Klokan

Myslím, že když se řekne Austrálie, tak si hned všichni vybavíme klokana. Ačkoliv se nám jeví jakožto roztomilý, není tomu úplně tak. Klokani jsou velice nebezpeční a vzhledem k tomu, že nemají přirozeného nepřítele, nastává problém přemnožení.

Zajímavým faktem je, že na Australské půdě žije více než padesát milionů klokanů, tedy dvakrát více než počet obyvatel.

Když vyrazíte do Austrálie, nesetkáte se s klokany jen ve volné přírodě, či jako suvenýr. Australské restaurace vám bez problémů naservírují i klokaní maso, třeba v podobě burgeru.

Wallaby, aneb klokan, který vlastně klokanem není

Klokani se řadí do skupiny „klokanovatí“. Často si je lidé pletou s tzv. wallaby, který patří do skupiny „klokánkovatí“. Patrným rozdílem mezi těmito zvířaty je zejména barva a velikost. Wallaby je oproti klokanovi menší a má světleji zbarvenou srst.

Když vezmeme v potaz způsob přijímání potravy, klokani mají zuby přizpůsobeny ke žvýkání trávy, oproti tomu wallaby mají zuby stavěné k požívání listů.

Základní informace

Klokani, jakožto druzí největší vačnatci, se dožívají 9 až 18 let, někdy ale i 28 let. Dříve byli klokani velice užiteční, a to jako zdroj potravy.

Dnes už spíše jen škodí. Klokan je endemit, tedy zvíře, které žije jen v jedné části světa, v tomto případě v Austrálii, Tasmánii a Nové Guineji. Klokani jsou přizpůsobiví tvorové, našli bychom je tedy jak v pouštích, tak i v deštných pralesech.

Když se podíváme na jejich vzhled, všimneme si poměrně drobné hlavy a velkých uší. Ačkoliv se tak může zdát, ocas nemají jen na okrasu. Používají ho k podpoře a rovnováze. Jejich váha může dosáhnout až 90 kg.

Život malého klokánka

Když se malý klokánek narodí, je holý, slepý a nemá zadní končetiny. Pomocí svých drápků doputuje až do matčina vaku, kde se přisaje k mléčné bradavce. Za nějakou dobu mu narostou končetiny, srst, začne vidět a vzpřímí se mu uši.

V tomto stádiu je stále ve vaku matky. Až teprve kolem sedmého měsíce života vyleze ven z vaku, ale stále se do něj vrací. Chvíle, kdy se již obejde bez vaku nastává kolem prvního roku života. Po boku matky zůstává dvou let, poté se osamocuje.

Potrava

Klokani jsou býložravci, takže tráva, výhonky, bylinky, listy a lesní plody jsou u nich na denním jídelníčku. Přední zuby jsou pro ně obzvláště důležité, protože je používají k rozmělňování potravy.

Tyto zuby jim po opotřebení znovu narostou, ale může nastat i případ, kdy se tak nestane, a klokani můžou z důvodu neschopnosti přijímat potravu, zahynout.

Jak se klokan pohybuje?

Pohybují se zejména skoky, ale můžete u nich zahlédnout i neobvyklou chůzi. A kolik takový klokan skočí? Uvádí se až 11 m do dálky a 3 m do výšky. Průměrnou rychlost, kterou dosahuje, je 60 km/h. A jak že vypadá ta podivná chůze?

Chodí tzv. „po pěti“. Přední končetiny a ocas mají na zemi a posouvají zadní a přední končetiny. Kdyby chtěli jít pozpátku, mají smůlu, neumějí totiž couvat.

Výřečnost klokanů

Když se zamyslíme nad tím, jaké zvuky vlastně klokani dělají, asi ve většině případů na nic nepřijdeme. Je to proto, že většina klokanů jsou tišší.

Ale když už nějaké zvuky vydávají, samci zejména při boji o samice a samice při komunikaci s mládětem, jsou podobné štěkání, kašlání nebo hekání.

Některé druhy klokanů

Celkem dělíme klokany na 54 druhů.

Klokan rudý

Patří mezi ně například klokan rudý, který si drží své místo jakožto největší klokan na světě. Samci váží stejně jako dospělý muž, váží tedy až 90 kg. Přízvisko „rudý“ si získal díky výměšku žláz, který se samci roztírají na hrudi.

Klokan parma

Oproti klokanu rudému, tento je nejmenším na světě. Jeho průměrná váha je asi 3–6 kg.

Klokan quokka

Ačkoliv by většina z nás na první pohled neřekla, že je tento malý zavalitý tvoreček klokan, je tomu opravdu tak. Díky jejich mimickým svalům to vypadá, jako by se smáli.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků