Co je to metafora?

Samotný výraz metafora má svůj původ v řečtině, což znamená doslovně „přenesení“. Latinsky se nazývá „translatio“, což bychom mohli opět doslova přeložit právě jako „přenesení“.

To i velmi dobře vypovídá o tom, co vlastně metafora je. Vysvětlit si tento jazykový prostředek můžeme tak, že se jedná o přenášení významu na základě vnější (strukturální) podobnosti.

Každý předmět má své vlastní pojmenování. To znamená, že my následně toto pojmenování použijeme jednoduše u předmětu jiného. Toto přenesení pojmenování může být jak objektivní, tak také vzejít z ryze subjektivního vnímání.

Metaforu řadíme mezi tropy. Termínem trop nebo tropus označuje úmyslné užití jazykového prvku (zpravidla slova) ve vedlejším, odvozeném, obrazném významu.

Kromě metafor existuje i řada dalších tropů využívajících tento významový posun. Jde o:

metonymie

• alegorie
• aposiopese
• elipsa
• eufemismus
• dysfemismus
• hyperbola
• litotes
• ironie
• onomatopoie
• oxymóron
• perifráze
• personifikace
• přirovnání
• synekdocha

Zejména metonymie je do značné míry metafoře podobná. Liší se však tím, že se jedná o přenesení významu na základě vnitřní podobnosti.

Jaké jsou druhy metafor?

Existuje hned několik rozdílných specifických typů metafor. Pakliže se přenáší význam objektů, živočichů nebo čehokoliv, co lze označit podstatným jménem, označujeme to jakožto metafory substance. To může mít například označení „hvězdné diamanty“.

Pokud se metafora týká nahrazení slovesa jiným, nazývá se metafora činností. Typicky se tak setkáte například s konstatováním, že „vody řeky zpívají“.

Kromě těchto dvou běžných kategorií rovněž rozlišujeme metafory vlastností, které užívají jako stěžejní metaforické adjektivum. To obrazně označuje vlastnost substance pojmenované přímo, tedy například sousloví „tvrdá slova“.

Další specifický druh metafory zastupují tzv. metafory determinací činnosti a vlastnosti. Tvoří je metaforické adverbium u slovesa a u adjektiva. Tato forma metafory může být tvořena například konstatováním, že konkrétní činnost považuje řečník za „hodinářsky piplavou práci“.

Jaký smysl má metafora?

Metafory jsou jazykovými konstrukcemi, které se v jazyce objevují zcela obvykle. V běžném jazyce se k jejich používání uchylujeme především proto, že metafory sdělení dodávají na expresivnosti a také jisté líbivosti.

Zvláštní význam má používání metafor v poezii. Básnické metafory lze považovat za silně imaginativní s vystupňovanou expresivitou výrazovou. Především se v poezii vyskytují metafory substance.

O něco výrazově prostší jsou pak ty, které se používají také v umělecké próze. Jejich účelem není primárně výraz utvářet, ale spíše jej doprovázet. Pokud se metafory naučíme pochopit, může nám to ve velké míře pomoci porozumět právě uměleckým textům.

Stejně tak se tento jazykový prostředek běžně používá v jazyce vědeckém, obzvláště u nových či abstraktních témat. Žádoucí je v takovém případě připodobnit nový fenomén k již známému a zajistit tak jeho snazší pochopitelnost pro příjemce.

Jak probíhalo zkoumání metafor?

Metafora jednoznačně není pouze předmětem zájmu soudobých lingvistů. Znám je už od antických autorů. Metaforami se zaobírali už Aristoteles, Quintilian a Cicero. Konkrétně Aristoteles považuje za metaforu každé užití obrazného významu na místo doslovného.

Metafora však byla dlouhou dobu pokládána za nástroj výhradně krásné literatury. Proto značným způsobem upadla i pozornost, která jí byla věnována ve sféře zkoumání jazyka. A to na téměř 2 000 let.

Oživení zájmu o tento specifický jazykový prostředek tak v zásadě opět nastalo až ve 20. století. Zpět do filosofie ji určitým způsobem opět vrátil britský analytický filosof Max Black.

30 příběhů s metaforou

• Zahrada života: Život je zahrada, kde každý z nás sází své semínko, které se postupně rozvíjí do květin a stromů, reprezentujících naše zážitky, úspěchy a chyby.
• Hory a údolí: Životní cesta plná výzev a úspěchů, kde stoupáme na vrcholky hor a procházíme údolími, která symbolizují naše radosti a smutky.
• Most přátelství: Příběh o dvou lidech, kteří překonávají řeku života společně, stavějí most z přátelství, který je spojuje.
• Oceán příležitostí: Lidé plavou v nekonečném oceánu možností, kde se setkávají s bouřkami a klidnými vodami, což představuje obtížné a snadné chvíle.
• Hvězdná cesta: Osudová cesta, po které jdeme, je vytýčena hvězdami na noční obloze, které symbolizují naše sny a touhy.
• Les rozhodnutí: Procházení lesem, kde každý strom představuje důležité rozhodnutí, které musíme učinit v našem životě.
• Sluneční hodiny času: Život je jako sluneční hodiny, kde stín naší existence se pohybuje podle slunce, což představuje čas.
• Krajina emocí: Putování krajinou plnou různých emocí, od vysokých hor radosti až po temné propasti smutku.
• Vlak života: Cesta životem ve vlaku, kde každá zastávka představuje novou zkušenost a každý vagón symbolizuje odlišné období života.
• Příběh duhy: Hledání smyslu života, symbolizovaného duhou, která se objevuje po bouři nejistoty a pochyb.
• Pták naděje: Příběh o ptáku, který zpívá o naději uprostřed temné noci, připomínající sílu víry a odhodlání.
• Stříbrná nit života: Osudy lidí jsou propojeny stříbrnou nití, která představuje neviditelné vazby, které nás spojují.
• Oáza snů: Putování pouští života, kde jediným zdrojem síly a naděje je oáza snů a tužeb.
• Labutí jezero moudrosti: Místo, kde lidé čerpají moudrost, symbolizované krásným jezerem obklopeným labutěmi, které představují poznání a osvícení.
• Ruka osudu: Příběh o neviditelné ruce, která řídí naše životy a směřuje nás ke svým záměrům, ačkoli si to nemusíme uvědomovat.
• Klíčová dírka budoucnosti: Každý z nás má klíčovou dírku do budoucnosti, kterou můžeme nahlédnout, ale nikdy ne otevřít, symbolizující nejistotu života.
• Ohnivý tanec vášně: Příběh o lidech, kteří tančí tanec plný vášně a energie, který ztělesňuje naše nejsilnější touhy a ambice.
• Kámen odvahy: Kámen, který dává sílu a odvahu těm, kdo ho drží, představuje naše vnitřní zdroje, na které se můžeme spolehnout v těžkých chvílích.
• Řeka života: Příběh o řece, která protéká životem a nese s sebou všechny naše vzpomínky, zkušenosti a emoce.
• Měsíční zahrada ticha: Místo, kde se lidé setkávají, aby naslouchali tichu, které přináší klid a uvědomění.
• Zrcadlo duše: Příběh o zrcadle, které odhaluje pravou podstatu naší duše a ukazuje nám naše nejhlubší touhy a strachy.
• Labyrint života: Život jako nekonečný labyrint, kde hledáme svou cestu mezi zvraty osudu a volbami, které musíme učinit.
• Skleněná baňka vzpomínek: Příběh o skleněné baňce, ve které jsou uchovány naše vzpomínky, a o tom, jak nás utvářejí a ovlivňují.
• Hřbitov zapomenutých příslibů: Místo, kde jsou pohřbeny všechny nesplněné přísliby, které jsme dali sobě i druhým.
• Ořechová skořápka osudu: Život je jako ořechová skořápka, kterou musíme otevřít, abychom zjistili, co nám osud připravil.
• Strom příběhů: Majestátní strom, na jehož větvích rostou příběhy lidí, kteří prošli životem, představuje nekonečné možnosti lidského příběhu.
• Kniha života: Příběh o knize, do které je zapsán každý okamžik našeho života, a o tom, jak se tato kniha naplňuje a mění s každým dnem.
• Zlatá rybka štěstí: Příběh o zlaté rybce, která splní jedno přání těm, kdo ji objeví, symbolizující to, jak štěstí a splněné sny mohou být někdy nečekané.
• Vesmírná symfonie: Život jako vesmírná symfonie, kde každý člověk představuje jedinečnou notu, která přispívá k celkové harmonii a kráse.
• Závoj tajemství: Příběh o závoji, který skrývá nekonečné tajemství světa, a o hledání pravdy, která leží za ním.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků