Vídeň je hlavní město Rakouska, známé svou bohatou historií, kulturním dědictvím a krásnou architekturou.
Mandala: odkud pochází tento symbol?
Mandala
Mandaly jsou motivem, který můžeme vídat stále častěji. Proč, odkud vlastně pocházejí a jaká byla jejich historie?
Co je mandala a odkud pochází?
Základní podoba mandaly vychází z kruhu. Ostatně už samotný výraz „mandala“ pochází ze sanskrtu a znamená doslova „kruh“.
Má ale přesně dané uspořádání. Mandala vždy musí mít stanovený svůj střed, ze kterého vše vychází. Zvláštní formou mandaly je tzv. jantra, v níž se střetává kruh a čtverec. To symbolicky reflektuje spojení božského aspektu s tím zemským.
Původně se objevila v indických náboženstvích jakožto symbol vesmíru. Ten se odráží právě v motivu kruhu, který symbolicky odráží nekonečnost života a absolutní propojenost všeho.
Ostatně s motivem kruhu se zcela přirozeně setkáváme a jsme jím v přírodě dnes a denně obklopeni. Stačí se podívat na slunce, u něhož jistě nebude nadsazené tvrdit, že je dárcem všeho života a je pro nás zcela nezbytné. I jen z tohoto jediného příkladu je jasně patrno, jak intenzivně je člověk spjat právě s tímto symbolem.
Mandalu tak můžeme považovat za nadkulturní a zcela nadčasový symbol rovnováhy. Kromě buddhismu a hinduismu však tento motiv znají i četné další kultury včetně například indiánského kmene Hopi. Znali je ovšem také Keltové nebo Aboriginci, původní obyvatelé Austrálie.
V křesťanské Evropě se s mandalami můžeme setkat již v etapě středověku. Promítají se běžně i do architektury chrámů a kostelů. Za svého druhu mandalu můžeme považovat i typickou románskou rotundu vyznačující se kruhovým půdorysem. Navíc jsou zcela příznačně orientovány k východu, tedy k místu vzkříšení Ježíše Krista.
Využití mandal v psychologii
Do západní kultury v novodobé historii však přenesl mandaly hlavně slavný psycholog Carl Gustav Jung, který je využíval v psychoterapii a arteterapii. Dalším významným činitelem, který měl vliv na popularitu mandal na západě, bylo esoterické hnutí New Age. Jung zastával názor, že každá mandala je obrazem nitra konkrétního člověka.
Mandaly jsou tak mimořádně mnohovrstevnaté. Rozličné významy jí mohou vetknout i použité barvy nebo geometrické prvky, které obsahuje. Všeobecně se však přijímá jako vysvětlení významů těchto symbolů hlavně to, že vyobrazují jednotu a harmonii.
V Indii a Tibetu se dokonce používaly jakožto nástroj pro rozjímání. Mandaly určitě mají na toho, kdo se na ně dívá, harmonizující a zklidňující účinek. Jsou i velmi inspirativní, proto se objevují i v západní společnosti. Velmi často slouží například jako motiv pro tetování. Pyšně je na tělech nosí pánové i dámy.
Tento motiv se v již zmíněné arteterapii používá úspěšně dodnes. A to ať už ve formě předkreslených obrázků, případně jako těch, které si klienti v doprovodu terapeuta sami vytvoří. Mandaly pomáhají klientům s úzkostmi a využitelné mohou být i při terapii depresivně laděných lidí, ať už se jedná o děti nebo dospělé.
Jak pracovat s mandalou?
Mandala však zaručeně nemusí být jen podpůrným nástrojem v léčbě lidí, kteří se potýkají s nejrůznějšími duševními nesnázemi. Coby cestu k sebepoznání ji může využít každý jednotlivec. Záleží jen na nás, jakou formou je uchopíme a co z jejích tvarů a barev vyvodíme.
Žádná pravidla pro práci s mandalami totiž neexistují. Můžete s nimi naložit libovolně. Lidé, kteří se tak například necítí být příliš výtvarně zručné, se uchylují k předpřipraveným vzorům, které po vzoru dětských omalovánek pouze vybarvují.
Intuitivní přístup k mandalám je ostatně zcela žádoucí. Podle jejich zastánců si totiž osobnost sama vybere to, co v daný moment potřebuje. Podvědomě tak volíme například barvy pro vymalování mandal jednoduše podle toho, zda se momentálně potřebujeme spíše zklidnit, nebo naopak nabudit.