Poznejte úžasný život puštíků, jejich chování, habitaty a ochranu. Odhalte tajemství těchto nočních dravců a jejich...
Význam křtu z pohledu křesťanství

Křest
Křest patří ke křesťanským obřadům. Co je jeho podstatou a jakým způsobem probíhá? Kdo a za jakých podmínek může být pokřtěn?

Vznik křtu
Samotné slovo křest pochází ze starořeckého označení „άπτισμα“, čteno „baptisma“ nebo „vaptisma“, což v překladu znamená ponoření do vody. Některé zdroje rovněž uvádějí původ tohoto termínu ve starohornoněmeckém výrazu „Krist“ neboli „Kristus“.
Rituální očišťování vodou je obřadem, který se objevuje shodně v mnoha náboženstvích. Zmiňována tak bývá souvislost mezi omýváním těla praktikovaným v judaismu a pozdějším tradicí křtů u Jana Křtitele. Ten dokonce i samotného Ježíše pokřtil ve vodách řeky Jordán.
Považován je křest za tzv. svátost jak evangelické, tak v římskokatolické církvi. Jako svátost označujeme prakticky významný křesťanský obřad. Katolické církve, pravoslaví a církev československá husitská jich uznávají celkem sedmero. Krom křtu, který je svátostí první, se jedná o biřmování, eucharistii, svátost smíření, svátost nemocných, manželství a kněžství.

Formální průběh křtu
Z hlediska duchovního významu se jedná o přijímající akt, jímž pokřtěný stvrzuje přijetí vlády Ježíše Krista a zároveň se jedná o iniciační čin. Z člověka je tímto způsobem symbolicky sňat tzv. prvotní hřích. Jako účinek křtu se uvádí spása člověka a jeho věčný život.
Postupně se celý akt formalizoval a objevily se přesné instrukce, jak má proběhnout. A to jak pro duchovního, který jej má vykonat, tak i pro pokřtěného, který ho má podstoupit. Vůbec nejčastěji se dnes praktikuje formou pokropení, nicméně přípustné je i ponoření, či dokonce postříkání.
Byť je křest svázán s křesťanstvím prakticky od jeho vzniku, zejména v raných fázích byl primárně určen dospělým. Přímé zmínky o křtění dětí se sporadicky objevují přibližně od 2. století n. l.
Tomu odpovídá také skutečnost, že přímé zmínky o křtu dětí se nevyskytují ani v bibli. Nicméně z pasáží výslovně hovořících o křtu celé rodiny lze vyrozumět, že se tento rituál má týkat právě i dětí.

Křest u dítěte a dospělého
I malé dítě má během tohoto obřadu určeno, že se stává Božím dítětem – křesťanem. Přijímá tím i veškeré výsady a povinnosti. Zaručit se za něj však v tomto směru musejí pochopitelně rodiče. Následně by mělo být vychováno ve víře, což má zaručit víra rodičů i přítomných kmotrů.
Při křtu je člověk oficiálně přijat do křesťanské obce. Nemusí k tomu proto dojít automaticky v dětství, tato praxe se rozšířila až během středověku. Není výjimkou, že se pro křest rozhodne i dospělá osoba. Odlišný je však křest dospělých v tom směru, že se vyžaduje před jeho podstoupením i náboženská příprava. Ta má trvat nejméně rok.
Křest je neodvolatelný a neopakovatelný čin, neboť se jedná o jednoznačné znamení nového počátku, nového života. Uděluje se tak pokřtěnému jednou provždy.

Význam křtu v současné společnosti
Co se týče křtu v současné tradici, uvádí se, že ve střední Evropě se počet pokřtěných dětí v posledních letech spíše snižuje.
Hlavním boomem si křest v tuzemsku prošel v letech porevolučních, kdy se změnily společenské poměry, které se k tomuto rituálu postavily mnohem otevřeněji. To následně trvalo až do roku 2000. Od roku 2007 došlo naopak až do roku 2013 k výraznému poklesu počtu pokřtěných dětí.
U dospělých je pak dle samotných církevních statistik situace o něco lepší a klesající počty zaznamenány nebyly. Rok 2017 uvádí 1 890 mladých nebo dospělých lidí, kteří se nechali pokřtít, což je shodné číslo jako před 10 lety.

Vítání občánků jako sekularizovaná náhrada křtu
Znamená to, že se nacházíme v krizi víry a rodiče nejsou ochotni se zavázat k tomu, vychovávat své potomky v duchu jejích zásad?
Snad by logické vysvětlení stávajícího stavu mělo znít tak, že moderní rodiče si přejí pro své děti primárně možnost volby. To by vysvětlovalo výše nastíněný neklesající zájem o křest v řadách dospělých.
Význam rituálu křtu v dětství však nelze zcela bagatelizovat. Napovídá tomu i jeho profánní variace, takzvané vítání občanků. Byť vzniklo jako cílená snaha o sekularizaci křesťanských svátků, pro řadu rodičů má silný význam. A to i po stránce duchovní. Civilní obřad pro ně tak má shodnou hodnotu srovnatelnou právě s křtem.
Hlavní myšlenkou uvítací slavnosti malého „občánka“ je jeho uvedení do života. Opět se tedy nejedná nic jiného než o akt, jímž se nově narozený člověk oficiálně přijímá do určitého společenství.
