Horoskopy v proměnách času

Horoskopy představují velmi populární sféru i v současné společnosti. Kde se vlastně vzaly a můžeme jim věřit?

Kdo se zasadil o vznik horoskopů?

Horoskop může mít podobu astrologické tabulky nebo diagramu. Zachycuje postavení nebeských těles pro daný okamžik a konkrétní místo na Zemi.

Samotný název horoskop se odvozuje od řeckého výrazu „horoskopos“, který bychom mohli přeložit jakožto „znamení času“.

Vesmírem, hvězdami i planetami je lidstvo fascinováno už odedávna. První horoskopy se tak objevily už v Babylonii. Současní historikové je datují přibližně do období 2400 let před naším letopočtem. Horoskop je tedy téměř tak starý jako lidstvo samotné.

Dnes předpokládáme, že první horoskop vznikl dokonce už roku 410 př. n. l. Tento pradědeček dnešních horoskopů měl podobu diagramu.

Astrologie však byla ve vnímání obyvatel Babylonie úzce spjata s náboženstvím. Samotné horoskopy byly vyhrazeny těm nejvyšším. Králové si je nechávali vytvářet proto, aby se vyrovnali bohům. Ostatně samotné hvězdy byly ve smýšlení obyvatel této civilizace považovány za bohy.

Horoskopy v dalších etapách starověku

Zároveň Babyloňané využívali astrologii jakožto způsob, jak předpovídat počasí, případně i jiné přesně stanovené události. Tento obor byl zároveň poměrně výrazně spjat s astronomií. V této éře se mu především věnovali kněží.

Některé zdroje však tvrdí, že první horoskopy se objevily v Egyptě. Další prameny ovšem přesvědčeně hlásají, že souvislost mají s bájnou Atlantidou. Ovšem vzhledem k tomu, že přívlastek „bájná“ je s tímto kontinentem spjat prakticky neodmyslitelně, nemůžeme tuto informaci příliš hodnověrně potvrdit.

V období starověku byla astrologie zcela zásadní i na území Číny. Běžnou praxí tehdy bylo nechat už každému novorozenému dítěti sestavit vlastní horoskop a to sice čínský horoskop. Tyto předpovědi byly i součástí všech důležitých životních okamžiků.

K babylonské tradici, o níž byla řeč v úvodu, se přiklonilo i starověké Řecko a Řím. Vzhledem k tomu, že Babyloňané přisuzovali planetám konkrétní vlastnosti, následně tento systém převzala právě i antická etapa.

Jak proměnily vnímání horoskopů antika a středověk?

Pravděpodobně také Řekové byli těmi, kdo stojí za vymyšlením zvěrokruhu. Astrologové si totiž záhy všimli, že pohyb Slunce vykazuje jisté zákonitosti a tomuto nebeskému tělesu trvá přesně 12 měsíců, než se vrátí do své původní pozice.

Právě zde má kořeny i systém 12 znamení zvěrokruhu neboli zvířetníku. Název dala těmto znamením souhvězdí, s nimiž se překrývala. Zároveň byla jednotlivá znamení rozlišena na čtyři kategorie podle jednotlivých živlů na vodní, ohnivá, vzdušná a zemská.

Antika zároveň změnila pohled na horoskopy v tom smyslu, že přestaly být výsadou výhradně těch nejvyšších společenských vrstev. Této zábavě ve značné míře holdoval i lid prostý.

Ve středověku se astrologie těšila mimořádné vážnosti. Ovládala ji naprostá většina tehdejších lékařů, chirurgů i léčitelů. Lékařská astrologie se nazývala iatromatematika a šlo o seriózně vnímané odvětví, pro něhož byly dokonce dostupné učebnice. Těmi listovali dokonce i lékaři s univerzitním vzděláním. Nešlo totiž o žádné šarlatánství, ale o soubor znalostí zahrnující medicínu, filozofii, matematiku či právě astronomii.

Typickým prvkem tohoto odvětví tak byla hlavně postava zvaná „zodiac man“, tedy přeloženo volně asi jako „postava zvěrokruhu“. Velmi hojně se objevovala především v 16. století. Demonstrovala vztah mezi nebeskými událostmi a lidským zdravím. Tehdy se jednalo o naprosto seriózně vnímanou lékařskou pomůcku.

Horoskop v osidlech bulváru

Ačkoli se nakonec Mikuláš Koperník svým systémem zasadil o rozbití geocentrického náhledu na svět, který je pro astrologii důležitý, neznamená to, že by zájem o toto odvětví zcela zmizel. Řada lidí stále horoskopům důvěřuje.

Slibují totiž mnohé. Říkají, že nám pomohou odhalit, kde na nás čeká pravá láska nebo jak se konečně dostat k úspěchu v práci. Stejně tak řada lidí věří v to, že astrologická znamení mohou ovlivnit osobnost konkrétního jednotlivce.

Dnes se jedná primárně o čtivo „lehčího“ rázu, které najdeme na stránkách nejednoho bulvárního periodika hned vedle šťavnatých novinek ohledně rozpadnuvších se a nově vzniknuvších (nezřídla souběžně) vztahů nejrůznějších celebrit.

Za prvního tzv. bulvárního astrologa můžeme považovat už proslulého anglického astrologa a okultistu Williama Lillyho. Ten byl takto titulován už během 17. století. Popularitu však celé sféře těchto bulvárně laděných horoskopů přineslo až 19. století. Ve 30. letech začaly vycházet v anglických novinách.

Znamená to, že jsou čirou zábavou a ve hvězdách jednoduše nemůže být psáno, co se má stát? Skeptiky možná překvapí, že se touto otázkou zaobírala dokonce i moderní věda, která se pokusila najít logicky vyznívající zdůvodnění.

Jsou horoskopy založené na realitě, nebo ne?

Ostatně paušálně odmítnout astrologii i s horoskopy jakožto zábavu pro jedince s poněkud nezdravě zastřeným raciem by bylo jistě příliš příkré. Četné objevy babylonské civilizace totiž nakonec vedly k řadě zcela logických poznatků v geometrii.

Díky pozorování a měření nebeských těles zase lidstvo mohlo vyvinout některé přesné přístroje, jako je například astroláb. A ač se z dnešního pohledu zdá takové zařízení spíše nepoužitelné, jakožto počátek vývoje, který dospěl až k moderním GPS navigacím jej rozhodně nemůžeme označit za vyloženě marný.

Na astrologii se tak i podle soudobé vědy musíme dívat jakožto na vědu, která nám má co říci. A co je na ní nakonec pravdy? Kupříkladu britský matematik, technik a spisovatel Maurice Cotterell přišel s vysvětlením, že astrologie je založena nikoli na vlivu hvězd, nýbrž na elektromagnetickém záření Slunce. Na povahu člověka tak podle něj rozhodně může mít vliv i to, v jakém znamení se narodil.

Horoskopy tak můžeme považovat za velmi zajímavou oblast, na kterou bychom se měli dívat přiměřeně kritickýma očima a nenechat se příliš zlákat bulvárně laděným nádechem esoterismu.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků