Jednou ze zajímavostí tohoto skvostu je, že poměr hořčíku a železa je závislý na podmínkách, ve kterých minerál vzniká. A právě zmiňované železo je tím faktorem, který napomáhá vzniku odstínů zelené barvy. Díky svému zjevu vděčí názvu, kterým byl pojmenován - oliva a zelená a jak už to tak bývá, název se v průběhu dějin měnil. Například si vezmeme Římany, ti drahokamu začali přezdívat Topazos, tedy podle místa, kde jej mohli těžit. Na řadu s pojmenováváním se dostali i francouzští klenotníci, kteří mu začali říkat Peridot - odvozenina z Arabského faridat (diamant). Ale olivín jako takový se označuje za smaragd křižáků. Hornina převážně vytvořená z olivínu je olivínovec, drahokam se také snadněji chemicky přemění v serpentin, ale kromě chemie, fungují teplotní a tlakové změny.

Nadšenci pro hledání olivínů, mohou mít štěstí a při své pouti najít žlutozelené olivíny, kterým se říká chrysolit. Pokud chcete najít olivíny, které mají doopravdy nejvyšší šperkařkou kvalitu, musíte se podívat na samotné dno Rudého moře. Zde totiž běžně dochází k roztažení oceánské kůry, což umožní vytékání magmatu do moře. Pokud máte opravdu velké štěstí, můžete najít velké krystaly lemující žíly roztavené horniny. Jako zdroj jsou považovány tyto země: Finsko, Pákistán, Myanmar, Zabargad - ostrov v Egyptě.

Egyptské olivíny jsou nejkrásnější a čistě zelené. Ovšem dnes jsou Egyptská naleziště vytěžená a nedostupná. Dále můžete najít skoro nenarušené olivíny v Arizoně. A pro milovníky České Republiky mám také dobrou zprávu, i zde, přesněji Kozákov se řadí mezi naleziště. Nyní pozor, olivín se strukturou nemůže vyrovnat tvrdším minerálům, proto při nošení je náchylný k oděrkám a nesmí být vystavován horku a změnám teplot. Proto jej za žádných okolností nečistěte párou nebo v ultrasonické čističce.

Předávané poselství

V době starověku, kdy lidé chtěli věřit zázrakům, aby měli lepší úrodu a dostatek vody, se tradovalo, že olivín byl seslán lidstvu jako dar od Bohyně přírody. Proto ve vesnicích existovali představitelé, kteří mohli nosit olivín, ten byl označením, že dotyční jsou jemní, spravedlivý a moudří. Protože jen mocní a bohatí mohou mít vše, tak olivín pro svou barvu se stal oblíbeným v královských rodinách pro vyzdobení mečů a koruny. Egypťani používali olivín jako kámen světla proti zlým duchům, ale správně mohlo fungovat jen tehdy, kdy byl zasazen do zlata. Egyptští dělníci těžili olivín na Egyptském ostrově Zabargad, který býval okupován hady. Kvůli tomu byla těžba náročná a neposkytovala panovníkům tíženou radost. Sám mocný faraon, se rozhodl hady odnést do moře, a Kleopatra si poté nechala vytěžit olivíny a z nich poručila vyrobit různé kolekce šperků.

V pozdější době se začalo tradovat, že olivín vyzařuje zář ve tmě. Proto jej horníci chodili hledat po nocích a drahokam se jim měl sám objevit. Prášek z rozdrceného olivínu se mnohdy používal při léčbě astmatu, malý kousek se dával člověku trpící horečkou pod jazyk, pro zahnání pocitu žízně. I pro Havaj má olivín význam. Místní lidé věří, že olivín patří bohyni Pele, která jej měla vyplakat. I dnes jsou určité pláže stále pokryté malý kousky.