Počasí

Počasí je mimořádně vrtkavé. Jak se s těmito rozmary vypořádávali naši předkové a jak jim čelíme dnes? A jakým způsobem ovlivňuje počasí i nošení šperků? Jak se s rozmary počasí vypořádávala historie a jak to udělat dnes?

Co je to počasí?

Jednoduše lze definovat počasí jako okamžitý stav v ovzduší na určitém místě. Klima je termín pro zprůměrování atmosférických podmínek v delším časovém období. Sledovaný časový úsek pro definování klimatu činí minimálně 30 let.

Počasí je dáno stavem veškerých atmosférických jevů, které lze pozorovat na konkrétním místě a v určitém krátkém časovém úseku nebo okamžiku. O počasí tak můžeme hovořit maximálně v časovém horizontu několika dní.

Popsat celý tento stav můžeme prostřednictvím meteorologických parametrů v podobě teploty vzduchu, barometrického tlaku, rychlosti větru, vlhkosti, oblačnosti a srážek. Potřebné údaje lze pak získat měřením meteorologickými přístroji.

Na Zemi se většina povětrnostních jevů odehrává v nejnižší části atmosféry, která se nazývá troposféra. Ta se nachází těsně pod stratosférou. Termínem atmosféra pak označujeme, vrátíme-li se poněkud nazpět do oblasti učiva ze základní školy, plynný obal Země. Tvořen je převážně kyslíkem, dusíkem a některými dalšími plyny.

Počasí je ovlivněno rozdíly v tlaku vzduchu, teplotě a vlhkosti mezi jednotlivými místy. Tyto rozdíly mohou vznikat v důsledku úhlu dopadu Slunce na konkrétní místo, který se mění v závislosti na zeměpisné šířce.

Z povahy atmosféry vyplývá, že počasí lze předpovědět obvykle v horizontu několika dnů. Vytvořit fundovanou předpověď na časové období delší než 2 týdny je v zásadě nemožné, a to i v současnosti. Nicméně odborníci pracují na neustálém zpřesňování předpovědí, a to prostřednictvím nových technologií.

Počátky předpovědi počasí

Počasí ovlivňuje náš každodenní život. A bylo tomu tak i v historii. První předpovědi počasí můžeme datovat už do období před několika tisíci lety. Zaznamenány je máme už z období 650 př. n. l. v Babylonii. O první předpovědi počasí se pokoušel také Aristoteles.

Jeho pokusy odhadnout počasí, byly ovšem značně nepřesné. Slavný řecký filosof totiž vycházel z mylných předpokladů. Nevěřil, že vítr je vzduch v pohybu. Zastával však teorii, že západní větry jsou studené, protože vanou od západu slunce.

Kolem roku 350 př. n. l. popsal Aristoteles ve své knize Meteorologica zákonitosti počasí, později Theofrastos sestavil knihu o předpovídání počasí nazvanou Kniha znamení. Čínské pověsti o předpovídání počasí sahají přinejmenším do roku 300 př. n., což bylo také přibližně ve stejné době, kdy i staroindičtí astronomové vyvinuli své metody předpovídání počasí.

Rozvoj vědecky orientovaného studia meteorologie byl jednoznačně podmíněn teprve vznikem potřebných měřících přístrojů. Za přelomový se v tomto směru považuje především vynález barometru, za nímž stál italský fyzik a matematik Evangelista Torricelli v polovině 17. století.

Téměř souběžně se pak lidstvo dočkalo i spolehlivého teploměru. Ten sice nebyl úplně první, s objevem principu tepelné roztažnosti přišel už Galileo Galilei, nicméně jeho přístroj nebyl příliš přesný.

Cesta k moderním předpovědím počasí

Řada pozoruhodných úspěchů chemiků a fyziků 17. a 18. století významně přispěla k meteorologickému výzkumu.

Formulace zákonů o tlaku, teplotě a hustotě plynů Robertem Boylem a Jacquesem-Alexandrem-Césarem Charlesem, rozvoj výpočtů Isaacem Newtonem a Gottfriedem Wilhelmem Leibnizem, vypracování zákona o parciálních tlacích směsných plynů Johnem Daltonem a formulace nauky o latentním teple Josephem Blackem jsou jen některé z významných vědeckých objevů tohoto období, které umožnily změřit a lépe pochopit dosud neznámé aspekty atmosféry a jejího chování.

V průběhu 19. století následně začaly všechny tyto geniální myšlenky přinášet výsledky v podobě užitečných předpovědí počasí.

Teprve ve 20. století nicméně vyústily pokroky v chápání fyziky atmosféry k založení moderní numerické předpovědi počasí. A ta se pro nás stala zcela samozřejmou součástí každodenního života. Počasí nás zásadně ovlivňuje. Předpověď nám tak pomáhá si naplánovat požadované aktivity a rozhodnout se, jakým způsobem se na ně adekvátně obléknout.

Jak šperky chránit v různém počasí?

A potažmo se i rozhodnout, jaký si vzít šperk, pokud si ho vůbec brát. Jak počasí může působit i na naše šperky?

Své ozdoby byste měli v první řadě chránit před účinky nadměrně horkého počasí. Vysoká vzdušná vlhkost a znečištění města ani horký slaný vzduch na pláži vašim klenotům jednoznačně neprospívají.

U kovů hrozí při nošení v místech s vysokou vzdušnou vlhkostí ztráta původního lesku, písek dokáže svým abrazivním působením poškrábat zlato, které je velmi měkké, dále mořská sůl je zvláště škodlivá pro některé kovy a drahé kameny. Ty si tak na dovolené na pláž jednoznačně neberte.

U opravdu robustních šperků se navíc vystavujete ještě jednomu riziku: Může vám v nich být skutečné horko. Je tak vhodné volit do teplého počasí, jestliže se toužíte ozdobit, raději jemnější šperky.

Co se týče chladného počasí, barevné drahé kameny mají též tendenci být citlivé na rychlé změny teploty. Některé drahokamy jsou jednoduše strukturálně nestabilní nebo příliš křehké. Jiné obsahují určité druhy inkluzí, kterým nesvědčí dlouhodobé vystavení teplotám pod bodem mrazu nebo rychlé přechody z teplého prostředí do velmi chladného.

Přechod z tepla domova ven, kde vládnou teploty pod bodem mrazu, způsobuje rychlé smršťování strukturně nestabilních drahých kamenů, jako jsou opály a smaragdy, což může vyvolat až prasknutí celého drahokamu.

V optimálním případě byste tak šperk měli opět raději sundat. Pokud už si ho vzít musíte, mějte ho raději zakrytý, tedy přívěsek noste nejlépe pod košilí nebo alespoň pod kabátem, náušnice pod čepicí. Pokud to lze, nasaďte si šperk až na místě určení.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků