Nosorožec

Nosorožec je jistě impozantním zvířetem, které vyhlíží poměrně nebezpečně. Bát se však musejí spíše nosorožci. Koho a proč? A co ještě zajímavého o nich určitě nevíte? Co symbolizují?

Nosorožci stojí na pokraji vyhynutí

Termínem nosorožec označujeme souhrnně několik druhů patřících do čeledi nosorožcovití. V současné době biologové rozlišují 5–6 recentních druhů (tedy těch, které mají aktuálně ještě své živé zástupce) ve 4 rodech.

Důležité je uvést, že se všechny druhy nosorožců řadí nyní mezi ohrožené. Co se týče dalších biologických podrobností, zařazujeme je mezi lichokopytníky a za jejich nejbližší příbuzné lze považovat koně a tapíry.

Různé druhy vykazují odlišné rysy chování. Například nosorožec tuponosý jižní je charakteristický tím, že je nejvíce společenský. Hned po slonovi se také jedná o největšího savce planety. Nosorožci tuponosí jižní jsou také příkladem snah o ochranu přírody.

Druh čelil vyhubení, nicméně populaci se podařilo zvýšit až na současných 20 000 kusů. Jiné druhy nosorožců však takové štěstí neměly. Například nosorožců indických je v současné době zaznamenáno pouze kolem 2 600 jedinců.

Když zahynul poslední žijící samec nosorožce severního bílého, referovala o to tom i tuzemská média. Zvíře se jmenovalo Sudán a navzdory exotickému jménu i původu šlo vlastně o „krajana“. Patřil totiž tuzemské zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem.

Majestátní zvířata decimují pytláci

Samotného Sudána sužoval hlavně vysoký věk a z toho plynoucí zhoršený zdravotní stav. Přesto se stal symbolem, který ukazuje na nemilosrdnou destrukci.

Celý druh již totiž zastupují pouze dva zbylí jedinci, a to samice Najin a Fatu žijící v keňské rezervaci Ol Pejeta. Obě jsou rovněž majetkem zmíněné české zoologické zahrady.

Důvodem takto masivní redukce populace nosorožců je, jak referovala česká média, neudržitelná lidská činnost. Poněkud eufemistické označení skrývá masivní působení pytláků.

Odborníci tento stav označují za bezmála genocidu těchto impozantních zvířat. Ale proč to všechno? Pytlákům jde hlavně o rohy nosorožců. Ty totiž na černém trhu mají značnou cenu.

Prodávají se za desítky tisíc dolarů, v přepočtu se cena může vyšplhat až na 1,5 milionu korun. Jsou tak vzácnější než platina a dražší než kokain.

Není tak divu, že se správci národních parků uchylují k drasticky vyhlížejícímu, avšak účinnému opatření: Své chráněnce rohů zbavují raději sami předem. Zvíře pak pro pytláky nemá absolutně žádnou cenu.

Roh nosorožce jakožto lék i symbol společenského statusu

Co pytláky k masivnímu vybíjení nosorožců vede? Vysoká poptávka vládne po rozích zejména v Číně. Místní lidové léčitelství jim totiž připisuje zajímavé účinky včetně těch afrodisiakálních.

Ač se jedná o ničím nepodložený mýtus, racionalitu v tomto případě přehlušuje silná tradice. První zmínky o účinku rohů nosorožce se totiž objevují už v takzvaném Prvním herbáři tradiční čínské medicíny, který je datován do roku 200 př. n. l.

Ve Vietnamu zase fungují rohy nosorožce jakožto symbol společenského statusu. Co budete s rohem nosorožce dělat, to přitom zdejší zvyklosti neříkají. Stačí ho doma jednoduše mít, aby vaše blízké okolí vidělo, že „na to máte“.

Naproti tomu učení feng-šuej v nosorožcích vidí symbol ochrany proti loupežím, nehodám a nepřátelům. Stejně tak má pomáhat v boji proti násilí a dalším hrozbám.

Afričané spatřují v těchto zvířatech symboly houževnatosti, loajality, vytrvalosti a síly. Vnímána jsou jako symbol matky Země. Dokonce se v těchto končinách věří, že pokud se vám zdá právě o nosorožci v dobách, kdy máte potíže, značí to, že vám mocná síla pomůže skrze samého Boha.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků