Pranostika

V dobách, kdy moderní meteorologické modely byly velkou neznámou, vycházeli naši předkové z pouhé empirie. Jak vznikly pranostiky?

Co je pranostika?

Pranostiku definujeme jakožto drobný útvar lidové slovesnosti. Jde tak o nedílnou součást kultury jednotlivých národů a zároveň se jedná o důležitý pramen poznání pro kulturology. Existence pranostik je spojena s existencí lidstva jako takového.

Jedná se o předpověď týkající se určitých dnů či období. Většinou jsou tak tyto průpovídky zaměřeny souvislost s daným měsícem nebo sezónu. Především se vztahují k zemědělství a počasí, což je vzhledem k tomu, že se společnost orientovala v minulosti primárně zemědělsky, zcela logické.

V rámci sociokulturních vazeb se v některých oblastech řadí mezi pranostiky a pořeklada, u nás se však vyčleňují samostatně.

Samotné označení „pranostika“ vychází z řeckého výrazu „prognósis“ neboli „předpověď“. V Česku bylo poprvé tohoto termínu užito již Matoušem Benešovským v roce 1587. Ten ovšem namísto cizího označení navrhuje z dnešního pohledu poněkud krkolomně vyznívající slovo „předvěděn“.

K čemu slouží pranostiky?

Původně sloužily pranostiky jako předpověď počasí. Ještě před vynálezem přístrojů, jako je například dnes už paradoxně překonaný rtuťový teploměr, bylo poměrně obtížné uchopit jednotlivé přírodní vlivy jakkoli přesnějším měřením. Prediktivní numerická data téměř neexistovala. Bylo tak nutné se naučit podmínky, v nichž tehdy člověk existoval, uchopit jinak.

Pro naše předky totiž bylo poměrně podstatné žít v souladu s přírodou a vnímat ejí zákonitosti. Bohatá úroda totiž znamenala dostatek. Nedostatek naopak znamenal bídu, hlad a mnohem obtížnější přežití.

Mnohé z pranostik tak například souvisí s atmosférickým tlakem. Pranostiky ale byly důležité nejen z hospodářského hlediska, svůj význam měly i pro mořeplavce. A nebude tak příliš nadsazené, pokud prohlásíme, že na přírodě jednoduše záleželo přežití lidstva.

Původně se pranostiky tradovaly v ústním podání, následně se začaly zapisovat. Proto pro dnešní historiky představují důležitý pramen poznání především dobové knihy a kalendáře.

Současní odborníci na meteorologii k tomu s úsměvem podotýkají, že přesnost lidových předpovědí příliš přesná, vzato přísnou optikou vědy, samozřejmě není. S pokročilými modely se nemohou tato lidová moudra příliš rovnat. Pravděpodobnost, že se splní, je kolem 50 %.

Pranostiky optikou současnosti

Nicméně se nejedná pouze o vyprávění. Některé lidové pranostiky jsou velmi přesné a vědci je dnes umí i vysvětlit.

Například pověstná Medardova kápě má reálný základ a dá se objasnit a do jisté míry obhájit i současnými způsoby předpovědi počasí. Skutečně souvisí s obdobím, pro které je typické větší množství srážek. Dochází k nim pod vlivem přísunu vlhkého vzduchu z Atlantického oceánu během června.

Důležité je taktéž si uvědomit, že regionální předpovědi bývají přesnější než zobecnělá konstatování, protože přirozeně vycházejí z letitých zkušeností s počasím konkrétní oblasti.

Co si z lidové moudrosti našich předků vzít pro současnou dobu? A můžeme si z ní vůbec něco vzít? Vždyť spolehlivou předpověď počasí má každý z nás k dispozici na dosah ruky díky chytrému telefonu.

Máme pranostikám věřit?

Ani moderní technologie překvapivě zásadněji nemění náš postoj k těmto poznatkům tradovaným z generace na generaci. V zahraničí například výzkumy zjistily, že až tři čtvrtiny dospělých ve Spojeném království k předpovídání počasí používají právě tamní pranostiky.

Že jsou tradovaná úsloví o počaí nadnárodním fenoménem ukazují i další data. Průzkum realizovaný mezi více než 2 000 respondenty také přinesl zjištění, že 58 % dospělých ve Spojeném království si myslí, že tyto metody jsou do určité míry přesné.

Byť se z hlediska odhadu, zda bude pršet, můžete s vyšší jistotou spolehnout na aplikaci ve svém smartphonu, z dávné moudrosti našich předků přesto můžeme čerpat i nyní.

Inspirujme se tím, jak naši předkové prostředí, v němž žili, znali. Snažit se dosáhnout poznání přírody nám může pomoci k jejímu lepšímu pochopení. Díky tomu si jí nakonec můžeme mnohem více vážit a se stejnou samozřejmostí ji budeme také chránit.

Příroda je totiž i pro současné lidstvo mimořádně důležitá. Považovat ji můžeme za dárkyni života. Nebude-li příroda, pomine i lidská existence.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků