Základní údaje

Mars je na noční obloze vidět pouhým okem jako načervenalý objekt. Jeho rovníkový průměr je asi 6 779 kilometrů, což je přibližně polovina velikosti Země. Hmotnost dosahuje přibližně jedné desetiny hmotnosti Země.

Jedná se o druhou nejměnší planetu sluneční soustavy, menší je pouze Merkur.Mars má mnohem menší gravitační sílu než Země - na jeho povrchu bychom vážili jen okolo třetiny toho, co vážíme na naší planetě.

Den na Marsu trvá přibližně 24,6 pozemských hodin a rok trvá přibližně 687 pozemských dní. Stejně jako Merkur, Venuše a Země patří mezi tzv. terestrické planety, které jsou charakteristické jádrem tvořeným kovy a přítomností pevného pláště z hornin.

Původ názvu

Kvůli své charakteristické barvě je označován jako “Rudá planeta”. Červený odstín jeho povrchu je zapříčiněn přítomností oxidu železitého. Od pradávna je z důvodu rudého zbarvení spojován k válčením a vražděním.

Jeho název pochází z římské mytologie, kde byl Mars bohem války a zemědělství. Mars byl zobrazován jako muž s brněním a zbraněmi. V antickém Řecku byl znám pod jménem Áres a uctíván jako bůh války.

Historie pozorování

Historie pozorování planety sahá až do starověku. První zaznamenané pozorování pochází z období 2. tisíciletí př. n. l. od babylónských astronomů. Babyloňané nazývali planetu Nergal a uctívali ji jako boha smrti a moru. Ve stejné době byl také pozorován Egypťany.

V roce 1610 Mars pozoroval Galileo Galilei svým dalekohledem a objevil, že planeta má fáze podobně jako Měsíc. Nizozemský astronom Christiaan Huygens v roce 1659 poprvé pozoroval jeho atmosféru.

V roce 1877 se Mars přiblížil k Zemi na nejkratší vzdálenost, což umožnilo astronomům pozorovat planetu podrobněji. V té době se také objevily první spekulace o možné existenci života na Marsu.

Kosmický výzkum

V roce 1965 Sovětský svaz vyslal na Mars první sondu. Následovaly další mise, jako například americká mise Viking v roce 1976, která zkoumala povrch planety a hledala známky života.

Dnes je Mars stále důležitým objektem pro výzkum a průzkum vesmíru. V roce 2020 byla vyslána na misy sonda Mars 2020, která má za cíl zkoumat povrch planety a hledat známky života.

Vzhled a stavba

Mars má mnohem řidší atmosféru než Země, kterou představuje převážně z oxid uhličitý a dusík. Jeho povrch je pokryt krátery, sopečnými vrchy a údolími. Nachází se zde největší známá sopka v naší sluneční soustavě, Olympus Mons, která se tyčí přibližně 22 km nad povrch planety.

Teplota na povrchu Marsu se pohybuje od -143 °C v noci až po 35 °C ve dne. Tento extrémní teplotní rozdíl je způsoben řídkou atmosférou. Jádro planety se skládá převážně z kovů, jako je železo a nikl. Plášť je tvořen z různých hornin.

Mars postrádá tektonické desky, jako Země, což znamená, že na jeho povrchu nedochází k pohybu kontinentů a nevyskytují se zde zemětřesení. Leží zde také největší známý kráter v naší sluneční soustavě, Hellas Basin.

Měsíce

Mars má dva malé měsíce, které jsou velmi nepravidelného tvaru a pravděpodobně jsou zachycenými asteroidy. Nesou jména Phobos (řecky „Strach“) a Deimos („Teror“), což byli synové boha Árese a Afrodity (ekvivalenty řeckých bohů Marsu a Venuše).

Teorie o existenci života

Mars byl dlouho považován za potenciální místo pro existenci života. V posledních letech byly na Marsu nalezeny stopy vody jakožto klíčové složky pro existenci života.

V současné době se však zdá, že Mars nemá dostatečně hustou atmosféru a teplo k udržení tekuté vody na svém povrchu. Budoucí zkoumání Marsu nám však může poskytnout cenné informace o historii naší sluneční soustavy a možnosti existence života na jiných planetách.

30 zajímavostí o Marsu

• Čtvrtá planeta: Mars je čtvrtou planetou od Slunce v naší sluneční soustavě.
• Červená planeta: Mars je známý jako "Červená planeta" kvůli svému červenohnědému povrchu, způsobenému oxidem železitým.
• Velikost: Mars je přibližně poloviční velikosti Země.
• Gravitace: Gravitace na Marsu je pouze 38% zemské gravitace.
• Doba oběhu: Mars obíhá kolem Slunce za 687 zemských dní.
• Délka dne: Den na Marsu trvá 24,6 hodin, téměř stejně dlouho jako na Zemi.
• Atmosféra: Atmosféra Marsu je velmi řídká, složená převážně z oxidu uhličitého.
• Povrchové teploty: Teploty na Marsu se pohybují od -125 °C v zimě až k 20 °C v létě.
• Nejvyšší hora: Olympus Mons, nejvyšší hora a největší sopka ve sluneční soustavě, se nachází na Marsu.
• Prachové bouře: Mars je známý obrovskými prachovými bouřemi, které mohou pokrýt celou planetu.
• Ledové čepice: Na severním a jižním pólu Marsu jsou ledové čepice, které se skládají z vody a suchého ledu (zmrzlého oxidu uhličitého).
• Možný život: Vědci zkoumají Mars pro přítomnost minulého mikrobiálního života.
• Rover Curiosity: NASA poslala na Mars rover Curiosity, který zkoumá povrch planety od roku 2012.
• Řeky a jezera: Na Marsu jsou důkazy o minulých řekách, jezerech a možných oceánech.
• Voda v kapalném stavu: Voda na Marsu existuje, ale pouze v zamrzlé nebo parní formě.
• Dva měsíce: Mars má dva malé měsíce – Phobos a Deimos.
• Zánik vody: Vědci se domnívají, že Mars ztratil většinu své vody do vesmíru.
• Plány na kolonizaci: Mars je hlavním cílem pro budoucí lidskou kolonizaci.
• Vesmírné mise: Mars byl cílem mnoha vesmírných misí, včetně orbitálních sond a roverů.
• Magnetické pole: Mars nemá globální magnetické pole jako Země, ale má fragmentovaná magnetická pole.
• Perchloráty v půdě: Na Marsu byly nalezeny perchloráty, což může být problematické pro potenciální kolonisty.
• Valles Marineris: Na Marsu se nachází obří kaňon Valles Marineris, který je dlouhý přes 4 000 km a hluboký až 7 km.
• První umělý satelit: Mars Express ESA byl prvním umělým satelitem, který obíhal Mars.
• Metan v atmosféře: Přítomnost metanu v marsovské atmosféře může naznačovat geologickou aktivitu nebo dokonce mikrobiální život.
• Průzkum asteroidů: Mars může sloužit jako výchozí bod pro budoucí průzkum asteroidů.
• Mars One projekt: Mars One byl soukromý projekt, který plánoval osídlit Mars, ale byl kritizován pro nedostatek financování a technické připravenosti.
• Ochrana před radiací: Jedním z hlavních výzev při kolonizaci Marsu je ochrana před kosmickým zářením.
• Seismická aktivita: Mars InSight lander studuje seismickou aktivitu na Marsu.
• Nejstarší známé horniny: Některé z nejstarších známých hornin ve sluneční soustavě byly nalezeny na Marsu.
• Sluneční energie: Vzhledem k větší vzdálenosti od Slunce, solární panely na Marsu generují méně energie než na Zemi.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků