Východní Timor je malá země v jihovýchodní Asii, která se pyšní bohatou historií, kulturní rozmanitostí a nádhernou...
Neptun: Poslední planeta sluneční soustavy

Základní údaje a pozorovatelnost
Neptunův rovníkový průměr dosahuje téměř 50 000 km, což z ní činí čtvrtou největší planetu podle průměru. Jeho charakteristické modré zbarvení je způsobeno především velkým zastoupením metanu v atmosféře.
Vzhledem k jeho velké vzdálenosti od Země není pozorovatelný pouhým okem. Je ale vidět i s malým dalekohledem, ve kterém připomíná drobný modrozelený kotouč.

Původ názvu a objev planety
Název planety pochází od Římanů, jejichž bůh moře nesl jméno Neptun (ekvivalent k řeckému Poseidonovi). Neptun byl synem římského boha Saturna (ekvivalent k řeckému Titánu Kronovi) a bratrem Jupitera (ekvivalent římského boha Dia).
Neptun jako první vědomě pozoroval německý astronom Johann G. Galle v roce 1846. Jednalo se o druhou objevenou planetu pomocí dalekohledu.

Rozměry, složení a teplota
Neptun je skoro 40 krát větší než Země, ale v porovnání s Uranem je o něco menší. Je 17 krát těžší než Země, ale představuje pouze 1/17 hmotnosti Jupiteru, největší planety sluneční soustavy. Spolu s Jupiterem, Saturnem a Uranem patří mezi tzv. Joviánské planety, tj. čtyři obří plynné planety sluneční soustavy.
Z této čtyřky je Neptun nejmenší. Plynné obry spojuje stejné látkové složení - skládají se z vodíku, hélia, vody a dalších těkavých sloučenin. Zároveň postrádají pevný kamenný povrch.
Spolu s Uranem jej řadíme mezi tzv. ledové obry, protože je jejich povrch částečně tvořen ledem. I když se Neptun nachází dále od Slunce než Uran, je jeho povrch o něco teplejší. Dosahuje průměrné teploty -213°C.

Měsíce a průzkumy
Neptun má 6 prstenců a 14 potvrzených měsíců, z nichž pět bylo objeveno teprve před 20 lety. Podobně jako u Uranu, víme o této planetě mnoho poznatků jen z jednoho průzkumu kosmickou lodí.
Bylo to v roce 1989 prostřednictvím kosmické lodě Voyager 2, která proletěla okolo planet Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. V posledních letech se však astronomové dozvěděli některé nové informace díky pokrokům moderních pozorovacích technologií.

Obíhání okolo Slunce a rotace kolem osy
Než Neptun oběhne celou svou oběžnou dráhu, uplyne téměř 165 let. Od svého obejvu v roce 1846 proto oběhl Slunce pouze jednou. Jeho oběžná dráha je téměř kruhová, proto zde trvají roční období skoro stejně dlouho - každé přibližně 41 let.
Neptun rotuje okolo své osy poměrně rychle. Den na něm trvá jen 16 h a 6 min, tehy 0,67 pozemského dne. Jeho póly jsou výrazně zploštělé, což zapříčiňuje výrazně rychlejší otáčení pólů než rovníku. Rovník se otočí za 18 hodin a póly až o 4 hodiny rychleji.

Další zajímavá fakta
Neptun je nejchladnějším známým tělesem v našem slunečním systému.
Neptunův největší měsíc je Triton a byl poprvé pozorován pouhých 17 dní po objevení planety. Měří v průměru 2 700 km a patří mu sedmá příčka mezi největšími měsíci ve sluneční soustavě.
Až z jedné třetiny je tvořen ledem.
Do roku 1989, kdy okolo planety proletěla první sonda, byly známy pouze dva její měsíce - Triton a Nereid. Sonda Voyager 2 odhalila přítomnost dalších pěti měsíců. Mezi lety 2002 - 2003 bylo objeveno 7 nových měsíců.
Po zařazení Pluta mezi trpasličí planety v roce 2006, se stal Neptun nejvzdálenější velkou planetou sluneční soustavy.V neptunské atmosféře vají nejsilnější větry z celé sluneční soustavy.
Jejich nejvyšší naměřená rychlost byla 2 000 km/h. Důvodem extrémního povětří je velká vzdálenost od Slunce omezující dopad jeho záření a také zbytkové teplo produkované jadernými reakcemi v nitru planety.
Na povrchu Neptunu vznikají tzv. tmavé skvrny, což jsou zvláštní rychle vznikající a rychle zanikající jevy. Příčina jejich vzniku není známa, ale spekuluje se o jejich způsobení divokými a prudkými rovníkovými větry.
Jako první pozoroval Neptun na přelomu let 1612 a 1613 Galileo Galilei pomocí svého nově zkonstruovaného dalekohledu. Italský fyzik však planetu mylně považoval za hvězdu, protože se nacházela v blízkosti Jupiteru a její pohyby nebyly znatelné.
