Co to jsou smysly?

Smysly jsou základními mechanismy, které umožňují živým organismům vnímat a reagovat na své okolí. Jsou to integrované systémy složené z receptorů a nervových cest, které přenášejí informace z vnějšího a vnitřního prostředí do mozku, kde jsou tyto informace zpracovávány a interpretovány. Klasicky rozlišujeme pět základních smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a hmat.

Zrak je možná nejdůležitějším smyslem pro většinu lidí, jelikož umožňuje vnímání světla, barev, tvarů a pohybu. Oči, které fungují jako receptor, zachycují světlo a převádějí je na elektrické signály, které jsou dále zpracovány v mozku.

Sluch je smysl, který nám umožňuje vnímat zvuky prostřednictvím vibrací, které jsou zachytávány ušními bubínky a přenášeny do vnitřního ucha. Čich a chuť jsou úzce spjaty a oba pracují s chemickými receptory. Čich umožňuje identifikaci a rozlišení vůní, zatímco chuť rozpoznává základní chuťové kvality, jako jsou sladké, kyselé, hořké a slané.

Hmat, poslední ze základních smyslů, je rozptýlený po celém těle. Receptory pro hmat se nacházejí v kůži a jsou citlivé na dotek, tlak, teplotu a bolest.

Smysly nejsou jen pasivními přijímači vnějších podnětů, ale aktivně se podílejí na našem vnímání a interakci se světem. Jsou klíčem k našemu porozumění okolnímu světu a umožňují nám prožívat a reagovat na prostředí kolem nás. Bez smyslů by bylo naše vnímání světa značně omezené, a naše schopnost se orientovat a interagovat s okolím by byla výrazně snížená.

Smysly nejenže poskytují nezbytné informace pro naše každodenní rozhodování a přežití, ale také obohacují naše zkušenosti a pomáhají formovat naše vzpomínky a emoce. Vnímání krás hudby, potěšení z chutného jídla, pocit tepla slunečních paprsků na kůži – to vše jsou zkušenosti, které nám umožňují naše smysly.

Jsou nejen biologickými nástroji, ale i mostem, který nás spojuje s okolním světem a umožňuje nám prožívat jeho plnost a rozmanitost.

Zrak

Orgánem zraku je oko. Pro člověka je zrak ze všech informací nejdůležitější, přijímáme jim kolem osmdesáti procent všech informací. Proto proti únavě pomáhá krátký odpočinek se zavřenýma očima. Příjem podnětů z okolí se náhle rapidně sníží.

Oči jsou adaptabilní na tmu, a tak jsme schopni omezeného vidění i ve tmě. Podle množství světla se nám rozšiřují nebo zužují zorničky.

Řada lidí trpí různými poruchami zraku. Snad nejběžnější je krátkozrakost. Při této poruše člověk dobře vidí jen na omezenou vzdálenost, další objekty jsou rozmazané.

Kdo trpí dalekozrakostí, vzdálené objekty vidí ostře, ale má problém např. číst knížku nebo psát. Častá je kombinace obojího. V souvislosti s těmito poruchami se vyskytuje šeroslepost, což je zhoršené vidění za nižšího osvětlení.

Krátkozrakost i dalekozrakost se snadno kompenzuje brýlemi nebo kontaktními čočkami. Roste také popularita laserových operací. Jde o krátký zákrok bez hospitalizace.

Nevidomí lidé si zrak nahrazují ostatními smysly, především sluchem a hmatem. Podle zvuku a hmatu jsou schopni rozlišit drobnější rozdíly než lidé, kteří mají zdravý zrak.

Sluch

Orgánem sluchu je ucho. Člověk je schopen slyšet zvuky v rozmezí 20 Hz - 20 kHz, konkrétní hodnoty jsou individuální. Díky sluchu jsme schopni také prostorové orientace, oproti některým zvířatům však nemáme tuto schopnost příliš dobře rozvinutou.

Aby nám uši dobře sloužily, nesmíme je přetěžovat. Jednorázově může našemu sluchu uškodit hluk silnější než 140 decibelů. Z dlouhodobého hlediska není zdravý hluk vyšší než 85 decibelů, raději bychom se mu vůbec neměli vystavovat.

Zaměstnanci z hlučného pracovního prostředí proto nosí chrániče sluchu. Vhodné je použití speciálních špuntů do uší při návštěvách koncertů.

Poruchy sluchu lze kompenzovat naslouchátkem. Lidé, kteří neslyší vůbec, se dorozumívají znakovým jazykem.

Čich

Orgánem čichu jsou čichové buňky v nose. V porovnání se zvířaty máme čich slabý. Když máme ucpaný nos, obtížněji rozlišujeme chuťové rozdíly jídel. To proto, že čich a chuť spolu úzce souvisí. Původně nás měla chránit před požitím jedu, tuto schopnost jsme si však postupně otupili.

Chuť

Orgánem chuti jsou chuťové pohárky na jazyku. Rozeznáváme čtyři základní chutě: sladkost, kyselost, slanost a hořkost, mluví se také o páté chuti umami.

Hmat

Orgánem hmatu je kůže, respektive hmatové receptory. Máme je po celém těle, ačkoli v největší koncentraci jsou na konečcích prstů a na genitáliích. Hmatem zkoumáme povrch, cítíme jemnost či hrubost materiálu, členitost, vnímáme jím tlak, teplotu, vibrace.

Další smysly

Vedle těchto pěti smyslů se mluví také o dalších:

vnímání teploty

vnímání gravitačního pole

vnímání času

Vnímat gravitační pole nám umožňuje rovnovážný systém ve vnitřním uchu. Schopnost vnímat čas jsme částečně ztratili vlivem umělého osvětlení, nočních směn a podobně. Přesto stále dokážeme zhruba odhadnout vteřiny, minuty, hodiny i dny.

Smysly u zvířat

Jak je známo, psi mají oproti nám horší zrak, ale za to vynikají perfektním čichem a sluchem. Kočka má schopnost vidět dobře i za tmy, proto může lovit v noci. U zvířat jsou pozorované i smysly, které lidi nemají.

Někteří ptáci a želvy mají receptory pro čití magnetického pole, což jim umožňuje se orientovat v prostoru. Ryby umí vnímat elektrické pole. Hadi mají receptory pro vnímání tepelného záření. To jim umožňuje najít kořist, kterou nevidí ani neslyší.

30 zajímavostí o smyslech

• Lidé mají pět základních smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a hmat.
• Některé zvířata mají více než pět smyslů, například žraloci, kteří mají smysl pro elektřinu.
• Vaše oči dokáží rozpoznat přibližně 10 milionů barev.
• Zvuk je rychlejší ve vodě než ve vzduchu.
• Vaše ucho se skládá ze tří částí: vnějšího ucha, středního ucha a vnitřního ucha.
• Někteří lidé mají absolutní sluch, což znamená, že dokáží identifikovat nebo reprodukovat tón bez jakékoli reference.
• Chuťové pohárky na jazyku rozpoznávají pět základních chutí: sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami (savory).
• Průměrný člověk dokáže rozpoznat asi 10 000 různých pachů.
• Nos člověka dokáže rozlišit asi 1 bilion různých vůní.
• Čichové buňky se obnovují každých 30 dní.
• Většina vnímání chuti je ve skutečnosti zprostředkována čichem.
• Hmatové receptory v kůži rozpoznávají tlak, teplotu a bolest.
• Někteří lidé mají synestezii, což znamená, že jejich smysly se mísí a mohou vidět zvuky nebo cítit barvy.
• Lidé, kteří mají zelené oči, tvoří pouze 2% světové populace.
• V průměru mrkáme asi 15-20 krát za minutu.
• Zorné pole lidského oka je asi 120 stupňů.
• Sluchový práh člověka je mezi 20 Hz a 20 000 Hz.
• Někteří lidé mají hyperosmii, což znamená, že mají mimořádně silný čich.
• Většina lidí má dominantní oko, které převládá při vnímání obrazu.
• Sluchová ztráta způsobená stárnutím se nazývá presbyacusis.
• Existuje šestý smysl, který se nazývá propriocepce, což je vnímání polohy těla a jeho částí v prostoru.
• Někteří lidé mají zvýšenou citlivost na zvuky, což se nazývá hyperacusis.
• Kočky mají výborný noční vidění, které je šestkrát lepší než lidské.
• Psi mají výborný čich, který je až 100 000 krát citlivější než čich člověka.
• Sloni mají nejdelší sluchový rozsah ze všech savců, který zahrnuje frekvence od 1 Hz do 20 000 Hz.
• Vaše oči mohou zaostřit na 50 různých objektů za vteřinu.
• Umami, pátá základní chuť, byla poprvé identifikována v roce 1908 japonským chemikem Kikunaem Ikedou.
• Zvuk se šíří rychlostí 1 125 stop za sekundu (343 metrů za sekundu) ve vzduchu při teplotě 20
• stupňů Celsia.
• Většina savců, včetně lidí, má tři typy barevných receptorů v očích, což umožňuje vnímání širokého spektra barev.
• Někteří lidé mají čtyři typy barevných receptorů, což jim umožňuje vidět ještě širší spektrum barev. Tento jev se nazývá tetrachromacie.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků