Co je platina?

Platina patří k drahým kovům. Jaké jsou její nejdůležitější vlastnosti, čím je zajímavá a kde se používá?

Vlastnosti platiny

Platina se řadí mezi drahé kovy a z této skupiny, do které patří i zlato a stříbro, je nejcennější. Platina je kovem, který je velmi těžký a současně zvláště odolný.

Charakteristicky má stříbřitě bílou barvu. Ostatně právě ta ji dala jméno. Pochází totiž ze španělského výrazu „plata“ neboli „stříbro“. Doslovně přeložit bychom tak název platina mohli roztomile vyznívajícím českým ekvivalentem „stříbříčko“.

Typický je pro platinu i vysoký lesk. Málokdy se však objevuje v ryzí podobě. Často se bývá přítomna ve sloučeninách se zlatem, niklem či jinými kovy.

Historie platiny

Rovněž je platina kovem poměrně „mladým“. Historie jejího používání je totiž relativně krátká. Zatímco první zmínky o nalezení zlata datujeme zhruba do roku 6000 před naším letopočtem a víme, že po tomto kovu bažili už faraonové ve starověkém Egyptě, o platině neměl člověk dlouho ani tušení.

I když se pravděpodobně na Zemi objevila už v době před 2 miliardami let díky srážce s meteority, v Evropě byl tento kov poprvé objeven až v 16. století. Španělé tehdy platinu vozili z jihoamerických kolonií, o jejích kvalitách toho však mnoho nevěděli, dokonce s ní „pančovali“ zlato, aby byl kov těžší. Platina byla proto vnímána spíše jako nežádoucí a programově se ničila.

Evropský svět si s ní dlouho neuměl poradit, nedala se totiž ani rozpustit ani roztavit. Španělský fyzik Antonio De Ulloa si dokonce posteskl, že zlaté a stříbrné rozsypy z provincie Quilo v Ekvádoru není možné použít, neboť je znečišťuje právě jakési „stříbříčko“. Právě tento vědec platinu nakonec jako první popsal.

V 18. století už se začalo badatelům dařit mnohem lépe. Henriku Schefferovi se platinu povedlo rozpustit přidáním arzenu. Lavoisier přispěchal s dalším objevem, a to už v roce 1782. Dokázal tavit platinu pomocí kyslíku.V roce 1175 byla oficiálně přidána mezi drahé kovy.

Výroba a využití platiny

Platina je v zemské kůře zastoupena poměrně málo. Naleziště se dnes nacházejí v jižní Africe, Rusku (Sibiř a Ural) a Severní Americe. Coby dominantní zdroj těžby momentálně slouží sulfidická ložiska mědi a niklu, vázaná na bazické horniny, především gabra a nority.

Tento kov se vyrábí působením horké lučavky královské na jemně mletou rudu. Kromě lučavky královské jej lze rozpouštět i v jiných speciálních kyselinách.

Vzniklý produkt má velmi pestré využití. Vyrábějí se z ní například chirurgické nástroje, ale i laboratorní pomůcky nebo polopropustná zrcadla.

Asi nejznámější způsob uplatnění je pak do katalyzátorů v autech. Stejným způsobem se používá i palladium. Na výrobu katalyzátorů pro dieselové motory, připadá plných 29 % celkové poptávky po platině. Roční objem výroby platiny se přitom pohybuje kolem 90 tun.

Zcela zásadní je tento kov pro sklářský průmysl, protože je základním materiálem speciálních pecí na výrobu optických vláken. Ta se využívají pro výstavbu telekomunikačních sítí a dost možná i vy jejich prostřednictvím doma máte zaveden internet.

Co se týče dalšího využití platiny, objevuje se i ve farmaceutickém průmyslu, byť na vlastní kůži byste se s ní v jakékoli lékařské ordinaci potkat určitě nechtěli. Komplexní sloučeniny cis-platiny tvoří základ velmi účinných cytostatik. To jsou látky, které dokáží potlačovat rakovinné bujení.

Platina jako investice?

Ač by se mohlo zdát, že cenný kov bude i náležitě drahý a ve svých trezorech jej vedle zlatých cihliček budou ve velkém pečlivě schraňovat investoři, není tomu úplně tak.

Považována je platina dokonce za 20x vzácnější než zlato. Tak proč se o ni zájemci zrovna příliš „neperou“? Dáno je to tím, že se poměrně málo těží, neboť těžba je obtížná. Konkrétně zlata se vytěží asi 100 000 000 uncí, zatímco u platiny je to každoročně kolem 5 000 000 uncí.

Navíc je chápána spíše jako průmyslový kov. I když investiční historie si pamatuje údobí, kdy už byla dražší než zlato, v globálu můžeme určitě tvrdit, že je v současnosti spíše podceněna.

Odborníci ji tak jakožto investiční kov začínají doporučovat. Také v Česku se dá pořídit zpracovaná do podoby mincí a medailí, které se považují za konzervativní formu uložení volných finančních prostředků.

Platina ve šperkařství

Samostatnou kapitolou je využití platiny v módním průmyslu. Dnes se z ní totiž vytvářejí i velmi ceněné šperky.

Šperky z platiny mají několik výhod. V první řadě tento kov nezpůsobuje alergie, nosit jej proto mohou i citliví jedinci. Ve šperkařské kvalitě je platina tvořena plnými 95 % kovu a pouze 5 % příměsí. Ty tvoří kobalt, iridium nebo ruthenium.

Dokonce i ve zlatě bývá podíl příměsí vyšší, až 25 %. A právě to může některým osobám způsobovat symptomy kontaktní alergie.

Byť se vám na první pohled může zdát, že platinový šperk se podobá bílému zlatu, nemůžete se splést, pokud vezmete danou ozdobu do ruky. Ta vyrobená z platiny jednoznačně bude citelně těžší.

Platinové šperky také významnou měrou těží z toho, jak je tento kov odolný. Prstýnek či řetízek vám vydrží prakticky celý život a můžete ho nosit denně bez obavy, že ho výrazněji poškodíte. Asi se tak není příliš co divit výrazné módě platinových snubních prstenů.

Současně se jedná o bílý kov, takže pokud potřebujete dokonale univerzální šperk, který můžete nosit každý den bez obavy z toho, jestli se vám k danému outfitu bude hodit, rozhodně vás nezklame.

Nevýhodou je snad jen to, že je, jak už bylo předestřeno, kvůli obtížné těžbě vzácná. Což se odráží na její hodnotě. A to se promítá právě i do ceny za jednotlivé šperky.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků