Měšec

Co je to měšec, to většina z nás ví. A většina z nás také ví, že je potřeba, aby byl náležitě naditý. Kde se ale vlastně tento prvek vzal?

Co je měšec?

Měšec je jakýmsi bratrancem peněženky. A i když je jejich účel zdánlivě podobný, neboť pochopitelně by naším cílem mělo být sahat vždy do náležitě plného měštce či peněženky, není to úplně přesné. Měšec se totiž používá hlavně pro přenášení mincí.

Má podobu váčku, který je sešitý z několika částí a zavázaný provázkem nebo kusem kůže. Zavěšuje se na opasek, případně se nosí v kapse.

Nejčastějším materiálem pro výrobu měšců je pravá kůže. Dnes se používá většinou hovězí. I v současnosti se totiž výrobou měšců řada profesionálních brašnářství zaobírá. Některé měštce mohou být také plátěné.

Stručný pohled do historie měšce

Je zajímavé, že člověk dříve vymyslel samotný měšec než peníze. Už naši předci v pravěku tyto jednoduché způsoby úschovy věcí používali.

Což potvrzují i archeologické nálezy. Ovšem samozřejmě tehdejší obyvatelé planety ještě neznali peníze, například ledový muž Ötzi v něm měl troudnatec kopytovitý, ze kterého si vyráběl troud pro rozdělávání ohně.

Napříč historií se pak s měšcem můžeme setkat ještě mnohokrát. I podle vyprávění uvedeného v biblickém Janově evangeliu nosil Jidáš Iškariotský učedníkům měšec s penězi. Od středověku až do doby kolem roku 1900 používali potulní řezníci na trzích psy plemene rotvajler k hlídání měšců na peníze uvázaných kolem krku.

Od 14. století se měšce s penězi (tzv. panakizhi) předávaly učencům během Revathi Pattathanam, každoročního shromáždění učenců konaného v indické Kérale. Ve feudálním Japonsku 16. století nosili samurajové uči-bukuro (měšce na peníze) kolem pasu nebo krku.

A měšec na peníze sehrál během historie ještě jednu veskrze nečekanou roli. V roce 1620 o zákroku s názvem tracheotomie tehdejší medicína ještě ani neslyšela. Platilo to ovšem jen do okamžiku, než se jeden chlapec pokusil schovat pytlík zlata tak, že ho jednoduše spolkl.

Mince ovšem rozhodně nejsou dimenzovány na to, aby zdárně prošly dětským trávicím traktem. Není proto divu, že mu měšec uvízl v jícnu a ucpal nebožákovi průdušnici.

Naštěstí se však dostal do rukou lékaře, který neprodleně provedl potřebný zákrok. Tracheotomie následně umožnila chirurgovi s váčkem manipulovat a ten tak bez problémů prošel trávicím traktem.

Symbol měšce v umění

Fascinace penězi a s nimi i symbolické vyjádření toho, jak je ukládáme, se dostala také do umění. Za všechny jmenujme alespoň obraz známý pod názvem Kejklíř.

Jedná se o dílo nizozemského malíře Hieronyma Bosche nebo jeho dílny. Obraz vznikl kolem roku 1502. Zobrazuje výjev fascinovaného muže, který se nechá okouzlit uměním kouzelníka, aniž by si přitom ovšem všiml, že mu „kouzlem“ zmizel právě jeho měšec s penězi.

Stejný motiv využila i freska známá jako Washingtonova apoteóza. Tu na konci občanské války vytvořil italský malíř Constantino Brumidi. Vyobrazuje scénu s římským bohem Merkurem držícím pytel zlata.

Poměrně populárním atributem se měštce staly i v popkultuře včetně řady kreslených filmů. Nejeden filmový lupič si už už brousil zuby na náležitě tučný úlovek v podobě měštce plného peněz.

Uplatnění našel měšec i coby symbol v dalších sférách zábavy. Velmi často se opakuje například v deskových hrách, jako je Dungeon nebo Monopoly.

Měšec jako lákadlo pro zloděje

A jestli se domníváte, že jen novodobý obyvatel našich končin si musí dávat pozor na kapsáře, jednoznačně platí, že i měštce v dávnějších dobách byly velmi atraktivním prvkem pro nejrůznějších zloděje.

Ostatně loupežníci bažící po zlatě ukrytém v měšci známe i z četných pohádek. Nebožák z obrazu Bosche ve své svízelné situaci tedy rozhodně nebyl sám.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků