Vídeň je hlavní město Rakouska, známé svou bohatou historií, kulturním dědictvím a krásnou architekturou.
Kos je drobný pták s černým peřím
Kos
Kos je drobný pták s černým peřím, který úspěšně bydlí v sousedství lidských sídel a jeho melodický zpěv se rozléhá do okolí. Kosů je v Česku hodně a v zimě je dobré je také přikrmovat spolu s jinými druhy ptactva.
Kos černý
Kos má černé zbarvení peří, jeho samička je spíše hnědá. Hnízdí poblíž lidských sídel, také ve městech v korunách stromů nebo na střechách domů. Je to středně velký pták, o něco menší než holub. Kos má melodický zpěv, který provozuje ve večerních hodinách. Ovládá větší harmonický rozsah než slavík a zpěv je melodický.
Kos se vyskytuje v Evropě, severní Africe a jižní Asii. Během 19. století byl přenesen do Austrálie a na Nový Zéland. Hnízdil převážně v keřích nebo nízkých stromech. Ve městech a vesnicích obývá sady, vinice, zahrady, parky a hřbitovy. Jejich potrava jsou převážně drobný hmyz, který nacházejí na zemi a jsou to tažní ptáci.
Nepohrdnou ani stravou z krmítek nebo bobulemi. Hnízdí dvakrát ročně, v dubnu a červenci. Dožívají se až 20 let. V zimě se stěhují do Středomoří. Vrací se na přelomu března a odlétají v listopadu.
Kos symbolika
Pěvci jsou druhem ptactva, které je často zmiňováno v mytologii a starověkých příbězích. Je jich 6000 druhů a mají melodický hlas, který dokáže zazpívat harmonické popěvky, které jsou libé lidskému uchu. Ptáci se tímto způsobem dorozumívají. Nejen skřivaní, slavičí, ale také kosí zpěv je velmi příjemný. Je jedním ze zvuků léta a přírody.
O ptačím zpěvu se psalo již v Řecké a Latinské literatuře. Kos byl také zobrazován na mnoha reliéfech a kolovaly o něm i různé pranostiky. Staří Řekové kosa uctívali jako posvátného ptáka. Je symbolem lsti, vychytralosti a bdělého stavu. Kos spadá i do ptačí mluvy, znamená, že dívka, která spatří na větvi kosa, bude mít muže silného a hodného.
Zpěvné ptactvo
Kos horský
Kos horský je pták, který má také bílé znaky. Na hrudi má bílou skvrnu, stejně jako na okrajích peříček, což vytváří kropenatý vzor. Žije v horských oblastech Evropy. Bílých Karpatech, Malé Asii, Kavkazu a Středozemí. U nás jej můžete spatřit v Beskydech, Šumavě, Krkonoších, Orlických horách a Králickém Sněžníku. Je řazen mezi ohrožené druhy ptactva. Potravu tvoří drobný hmyz a bobule.
Konipas luční
Pěvci jsou stromoví ptáci a pohybují se i na zemi. Jedním z nejkrásnějších zpěvavých ptáků je například konipas luční. Ne nadarmo se říká: „Hlásek jako konipásek“. Hezký žlutohnědý ptáček se pohybuje na lukách a je přibližně velikosti vrabce. Tento tažný pták se v letních měsících stěhuje do Asie a Afriky.
Sýkora modřinka
Sýkora modřinka je častým druhem ve městech. Má peří na zádech do modra a žluté břicho. Je drobná a pohybuje se po větvích stromů. Živí se semínky rostlin.
Lesňáček žlutý
Lesňáček žlutý je drobný ptáček připomínající vrabce a je hmyzožravý. Pochází ze Severní Ameriky.
Pěnkava obecná
Hezky vybarvená je pěnkava obecná. Má modrou hlavičku, hnědé tělo a černobílé pruhované záda a ocas. Živí se semínky a hmyzem. Dorůstá do velikosti 23 cm a je velmi dobrý letec.
Rajka holohlavá
Rajka holohlavá je pěvec, kterého najdete na Nové Guinee. Živí se plody ovocných stromů, pupeny, květy a nektarem. Stravu doplňují i hmyzem. Do Evropy byla dovezena v 19. až 20. století. Rajky původ svého jména získaly ze slova ráj, díky svému pestrému zbarvení, že pocházejí z biblického Ráje.
Špaček obecný
Špaček obecný má bleděmodrá vajíčka a může vydávat různé hlasy. Naučí se repertoár i jiného ptactva nebo zvuků venku. Jeho čeleď loskuták posvátný bývá chován doma a dokáže napodobit i lidský hlas. Je velký až 30 cm. Peří je černé se zeleným a fialovým leskem. Vyskytuje se v Indii, na Srí Lance, v Malajsii a Havajských ostrovech. Žije v párech na vrcholcích stromů a živí se nejčastěji ovocem, fíky nebo dalšími plody.