Kdo je král?

Pojmem král se označuje panovnická hodnost (latinsky rex, řecky basileus) mužského rodu. V monarchistickém uspořádání jde o druhou nejvyšší panovnickou hodnost po císaři. Zpravidla se jedná o nezávislého panovníka národního státu. Králi oficiálně náleží oslovení, respektive panovnický titul Veličenstvo, potažmo Jeho Veličenstvo.

Tento výraz je odvozen z latinského termínu „Maiestas“ znamenající „Velikost“.

Manželka panovníka se pak označuje jako královna manželka. Smí nosit ekvivalentně všechny tituly, které má její muž.

Ovšem nenáleží jí žádná politická ani vojenská moc, jejímž držitelem je tak výlučně panovník. Výraz se nicméně objevuje pouze v některých monarchiích a vzešel primárně z potřeby odlišit skutečnou panující královnu.

Králové napříč českou historií

Jakožto první český král je dnes oficiálně označen Vratislav II., jenž byl potomkem knížete Břetislava I. Své funkce se chopil roku 1085. Tehdy ještě titul získal ad personam (pouze pro jeho osobu), tedy jako nedědičný. Udělen mu byl císařem Jindřichem IV.

Mezi lety 1140 a 1172 vládl českým zemím Vladislav II. Jeho titul taktéž stále ještě dědičný nebyl. Propůjčil mu jej císař Fridrich I. Barbarossa. První český král, který již nosil naopak titul dědičný, byl Přemysl Otakar I.

Na českém trůně se následně vystřídalo několik panovnických dynastií. Po Přemyslovcích to byli nedynastičtí panovníci Jindřich Korutanský a Rudolf Habsburský. Následně v roce 1310 na trůn nastupuje Jan Lucemburský a s ním rod Lucemburků.

Za jednu z nejslavnějších person českých dějin je pak pokládán takzvaný „otec vlasti“ Karel IV. Lucemburský. A to pro celou řadu významných mezníků, jako bylo založení Karlovy univerzity či stavba kamenného mostu, který je dnes na paměť panovníka taktéž zván Karlův.

Na trůn se u nás pak „podívali“ i Karlovi potomci – Václav IV. a Zikmund Lucemburský.

Jakožto jediný český král, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty se na českém trůnu ocitl Jiří z Poděbrad. Habsburská éra, krátkodobě přerušena panováním Jagellonců (Vladislav a Ludvík), pak na český trůn přinesla definitivně poslední vládnoucí dynastii.

K nejvýraznějším osobnostem, které se do českých dějin z ní zapsaly, patřil například známý mecenáš umění Rudolf II.

Jakožto vůbec poslední český král byl pak oficiálně na Pražském hradě korunován Ferdinand zvaný Dobrotivý, a to v roce 1836.

Co je korunovace?

Slavnostní ceremoniál, během nějž je panovník korunován, tedy akt, během něhož je na hlavu pretendenta vložena koruna, jedna z královských insignií, se nazývá korunovace. Tím se stvrzuje přijetí dotyčného ve funkci krále.

Ačkoli se korunovace jeví být obřadem již spíše rázu historického, v roce 2023 žila Evropa výjimečným momentem, kdy při tradičním obřadu na trůn usedl nový král Karel III. Britský.

Rituální ceremonie má v tomto případě dán striktně postup, nicméně v době moderní se dočkala zkrácení, z původních 5 hodin na „pouhé“ 2 hodiny.Britské tradice jsou v tomto směru velice silné. Ostrovní země je dokonce poslední evropskou monarchií, jejíž panovník tento historický akt podstupuje.

Současní evropští králové

Ještě během 19. století měla Evropa králů podstatně více než dnes. Monarchie coby forma vlády se ale dočkala rušení především v době po první světové válce.

V současné době se v Evropě stále udržuje celkem 12 monarchií a 7 království. Král je v současné době oficiální hlavou ve většině z nich.

Po smrti Alžběty II., kterou nahradil již zmiňovaný král Karel III., je zatím poslední královnou na trůnu Markéta II., která je hlavou dánské konstituční monarchie.

Pro většinu z nich však platí to, že král nemůže významnějším způsobem zasahovat do politického fungování státu. Jeho role je tak v největší míře reprezentovat svou zemi.

30 zajímavostí o králi

• Titul "král" pochází z anglosaského slova "cyning", což znamená "vůdce".
• Králové byli v minulosti často považováni za božské nebo polo-božské bytosti.
• První známý král byl Sargon Akkadský, který vládl v oblasti dnešního Iráku kolem roku 2300 př. n. l.
• V historii bylo několik královen, které vládly jako králové, jako například královna Alžběta I. Anglická.
• Někteří králové byli světci, jako například Ludvík IX. Francouzský.
• Některé země, jako například Saudská Arábie, stále mají krále jako hlavu státu.
• V historii bylo několik "bláznivých" králů, jako byl Jiří III. Anglický, který trpěl poruchou zdraví vedoucí k mentálním problémům.
• Král se v některých kulturách považoval za spojení mezi lidmi a bohy.
• Někteří králové byli také velkými vojenskými vůdci, jako byl Alexandr Veliký.
• Někteří králové byli známi svými extravagantními způsoby, jako byl Ludvík XIV. Francouzský, známý jako "Král Slunce".
• Králové často nosí korunu jako symbol své moci a autority.
• Někteří králové byli známi svou moudrostí, jako byl Šalamoun, král Izraele.
• Král se obvykle stává králem dědičným právem, ale někdy může být zvolen nebo dosazen.
• Králové často mají dlouhý seznam titulů, které odrážejí jejich různé role a povinnosti.
• Někteří králové byli svrženi nebo zavražděni během revolucí nebo pučů.
• Někteří králové byli známí svými přísnými zákony a tresty, jako byl Hammurabi z Babylónu.
• V některých kulturách se král obětoval v dobách krize jako náboženský rituál.
• Někteří králové byli také velkými staviteli, jako byl Rámses II., který postavil mnoho monumentálních staveb v Egyptě.
• Král se obvykle oženil s královnou, ale někteří králové měli více manželek nebo konkubín, jako byl král Šalomoun.
• Někteří králové byli známí svými literárními nebo uměleckými dovednostmi, jako byl král Dávid, který je tradičně považován za autora mnoha žalmů v Bibli.
• Někteří králové se vzdali trůnu, jako byl Eduard VIII. z Velké Británie, který abdikoval, aby se oženil s Wallis Simpsonovou.
• Král se obvykle považuje za hlavu armády a v některých případech vedl své vojáky do bitvy.
• V některých kulturách se král považuje za ochránce svého lidu a země.
• Králové často založili dynastie, které vládly po mnoho generací, jako byla dynastie Tudorovců v Anglii.
• Někteří králové byli známí svými politickými reformami, jako byl Petr Veliký z Ruska.
• Tradiční korunovace krále je často bohatý ceremoniál plný symboliky.
• Mnoho králů má oficiální královský erb jako symbol své moci a autority.
• Někteří králové jsou považováni za hrdiny v národních mýtech a legendách.
• V historii bylo několik králů, kteří byli také svatí, jako byl král Ludvík IX. Francouzský.
• Někteří králové byli známí svými dobrodružstvími a objevy, jako byl král Alfons X. Kastilský, který byl také astronomem a učencem.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků