Svět knihy 2010 - Jan Saudek od Matěj Baťha je pod licencí CC BY-SA 3.0

Jan Saudek

Jan Saudek je považován za předního českého fotografa, který je známý především svými snímky aktů a postav ve snovém prostoru. Jeho ručně kolorované erotické fotografie mladých žen na malovaném pozadí a v sádrových rekvizitách propůjčují jeho dílu podobu fotografie z poloviny 19. století.

Jan Saudek v nákupním centru Olympia Brno od Pavel Ševela je pod licencí CC BY-SA 3.0

Kdo je Jan Saudek?

Jan Saudek se narodil 13. května 1935 v Praze v Československu, v dětství přežil zajetí v nacistickém koncentračním táboře a umělecká tvorba se mu stala prostředkem, jak se vyrovnat s pronásledujícími vzpomínkami na dětství.

Po zhlédnutí knihy Edwarda Steichena The Family of Man se začal věnovat fotografii a navzdory omezením komunistického režimu, v němž žil, se stal mezinárodně uznávaným umělcem.

Jeho díla byla vystavena v Centre Pompidou v Paříži, v Institutu umění v Chicagu, v Metropolitním muzeu umění v New Yorku a jsou mimo jiné ve sbírkách Gettyho muzea v Los Angeles a Muzea výtvarných umění v Bostonu. Saudek žije a pracuje v Praze.

V patnácti letech odešel ze školy, a aby se vyhnul práci v místních uhelných dolech, stal se asistentem fotografa, ačkoli tento obor považoval za mechanický a nepřitažlivý. Pořídil několik fotografií, začínal s fotoaparátem Kodak Baby Brown v roce 1949.

V roce 1959 mu jeho nová manželka Marie, s níž měl pět dětí, darovala první skutečný fotoaparát, FLEXARET 6X6, který používá dodnes. Zlomový okamžik v jeho životě nastal počátkem 60. let, kdy Saudkovi jeden přítel půjčil výtisk katalogu Edwarda Steichena Family of Man.

Jan Saudek, Czech photographer od David Sedlecký je pod licencí CC BY-SA 4.0

První výstava a cesta do Ameriky

Svou první výstavu představil v Praze v roce 1963 a v roce 1969 byl pozván na výstavu na univerzitu v Indianě v Bloomingtonu, kde ho k dalšímu pokračování ve fotografování povzbudil Hugh Edwards, vedoucí oddělení fotografie na Institutu umění v Chicagu.

Když se pak Saudek vrátil do Československa, začal se ve své tvorbě věnovat tématu nacionalismu. Ve svých raných fotografiích se zaměřuje na extrémy, jako jsou generační rozdíly ve vztazích mezi rodiči a dětmi.

Saudek fotografuje především ženy a děti a tvrdí, že fotografuje jen ty, které má rád. Jeho detailně propracované a konstruované fotografie často obsahují prvky erotiky a abstrahované smyslné ženské postavy.

Jan Saudek, Czech photographer od David Sedlecký je pod licencí CC BY-SA 4.0

Počátky používání barev

V roce 1977 začal Saudek své černobílé fotografie tónovat a jeho odvážné použití barev poněkud připomíná komiksy, kterým byl vystaven v dětství. Tyto fotografie využívají nepřirozené barvy, které na jeho fotografiích vytvářejí snovou, surrealistickou atmosféru, která zdůrazňuje abstrakci gigantických lidských forem, jež má v oblibě.

Saudek měl během své kariéry řadu samostatných i skupinových výstav v galeriích po celém světě. Měl samostatné výstavy v USA, Československu, Francii, Německu, Švýcarsku, Holandsku a Austrálii.

Jeho fotografie jsou ve stálých sbírkách Mezinárodního muzea fotografie v Rochesteru, Kongresové knihovny ve Washingtonu D.C., Muzea výtvarných umění v Bostonu, Institutu umění v Chicagu, Národní knihovny v Paříži a dalších.

Je také držitelem prestižních ocenění, například "Chevalier des Arts et Lettres". Ačkoli je některými považován za kontroverzního kvůli svým snímkům zejména mladých nahých modelek, zůstává jedním z nejslavnějších a nejvlivnějších fotografů své země.

Kamera Flexaret 6 × 6

V roce 1939 koupila společnost Optikotechna továrnu na výrobu fotografických přístrojů v Přerově, kde zpočátku vyvíjela a vylepšovala starší modely známé jako Autoflex a Flexette.

Vývoj nového fotoaparátu s názvem Flexaret začal v poválečných letech ve společnosti Meopta, založené v roce 1946. Fotoaparát byl určen spíše pro amatérskou fotografii, ovládání bylo snadné a technické parametry jednoduché.

Flexaret si rychle získal oblibu v československých domácnostech a jeho popularita trvala až do 60. let 20. století. Strategie Rady vzájemné hospodářské pomoci mezi komunistickými státy však vyžadovala podřízení národních zájmů centrálnímu plánovacímu procesu diktovanému Sovětským svazem.

Tradice a konkurence byly potlačeny politickými zájmy. Poslední fotoaparáty byly vyrobeny po sovětské invazi v roce 1968 a v roce 1970, kdy byla výroba zrušena kvůli nedostatku dílů z východního Německa, načež byla značka nahrazena horší sovětskou řadou fotoaparátů Lubitel.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků