Co je lingvistika?

Lingvistiku bychom zjednodušeně mohli popsat jako vědu o jazyce. Samotné pojmenování této vědy je odvozeno z latiny, z výrazu „lingua“ neboli „jazyk“. Česky bychom tuto disciplínu tak mohli popsat i výrazem jazykověda.

Tento vědní obor konkrétně zkoumá strukturu jazyka, vztah k myšlení a skutečnosti. Jazyk definuje coby systém znaků a vztahů mezi nimi.

Lingvistika se řadí mezi společenské vědy a jedná se o východisko pro další obory. K těm, které jsou jí nejbližší, patří psychologie, sociologie, historie, filosofie a antropologie.

Jaký je předmět lingvistiky?

Na základě konkrétních specializací a přístupů ke studiu systému jazyka i jednotlivých částí tohoto systému, lze rozlišovat jednotlivá odvětví:

Jednotlivá odvětví

• teoretická - zabývá obecným, vědeckým zkoumáním
• aplikovaná - aplikuje teorie do praxe, například překlad, učení se jazyka
• počítačová – řeší problematiku zpracovávání přirozeného jazyka prostředky výpočetní techniky
• matematická - popisuje jazyk pomocí matematických metod

Samotnou teoretickou lingvistiku je možné rozdělit dále na:

Dělení teoretické lingvistiky

• synchronní – zaobírá se studiem jazyků v současné, tedy jediné aktuální podobě
• diachronní – je naplněna studiem jazyků v průběhu času, zaměřuje se především na jejich proměny

Mezi další obory lingvistiky se řadí:

Další obory lingvistiky

• fonetika - věda, která zkoumá zvukové projevy, zejména zvukovou stránku lidské řeči
• fonologie - podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka, řeší hlásky (fonémy) z hlediska jejich funkce
• morfologie – zabývá se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon jednotky) v rámci flexe (časování a skloňování) daného jazyka a tvoření slov v tomto jazyce
• syntax - zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly)
• stylistika – nauka o slohu pojednává o jeho podstatě, jeho druzích, o slohové výstavbě jazykových projevů a o slohovém rozvrstvení jazykových prostředků
• lexikologie – tato disciplína zabývá lexikem, tedy slovní zásobou určitého jazyka a jejím užíváním
• lexikografie – jejím předmětem je teorie a praxe zpracování slovní zásoby jazyka ve slovnících

Jak se historicky vyvíjela lingvistika?

Kam sahají počátky lingvistiky? První úvahy o jazyce se objevily velmi záhy. Datovat je můžeme prakticky již do období starověké Indie v 5. století před naším letopočtem. Právě v tomto období žil muž dnes označovaný jako Pánini, jenž je pokládán za autora nejstarší známé gramatiky sanskrtu.

Středověk se pak nesl ve znamení tzv. sporu o univerzálie, což byl konflikt mezi dvěma protichůdnými tendencemi – realismem a nominalismem. Dnes se stále vedou diskuse o tom, zda se jedná pouze o spor jazykový. Dle některých názorových proudů je však celý rozkol mnohem hlubší a odráží rozdíl v nahlížení a chápání světa i lidské zkušenosti.

Během renesance oživení zájmu o éru antiky přineslo i zájem o tehdejší podobu latinského jazyka. V 17. století se stává místem nejen jazykových studií francouzský klášter Port Royal. Na toto konto vznikají četné francouzské mluvnice. Období 18. století pak přichází s ériz osvícenství, které je charakteristické především střetem racionalismu s empirií.

Lingvistika si svůj pomyslný zlatý věk prožila na přelomu 18. a 19. století. Teprve v 19. století se pak etablovala jako svébytná vědní disciplína. Ještě do konce 19. století měla převážně jeden hlavní zájem, a to otázky ohledně vývoje jazyka.

Užívala se historická komparativní metoda, která si kladla za cíl se dopátrat původního jazyka neboli prajazyka. Z něj se podle názoru tehdejších expertů vyvinuly všechny ostatní jazyky. Tehdejší lingvisté cílili hlavně na skupinu indoevropských jazyků.

Následně 20. století přináší proměnu těžiště lingvistiky. Ta se zaměřuje na současný stav jazyků a věnuje se problematice výstavby jazykového systému ve všech jeho plánech, tedy zvukovém, mluvnickém, lexikálním, syntaktickém. Stejně tak cílí na fungování jazykového systému.

30 zajímavostí o lingvistice

• Lingvistika je věda zabývající se studiem jazyka, jeho strukturou, funkcemi a historií.
• Saussureův kurs obecné lingvistiky: Kniha, která položila základy moderní lingvistiky, napsaná na základě přednášek Ferdinanda de Saussurea.
• Fonologie: Studium zvukového systému jazyka a principů, které řídí kombinaci zvuků.
• Morfologie: Analyzuje strukturu slov a jejich tvaroslovné jednotky (morfémy).
• Syntax: Zabývá se pravidly pro kombinování slov do vět a jejich uspořádáním.
• Sémantika: Studium významu slov, vět a textů.
• Pragmatika: Analyzuje jazyk v kontextu použití, zahrnuje aspekty, jako je zdvořilost, metafora či implikatury.
• Historická lingvistika: Zkoumá vývoj jazyků v průběhu času a jejich vzájemné vztahy.
• Sociolingvistika: Studuje vztah mezi jazykem a společností, zabývá se třeba jazykovou variabilitou či bilingvismem.
• Psycholingvistika: Analyzuje mentální procesy spojené s produkcí a porozuměním jazyka.
• Chomskyho generativní gramatika: Teorie Noama Chomského představující jazyk jako vrozenou schopnost lidského mozku.
• Jazykové univerzálie: Společné rysy, které se objevují většinou ve všech jazycích.
• Pidžiny a kreolštiny: Zjednodušené jazyky vzniklé v kontaktu dvou či více jazyků, kreolština je pak zkomplexněním pidžinu.
• Jazyková typologie: Klasifikace jazyků podle jejich gramatických a strukturálních vlastností.
• Jazykové rodiny: Skupiny jazyků, které mají společný původ a sdílejí určité vlastnosti.
• Bilingvismus a multilingvismus: Schopnost mluvit dvěma či více jazyky.
• Jazykový kontakt: Výměna vlastností mezi jazyky v důsledku interakce mezi jejich mluvčími.
• Dialekt: Varianta jazyka, která se liší od ostatních, například ve fonetice, slovní zásobě nebo gramatice.
• azyk je unikátní schopností lidského druhu, která umožňuje komunikaci a předávání informací.
• Jazyková diverzita: Existuje na světě přibližně 7 000 jazyků, které reflektují kulturní a geografickou rozmanitost.
• Ohrožené jazyky: Mnoho jazyků je na pokraji vyhynutí, což znamená ztrátu kulturního dědictví a jazykové diverzity.
• Jazyková politika a plánování: Zabývá se oficiálními rozhodnutími a strategiemi týkajícími se užívání a výuky jazyků.
• Jazyková akvizice: Proces, kterým se děti učí svůj mateřský jazyk a dospělí získávají dovednosti v cizích jazycích.
• Komputační lingvistika: Aplikace počítačových technologií na analýzu, generování a překlad jazyka.
• Korpusová lingvistika: Studium jazyka na základě velkých souborů textu či nahrávek (korpusů).
• Etymologie: Původ a historie slov, zahrnuje studium slovních rodin a jazykových změn.
• Lingvistická antropologie: Zkoumá vztah mezi jazykem a kulturou, zahrnuje studium rituálů, náboženství a sociálních struktur.
• Jazyková ekologie: Zabývá se studiem jazyků v jejich přirozeném sociálním a kulturním prostředí.
• Neurolingvistika: Studium biologických základů jazyka, zkoumá například mozkové struktury a procesy spojené s jazykovými funkcemi.
• Kognitivní lingvistika: Zkoumá vztah mezi jazykem a lidským myšlením, včetně konceptualizace a kategorizace.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků