Oceán

Vydejme se za tajemstvím hlubin oceánu. Co všechno možná nevíte o světových oceánech a jak se formoval jejich symbolický význam v lidské mysli?

Oceány jako centrum života

Obecně se termínem oceán označuje masa vody pokrývající libovolné vesmírné těleso. Na Zemi nám známé oceány dnes tvoří společně s veškerým dalším vodstvem komplex nazývaný světový oceán. Ten zabírá asi 71 % povrchu planety.

Vyznačuje se vysokou tepelnou kapacitou vody. Funguje tak coby obrovský akumulátor a regulátor tepla. Jeho prvořadá úloha taktéž spočívá v oběhu srážek a plynů, především pak kyslíku a CO2.

Rovněž je důležitým zdrojem potravy i zdrojem nerostného bohatství v podobě ropy. Podstatný je taktéž z hlediska dopravy a obchodu. Můžeme tedy jistě tvrdit, že oceán je příslovečnou mízou Země, které umožňuje růst.

Přestože naše znalosti sahají již poměrně hluboko, plných 80 % oceánů je dosud nezmapovaných a neprozkoumaných. Prakticky můžeme říci, že i o vzdáleném Měsíci toho v současné době víme více než právě o oceánech.

Oceány doslova tepou životem a jsou domovem četných živočišných druhů. O mnohých z nich toho dosud tušíme jen velmi málo. Pozoruhodné je například i to, že většina organismů v tomto prostředí je bioluminiscenční.

Oceán tajemný a neznámý

Nemůžeme se tak jistě příliš divit tomu, že tajuplné hlubiny oceánů jsou od věků zdrojem mýtů a legend. Tam, kde nedostačovaly na zmapování života pod hladinou znalosti, pracovala tím více fantazie.

Ostatně teprve v roce 1857 byla například prokázána existence krakatic, až 10 metrů dorůstajících hlavonožců. Do té doby námořníky děsila dramatická vyprávění o krakenovi, který byl údajně schopen potápět celé lodě. Spatřen měl být tento děsivý tvor u pobřeží Norska a Islandu.

Strach z toho, co může žít pod hladinou je pochopitelný. Masa vody je živlem, který reprezentuje téměř neskutečnou sílu. Počasí a silné vlny dokáží být až nelítostné. A člověk se jim musí přizpůsobit.

Každý námořník musí prokázat schopnost čelit těmto podmínkám. Oceán se jednoduše nedá zkrotit a neznalost umí přísně ztrestat. Bezpočet z nich nakonec našlo v jeho vlnách svou záhubu.

Mýtická atmosféra opřádající oceány jim ostatně dala i pojmenování. Samotné slovo „oceán“ je totiž odvozeno od řeckého jména Okeanos, což byl jeden z mytologických Titánů a zosobnění obrovské bájné řeky, která obtéká Zemi.

Oceán jako dárce života i mystická inspirace

Je rovněž samým počátkem života na Zemi, existuje od počátku věků. V symbolické rovině je předobrazem beztvarosti, nevyzpytatelnosti a chaosu. Oceán může být také vnímán jako symbol stability, protože může existovat v podstatě nezměněn po celá staletí.

Oceán je považován za bezmezný. V člověku vzbouzí obavy, poměrně snadno se v něm dokážeme ztratit. Proto může být v metaforické rovině rovněž vnímán jako reprezentující neomezenou délku života a způsob, jakým se lze ztratit i na cestě životem.

Inspirativní byl i pro četné umělce. Coby symbol se často objevuje i v literatuře, kde má ovšem zcela jiný význam. Často souvisí s našimi emocemi, ale také symbolizuje čirou tvůrčí sílu matky přírody.

Kromě akcentování emocionality může nést využití tohoto motivu v literárním ztvárnění i jiné podobenství. V básni Walta Whitmana „Out of the Cradle Endlessly Rocking“ oceán vyjadřuje dokonce sexualitu a plození .

Zároveň spojujeme oceán s čímsi větším, než je život sám. Považujeme jej za definující prvek spojující „světy“ a vytvářející budoucnost lidských bytostí.

Což není jen pouhou básnickou analogií. Na rovině faktické propojuje kontinenty a do jisté míry reálně spojuje i odlišné kultury.

Lze totiž říci, že lidé žijící v jeho bezprostřední blízkosti se s ním stávají zcela samozřejmě spřízněni. Učí se znát neměnné zákony přírody a přizpůsobovat se jim.

Zejména v hinduismu je oceán uctíván jako symbol života a životní energie. Život v něm má ovšem nejen svůj počátek, ale také konec.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků