Prozkoumejte fascinující svět sklípkanů v našem podrobném článku. Od jejich jedinečných vlastností až po péči o ně...
Pablo Picasso – génius a legenda moderního umění

Pablo Picasso
Syn učitele kreslení Josého Ruize Blasca a Mariy Picasso, Pablo Picasso, se narodil 25. října 1881 v Malaze ve španělské Andalusii. Již v poměrně útlém věku se u něj projevují tak neobvyklé umělecké schopnosti, že mu otec, vyučující na Škole výtvarného umění v Madridu, v tomto oboru věnuje.

Z Barcelony do Paříže
Podstatnou část uměleckého vzdělání Picasso získává v Barceloně na Škole výtvarného umění. Na konci roku 1897 ho rodiče posílají studovat Akademii malířského umění v Madridu, škola mu však nevyhovuje. Naopak atmosféra Barcelony, kde pod vedením malíře Santiago Rusi?ola vzkvétá modernismus, Picassovi velice svědčí.
V této době se začíná trvale podepisovcat příjmením své matky. Umělecká a intelektuální avantgarda hlavního města Katalánska se schází v lokále Els Quatre Gats (Čtyři kočky). Zde se Picasso setkává se sochařem Jaimesem Sabartésem, jenž později výrazně přispěl k vzniku Picassovy legendy a v roce 1900 zde devatenáctiletý malíř poprvé vystavuje svá díla.
Následně poprvé navštíví Paříž, kde se po dvou cestách konečně roku 1904 usadí v Bateau-Lavoir na Montmartru natrvalo. Ačkoliv ho sužuje veliká bída, nepřestává tvořit. Maluje smutné obrazy ve studených modrých odstínech (tzv. modré období).

Paříž a zrod kubismu – období slávy
V Paříži se Pablo Picasso seznámí se se spisovateli a básníky, jako jsou Max Jacob, Guillaume Apollinaire či André Salmon. Na Picassových plátnech nyní dominují veselejší, světle růžové odstíny (růžové období). Fascinuje ho svět harlekýnů, akrobatů a klaunů, často chodí do blízkého cirkusu Medrano, kde nachází nové motivy.
Roku 1905 se Picasso seznámí s několika osobnostmi, které v jeho životě sehrají významnou roli. Potkává André Deraina, malíře, dále Lea Steina a jeho sestru Gertrudu, zámožné Američany pobývající v Paříži, milovníky a sběratele malířských děl. Pablo maluje Gertrudin portrét. Pracuje tam na obrazech, které zahájí „primitivistické období“ jeho tvorby.
Po návratu do Paříže dokončí portrét Gertrudy. Její tvář připomíná černošskou masku. Díky Steinovým poznává Matisse, u něhož si prohlíží africkou figurku, která ho přímo nadchne, koresponduje totiž s jeho soudobým hledáním umělecké formy. Picasso opouští klasický, figurativní způsob představování lidské tváře, zajímá se o iberské sochařské umění z doby před panováním římské říše, jehož sbírka se nachází v Louvru.
Rezignuje na práci s modelem a maluje výlučně podle fantazie. Proces pak bude korunován vznikem Avignonských slečen (1907), dílo považované za výchozí bod kubismu.
Společně s Braquem se Picasso stane čelním představitelem nového směru. Léta 1905–1915 znamenají pro Picassa přelomové období. Mění se jeho způsob malování a také finanční situace. Začíná být slavný i za hranicemi, především v Německu a Spojených státech.

Umění a politika
V červenci 1937 se v Paříži uskuteční Mezinárodní výstava. Picassův obraz ve španělském pavilónu skládá hold městu Guernica, vybombardovanému Němci. Guernica je počátkem umělcovy politické angažovanosti, jejímž vrcholem bude rok 1944, kdy vstoupí do komunistické strany.
Když vypukne 2. světová válka, Picasso odjíždí na atlantské pobřeží, do Royan. Do Paříže se vrátí po podepsání příměří. 19. března 1944 představí Michel a Louise Leirisovi, za pomoci Simone de Beauvoir, Jeana-Paula Sartra a Raymonda Queneaua ve svém domě frašku „Chtíč chycený za ocas“, již napsal Picasso v roce 1941.
Malíř a jeho přátelé hrají před portrétem Maxe Jacoba, jenž zemřel necelý měsíc předtím v hitlerovském táboře v Drancy. Od roku 1948 žije ve Vallauris, kde se věnuje sochařství a keramice. V roce 1953 Picasso vystoupil z komunistické strany. Pablo Picasso zemřel 8. dubna 1973.

Rozsah díla
Rozsah díla, které Picasso po sobě zanechal, je ohromný. Uvádí se, že vytvořil přibližně 13 500 obrazů a skic, 100 000 rytin a tisků, 34 000 ilustrací a 300 skulptur a keramických děl. Když se v květnu 2015 v newyorské aukční síni Christie's dražil jeho obraz Alžírské ženy, dosáhl částky 179,4 milionu dolarů (cca 4,4 miliardy korun), čímž se stal historicky nejdražším aukčním prodaným výtvarným dílem v historii.
