Měď

Měď stojí poněkud neprávem ve stínu drahých kovů, jako je zlato nebo stříbro. Je přitom minimálně stejně zajímavá. Co všechno jste o ní možná ještě nevěděli?

Počátky využívání mědi

Chemická značka mědi zní Cu, jak si mnoho z nás možná ještě pamatuje z hodin chemie na základní škole.

Měď považujeme za ušlechtilý kovový prvek, pro který je typická jeho načervenalá barva. Ta je zcela jedinečná, neboť dalším nestříbrným kovem v periodické tabulce je už pouze zlato, které má nažloutlou barvu. Právě přidáním mědi ke zlatu se vyrábí zlato růžové nebo červené.

Spolu se zlatem a meteoritickým železem byla prvním kovem, který člověk zpracovával. Je to proto, že tyto kovy byly jedny z mála, které se vyskytovaly ve svém původním stavu, což znamená, že relativně čistý kov bylo možné nalézt v přírodě.

Počátky využívání mědi datujeme do období už před 10 000 lety. U ledového muže Otziho (3300 př. n. l.) byla nalezena sekera, jejíž hlavice byla vyrobena z téměř čisté mědi. Vlasy slavného „ledového muže“ navíc obsahovaly vysoké množství toxinu arsenu, což může naznačovat, že muž byl tomuto prvku vystaven při tavbě tohoto kovu.

Nejdůležitější vlastnosti mědi

To naznačuje, proč se jej člověk naučil využívat tak brzy. Měď k tomu, aby dobře posloužila lidem, předurčily její vlastnosti. V čisté podobě je velmi měkká a kujná. Navíc se vyznačuje dobrou elektrickou a tepelnou vodivostí, jak se také člověk později v historii naučil docenit.

Zajímavá je i tím, že velmi dobře vytváří slitinu s kovy ostatními. Mezi ty nejznámější patří mosaz nebo bronz.

Dnes patří hlavně mezi důležité technické kovy, které mají značný význam hlavně v elektrotechnickém průmyslu. Mosaz a bronz nacházejí uplatnění dále i v chemickém průmyslu a v oblasti strojírenství.

Zajímavé jsou taktéž šperky. Ač by se mohlo zdát, že jsou především výsadou doby moderní, která umí téměř vše a baží tak po originalitě, není tomu tak. Měděné šperky jsou populární již po tisíciletí. První zaznamenané použití se datuje dokonce do 8. století př. n. l.

Často se měď kombinuje s kůží nebo jinými kovy, jako je stříbro nebo zlato. Tím se zvýrazní její vintage nádech. Její půvab krásně podtrhne například náušnice, zejména ty s drahými kameny v zemitých tónech, jako je červená, modrá a zelená.

Zajímavým benefitem je i jejich vysoká odolnost a dlouhá životnost. Při správné péči vydrží šperk z tohoto kovu celý život nebo i déle. Z precizně zpracované měděné ozdoby se tak v čase může stát i atraktivní dědictví.

Měď a její (údajné) léčivé účinky

Zajímavý je však tento kov nejen z estetického hlediska. Někteří lidé nosí měděné šperky také ve víře, že jim to pomůže s různými neduhy.

Lidové léčitelství se odvolává na léčivé působení mědi. Stát za ním údajně má stejný oxidační proces, při kterém na pokožce po nošení šperku zůstanou zelené stopy. Zastánci této teorie tvrdí, že ve skutečnosti dochází ke vstřebávání enzymů do kůže a nakonec jejich vstupu do krevního oběhu.

Tomu lékaři zatím pomyslnou zelenou (lépe řečeno červenou) nedali. Odborníci se odvolávají na to, že v běžné stravě člověk přijímá dostatečné množství mědi a nošení šperků tak nemá smysl z hlediska jiného než estetického.

Na to však někteří lidé slyší jen velmi neochotně a dál si pořizují nejrůznější amulety. Ty mají údajně pomáhat například od bolesti kloubů, revmatismu, artritidy nebo bolesti hlavy.

Symbolicky se o mědi také traduje, že je skvělým vodičem energie. A to nikoli pouze v doslovném slova smyslu. I přeneseně prý umí zlepšit proudění energie v našem těle. Považována je za kov uzemňující lidské tělo a ducha.

Říká se o ní, že vyloženě zlepšuje duševní zdraví. Řada lidí ji používá i jako materiál pro domácí dekorace. V tomto směru lze soudit, že by mohlo mít využití mědi racionální základ. Předměty z ní vyrobené totiž působí jaksi starodávně. Vzbouzí v nás proto klid, cítíme se, jako bychom se znovu ocitli u babičky, která na všechny problémy znala dobrou radu a lék v podobě horkého kakaa.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků