, demokracie, olympijských her, literárních děl a mnoha vědeckých principů.
• Římská říše: Vrcholila v 1. až 2. století n. l. a přinesla rozsáhlé inženýrské a architektonické výtvory.
• Indus Valley Civilizace: Jedna z nejstarších civilizací na světě, známá pro své plánované městské uspořádání a pokročilé stavební techniky.
• Starověký Egypt: Známý svými pyramidami, mumifikací a hieroglyfy.
• Mezopotámie: Považována za kolébku civilizace, leží mezi řekami Eufrat a Tigris.
• Akropolis v Athénách: Jedno z nejvýznamnějších antických stavebních děl.
• Alexandr Veliký: Jeho říše se rozkládala od Řecka až do Indie.
• Mayská civilizace: Vynikala v matematice, astronomii a kalendářních systémech.
• Věštec v Delfách: Byl známým náboženským a duchovním centrem starověkého Řecka.
• Římské právo: Představovalo základ pro právní systémy mnoha moderních států.
• Sparta a Athény: Dvě nejslavnější městské státy starověkého Řecka.
• Vznik buddhismu: Buddha Siddhártha Gautama založil buddhismus v 6. století př. n. l. v Indii.
• Rozvoj železa: Železná doba začala přibližně v roce 1200 př. n. l., což vedlo k významným změnám ve válečnictví a zemědělství.
• Olympijské hry: Starověké olympijské hry začaly v roce 776 př. n. l. v Olympii v Řecku.
• Starověký Izrael: Místo původu judaismu a významného biblického dějství.
• Fénické obchodní cesty: Starověký národ, známý pro své námořní a obchodní dovednosti.
• Zánik Pompejí: Město Pompeje bylo zničeno výbuchem Vesuvu v roce 79 n. l.
• Starověká Persie: Perská říše byla jednou z největších starověkých říší.
• Konfucianismus v Číně: Filozofický systém založený Konfuciem, který měl hluboký vliv na čínskou společnost.
• Hippokratův přísah: Považován za zakladatele západní medicíny.
• Knihovna v Alexandrii: Největší a nejvýznamnější knihovna starověku.
• Vznik křesťanství: Křesťanství se začalo šířit po celém Římském impériu po smrti Ježíše Krista.
• Mauryjská říše v Indii: První panindická říše, založená Chandraguptou Mauryou.
• Hannibalův přechod přes Alpy: Jedna z nejslavnějších vojenských kampaní starověku.
• Pantheon v Římě: Jeden z nejlépe zachovaných starověkých římských staveb.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků