Charakteristika rostlin

Rostliny jsou autotrofy. Svou potravu si vytvářejí samy pomocí fotosyntézy. Jsou schopny zachycovat energii prostřednictvím zeleného barviva (chlorofylu) uvnitř chloroplastu a využívat oxid uhličitý a vodu k výrobě cukrů jako potravy a kyslíku jako vedlejšího produktu. Jako autotrofy jsou rostliny často řazeny na začátek potravního řetězce.

Jsou označovány jako producenti. Slouží jako potrava ostatním organismům, včetně živočichů. Naproti tomu živočichové jsou heterotrofové a pro svou obživu potřebují konzumovat jiné organismy. Někteří živočichové (zejména býložravci) jsou závislí výhradně na rostlinách, zatímco jiní se živí pouze masem nebo směsí živočišných a rostlinných látek.

Protože rostliny jsou schopny si samy vyrábět potravu, neživí se živočichy, aby mohly růst a přežít. Výjimkou je skupina masožravých rostlin, které loví a živí se živočišnou kořistí, zejména když jsou podmínky pro fotosyntézu méně příznivé.

Rostliny a plastidy

Rostliny mají plastidy. Přítomnost plastidů uvnitř eukaryotické buňky svědčí o tom, že jde spíše o rostlinu než o živočicha. Existují různé typy plastidů. Chloroplasty jsou plastidy obsahující chlorofyl (zelené pigmenty) a podílející se na fotosyntéze.

Chromoplasty obsahují kromě zelených pigmentů i jiné pigmenty a podílejí se na syntéze a skladování pigmentů. Chlorofylové systémy absorbují světelnou energii v určitých vlnových délkách elektromagnetického spektra.

Pigmenty jsou také zodpovědné za zbarvení rostlinných struktur (např. zelené listy, červené květy, žluté plody). Leukoplasty (např. amyloplasty, elaioplasty, proteinoplasty) jsou nepigmentované plastidy. Jejich funkce spočívá především v ukládání potravy. Rostliny ukládají potravu ve formě cukru, např. škrobu.

Tělo rostliny

Embryofyty mají obecně dvě hlavní orgánové soustavy:

Výhonkový systém

Výhonková soustava zahrnuje části těla, které se nacházejí v horní části rostliny, zatímco kořenová soustava se skládá z částí těla nacházejících se v dolní části. Výhonková soustava může zahrnovat rostlinné orgány, jako jsou stonky, větve, listy, květy a plody. Často se nacházejí nad zemí.

Kořenový systém

Zahrnuje kořeny, hlízy a oddenky. Často se nacházejí pod zemí.

Tkáně rostlin

Embryonální neboli meristematická pletiva

Rostlinná pletiva tvořená nediferencovanými a mitoticky aktivními buňkami. Příkladem je apikální meristém a kambium.

Trvalá pletiva

Rostlinná pletiva, která se skládají z diferencovaných buněk. Lze je dále dělit na základní (např. parenchym, kolenchym, sklerenchym) a složená (např. floémová a xylémová pletiva).

Reprodukční pletiva

Rostlinná pletiva, která se podílejí na rozmnožování. Příkladem jsou sporogenní pletiva.

Životní cyklus rostlin

Cyklus

• U embryofytů je gametofyt generace, v níž fáze začíná spórou, která je haploidní. Spora prochází sérií mitotických dělení, z nichž vzniká gametofyt. Gametofyt je haploidní mnohobuněčná forma rostliny. Má pouze jednu sadu chromozomů.
• Fáze gametofytu je pohlavní fází životního cyklu, a proto by se u rostliny vyvinuly pohlavní orgány, které produkují gamety, jež jsou rovněž haploidní.
• U tracheofytů (cévnatých rostlin) je sporofyt v mnohobuněčné formě a dominantní fázi. Sporofyt tedy tvoří hlavní rostlinu, kterou vidíme. Naopak u mechorostů (např. mechů a játrovek) je gametofyt dominantní, a je tedy hlavní rostlinou, kterou vnímáme.

Obecně lze říci, že životní stádia tracheofytů začínají semenem, které se při příznivých podmínkách pro růst vyvíjí v odnož. Oddenek roste tak, že vytváří listy. Z něj se vyvine dospělá rostlina, která nakonec vytváří květy. Květy nesou pohlavní buňky, jako jsou spermie v pylovém zrnu a vajíčka ve vaječníku.

Spojením pohlavních buněk vzniká zygota obsažená v semeni. Jednodomé rostliny nesou obě pohlavní buňky, zatímco dvoudomé rostliny nesou pouze jeden typ pohlavních buněk.

Rostliny se mohou rozmnožovat také nepohlavně. Činí tak bez účasti pohlavních buněk. Při nepohlavním rozmnožování vznikají nové rostliny pučením, fragmentací, dělením, tvorbou spor, vegetativním množením a apomixí.

30 zajímavostí o rostlinách

• Rostliny tvoří zhruba 80% všech živých organismů na Zemi.
• Nejstarší známá rostlina na světě je 4 846 let starý borovice Bristlecone Pine.
• Orchideje mají více než 25 000 druhů a jsou jednou z největších rodin kvetoucích rostlin.
• Rostliny jsou zodpovědné za výrobu zhruba 98% kyslíku na Zemi.
• Největší květina na světě je Rafflesia arnoldii, která může mít průměr až 1 metr.
• Nejmenší květina na světě je Wolffia, s průměrem pouhých 0,3 mm.
• Existuje přibližně 390 000 druhů rostlin na Zemi.
• Některé rostliny, jako je slunečnice, se otáčejí ve směru Slunce, což se nazývá heliotropismus.
• Některé rostliny, jako je Dionaea muscipula (léčka mouch), jsou masožravé a přitahují a konzumují hmyz.
• Rostliny komunikují prostřednictvím chemických signálů, které vysílají do vzduchu nebo prostřednictvím kořenového systému.
• Některé rostliny, jako je Mimosa pudica (živorodka), se pohybují jako reakce na dotek.
• Rostliny mohou cítit gravitaci a rostou směrem nahoru nebo dolů podle potřeby.
• Bambus je nejrychleji rostoucí rostlina na světě s rychlostí až 91 cm za 24 hodin.
• Rostliny vytvářejí cukr a škrob prostřednictvím procesu zvaného fotosyntéza.
• Tři hlavní skupiny rostlin jsou cévnaté rostliny, mechorosty a játrovky.
• Některé rostliny, jako je jabloň, tvoří květy, které se mohou vyvinout v plody.
• Největší strom na světě je sekvoj obrovská (Sequoiadendron giganteum), která může dosáhnout výšky až 115 metrů.
• Nejstarší fosilní záznamy o rostlinách sahají až 1,6 miliardy let zpět.
• Květy vanilky, z kterých se získává vanilkový extrakt, jsou opylovány pouze jedním druhem včely, tzv. meliponou.
• Žampion (Armillaria ostoyae) je největší známý organismus na Zemi a je to jedna z hub. Rozprostírá se na více než 9,6 km².
• Rostliny mohou upravit svůj růst a chování podle toho, jaké světlo dostávají. Tento jev se nazývá fototropismus.
• Rostliny, jako je chrpa, mohou růst ve vodě až do hloubky 45 metrů.
• Kukuřice, pšenice a rýže tvoří více než 50% celosvětové spotřeby rostlinných kalorií.
• Některé rostliny, jako je Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná), mají léčivé vlastnosti a jsou používány v tradiční medicíně.
• Kofein, který se nachází v kávových zrnech, čajových listech a kakau, je přirozený pesticid, který chrání rostliny před hmyzem.
• Řasy jsou jednoduché rostliny, které žijí ve vodě a produkují více než polovinu kyslíku, který dýcháme.
• Některé rostliny mohou čistit vzduch v místnosti a snižovat úroveň znečišťujících látek, jako jsou benzen a formaldehyd.
• Rostliny, jako je liána, mohou vytvářet symbiotické vztahy s jinými rostlinami, když se vinou kolem nich pro oporu a světlo.
• Většina rostlin na Zemi má symbiotický vztah s mykorrhizními houbami, které jim pomáhají získávat živiny z půdy.
• Rozchodník (Sedum) je rod rostlin, který může ukládat vodu ve svých listech a přežít dlouhé období sucha.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků