Ti, kteří mají zahrádku, jistě pěstují také drůbež. Častým typem chovného ptactva jsou kachny. Je jich mnoho druhů a...
Les jako dárce života i strůjce tajemství

Les
Les představuje důležitý prvek krajiny se značným symbolickým významem. Které zajímavosti o lese jste ještě netušili?

Les a jeho nejdůležitější funkce
Zjednodušeně řečeno bychom mohli les definovat jakožto území hustě porostlé stromy. Existují ale i obsáhlejší a odborněji vyznívající definice. Jako například ta, že se jedná o soubor biocenóz, jehož determinantou jsou dřeviny stromového vzrůstu.
Tuto definici navíc můžeme rozšířit o konstatování, že les doprovázejí rovněž živé organismy a vodní plochy. Díky tomu platí za jeden nejpozoruhodnějších a nejsložitějších ekosystémů naší planety.
Sofistikovaný ekosystém vytvořený přírodou má pro člověka značný význam. Reprezentuje velmi důležitého pomocníka pro zachycování vody v krajině. Les se zároveň podílí na ochraně půdy, která se mu na druhou stranu i stává důležitou zásobárnou vody a živin. Lesní porosty totiž zabraňují tzv. erozi.
Lesům se navíc přezdívá „plíce planety“, neboť jsou podstatné i z hlediska produkce kyslíku. Kromě toho se jedná o důležitou zásobárnu dřevní suroviny, lesních hub, plodů a dalších produktů.
Lze tedy říci, že les je důležitý pro samotnou podstatu existence člověka. Tomu ostatně odpovídá i často zmiňovaný citát francouzského spisovatele Francoise Reného de Chateaubrianda. Ten pravil, že „lesy předcházejí lidstvo, pouště je následují.“
Lesy tak mají pro člověka důležitý význam. A to i v ryze symbolické rovině. Bylo tomu tak již před rozšířením gramotnosti. Zřejmě tento postoj vyvěral především ze značné velikosti a dlouhověkosti stromů, které dráždily představivost lidí.
Strom a s ním i celý les představoval pro myšlení tehdejší společnosti značně neuchopitelnou entitu. Byl živý podobně jako lidé či zvířata. Mohl se i do jisté míry pohybovat. Přesto v něm však na pohled viditelný život nebyl.

Náboženský pohled na les
Husté lesy vyvolávaly dojem tajemna, stromy pak v lidech vzbouzely představu čehosi zázračného. Mohly poskytnout potravu, ale nejen to. Pravděpodobně právě stromy zasažené bleskem a strávené následným ohněm v pravěkých kulturách zformovaly představu o božstvu obývajícím nebesa i samotnou zemi.
Soudobí historikové přišli s teorií, že v raných středomořských civilizacích bylo mýcení lesů aktivitou, která měla náboženský význam. A to proto, že protože primitivní civilizace potřebovaly lépe vidět na oblohu, aby mohli tehdejší lidé jednoduše číst božská znamení seslaná lidem z abstraktní sféry kdesi nad nimi.
Kácení stromů tedy nemuselo být pouze nezbytným úkonem z pohledu zemědělského, ale pravděpodobně mu lze přisoudit taktéž význam rituální.
Opadavé lesy a jejich sezónní cyklus shazování a opětovného nárůstu listů, případně i nové stromy vyrůstající ze spálených nebo pokácených kmenů mohly v lidech snadno vyvolat představu, že právě tyto dřeviny jsou věčné a nezničitelné životní síly.
Stromům i lesům tak byly přiřknuty symbolické božské vlastnosti nebo mohly být považovány za symboly nadřazených sil, jako je odvaha, vytrvalost nebo nesmrtelnost.

Lesy posvátné a obdivované
To vedlo rovněž k tomu, že se začaly v některých konkrétních kulturách a náboženstvích objevovat dokonce posvátné stromy. Například v japonském šintoistickém náboženství, které je založeno právě na uctívání přírody, je za zvláště posvátný považovaný strom sakaki (Cleyera japonica).
Tradice posvátného háje, často spojená s nejen s určitým vjemem tajemna, ale i s důležitými iniciačními obřady, byla nicméně rozšířená v mnoha kulturách.
Ostatně tento pohled si lidstvo uchovalo a i pro sekularizovanou společnost mají stromy silný význam z pohledu kulturního. To dokazuje mimo jiné i několik položek na seznamu světového dědictví UNESCO. Příkladem může být například Středněvýchodní deštné lesy (Central Eastern Rainforest) v australském Queenslandu.
Zajímavou přírodní pozoruhodností je taktéž americký národní park Sequoia. V něm mají návštěvníci možnost vidět největší žijící organismy této planety, impozantní sekvoje. Stromy zde dostaly dokonce jména. Ten největší se jmenuje General Sherman a měří plných 84 metrů.
