Zahradní hmyzožravci

Zahrádkářům zajisté zatrne už jen při zmínce o krtkovi nebo rejskovi. Krtek, který si vytváří systém podzemních chodeb, ze kterých vytlačuje hromádky hlíny. Takové hromádky zohyzdí každý udržovaný trávník, ale je to kvalitní a provzdušněná hlína, kterou je možné využít třeba do záhonků.

Ve vytvořených chodbách potom loví především žížaly. Krtek v zimě přes všeobecné přesvědčení neusíná, přestěhuje se do větší hloubky, kde půda nepromrzá a živí se ze svých zásob. Krtek si tyto zásoby vytváří tak, že žížalu kousne, jeho sliny plné toxinů znemožní kořisti pohyb a krtek se k ní může později vrátit.

Stejně jako krtci ani rejsci nejsou zrovna vítanými návštěvníky zahrad. Rejsek je taková malá myška, které ovšem neokusuje kořínky rostlin, ani nerozrývá trávníky, naopak spíše požírá zahradní škůdce, především pak larvy a kukly.

Rejsci mají velmi rychlý metabolismus, proto potřebují jíst prakticky nepřetržitě. Protože ovšem neulehá k zimnímu spánku, umí v zimním období smrštit celé své tělo včetně žaludku a ostatních orgánů, aby pro přežití nepotřeboval tolik potravy. Často jsou ale zaměňovány právě za myši, a proto je zahrádkáři ze zahrad většinou vyhánějí.

Ježci

Krtek a rejsek jsou sice roztomilí na pohled, ani jednoho z nich si ale nejspíše jen tak snadno nepohladíme. Pojďme si proto představit jednoho ze hmyzožravců, kterého můžeme potkat jak na procházce, tak i doma jako domácího mazlíčka, a tím je ježek.

V přírodě ježek žije ve vysoké trávě, v hromadách dřeva nebo listí a v případě nebezpečí se jednoduše stočí do klubíčka a nechá své bodliny, aby zastrašily případného útočníka. Ježek je noční tvor, z úkrytu vylézá až za tmy, ale během noci rozhodne nezahálí.

Jelikož musí najít dostatek jídla, aby se stihl vykrmit na zimní spánek, dokáže nachodit klidně i pět kilometrů za jednu noc. I když ježek vypadá jako malá koulička s nožičkama, na krátkou vzdálenost dokáže běhat velmi rychle a přeleze klidně i plot vysoký půl druhého metru.

Existuje vyšlechtěný druh ježka, kterého je možné chovat jako domácího mazlíčka. I tento druh ježka je stále nočním tvorem, takže přes den může jeho majitel pracovat a ježek tuto dobu prospí. Ježci jsou od přírody samotáři, chce to ale trochu trpělivosti a taky pamlsků a ježek se nechá nejen pohladit po bodlinkách, ale třeba i podrbat na bříšku.

S takovým mazlíčkem jako je ježek si ovšem domů nastěhujeme právě i krmné dávky červů, švábů nebo kobylek. Ježek sice nejí jen hmyz, jídelníček je možné jim zpestřit kočičími granulemi, vařenými vejci, kuřecími žaludky nebo krky, ale jejich zažívání by bez dostatečného přísunu hmyzu nemohlo správně fungovat.

Ježky je vhodné chovat v teráriích, nejlépe plastikových, jejichž steny nepřelezou a je potřeba jim dopřát také dostatečný pohyb, který v přírodě absolvují při chůzi za potravou.

Symbolika

Lidé si ježky jako noční tvory od pradávna spojují s něčím magickým a nadpřirozeným. Podle jednoho starého keltského příběhu jsou ježci dokonce čarodějnice v přestrojení. Ježci byli dříve vyobrazováni na amuletech jako symboly znovuzrození, které představuje jejich probuzení po zimním spánku.

Takovou poctu si ostatní hmyzožravci sice nevysloužili, ale krtek si vysloužil pověst siláka díky předním končetinám připomínajícím lopaty a množství hlíny, kterou dokáže vyhrabat najednou.

30 zajímavostí o hmyzožravcích

• Hmyzožravci jsou skupina zvířat, která se živí především hmyzem a jinými malými bezobratlými.
• Jejich strava zahrnuje mravence, termity, brouky, housenky, pavouky a mnoho dalších druhů bezobratlých.
• Hmyzožravci zahrnují širokou škálu zvířat, jako jsou ptáci, savci, plazi a obojživelníci.
• Hmyzožravý pták, jako je žluva hajní, je známý svým dlouhým zobákem, kterým sonduje do země a dřeva, aby ulovil hmyz.
• Ježci patří mezi nejznámější hmyzožravé savce, kteří se živí velkým množstvím hmyzu a dalšími malými živočichy.
• Ropucha obecná je obojživelník, který se živí hmyzem a dalšími malými živočichy, které lapá pomocí svého lepkavého jazyka.
• Netopýři patří mezi hmyzožravce, kteří se živí hlavně nočním létajícím hmyzem, jako jsou komáři a můry.
• Hmyzožravci hrají důležitou roli v ekosystémech, protože regulují populaci hmyzu a předcházejí jeho přemnožení.
• Někteří hmyzožravci, jako je mravenečník, mají zvláštní adaptace pro lov hmyzu, jako jsou dlouhé prsty s háčky na koncích.
• Mnoho hmyzožravých druhů, jako je dlouhozobka, se specializuje na konkrétní typ hmyzu nebo potravy.
• Některé hmyzožravé rostliny, jako je masožravá rostlina dionea, loví hmyz pomocí speciálních pastí, které se rychle zavírají, když hmyz na ně přistane.
• Šupinatci, jako je pangolin, jsou hmyzožraví savci s charakteristickým šupinatým krytem, kteří se živí převážně termity a mravenci.
• Některé druhy ptáků, jako je ledňáček, loví hmyz ve vzduchu pomocí akrobatických letů a rychlých zatočení.
• Hmyzožravci, jako jsou drozdovití, někdy používají kameny nebo větvičky jako nástroje, aby vytáhli hmyz ze země nebo zpod kůry stromů.
• Žáby a rosničky, další obojživelníci patřící mezi hmyzožravce, mají výborně vyvinutý zrak a reflexy, které jim umožňují rychle ulovit kořist.
• Hmyzožravci, jako jsou mravenci a termiti, se často stávají cílem predátorů s vyvinutými adaptacemi pro lov, jako jsou mravenečník a šupinatci.
• Mnoho hmyzožravců má vyvinutý způsob komunikace, který jim umožňuje upozornit ostatní na přítomnost hmyzu nebo kořisti.
• Hmyzožravci, jako jsou střevlíci a škorpioni, jsou často noční živočichové, kteří loví svou kořist za tmy.
• Mnoho hmyzožravců, jako jsou žáby a rosničky, má barevné zbarvení, které varuje predátory, že jsou jedovatí nebo nechutní.
• Hmyzožravci, jako jsou netopýři, mohou být důležití pro kontrolu hmyzích škůdců, kteří mohou ničit plodiny nebo přenášet nemoci.
• Některé hmyzožravé druhy, jako jsou různé druhy ptáků, se stěhují na dlouhé vzdálenosti, aby našly dostatek potravy.
• Hmyzožravci, jako jsou puštíci a sýčkové, mají vyvinuté sluchové schopnosti, které jim umožňují lokalizovat kořist v noci.
• Některé hmyzožravé druhy, jako je labuť černá, se živí vodním hmyzem a larvami, které loví pod vodou.
• Mnoho hmyzožravců, jako jsou ptáci a obojživelníci, se rozmnožují jen v období, kdy je dostatek potravy, aby zvýšili šance na přežití potomstva.
• Některé hmyzožravé druhy, jako jsou pěnice a drozdovití, tvoří dočasná společenstva, která společně loví hmyz.
• Hmyzožravci, jako jsou myši a krtci, často žijí pod zemí, kde se živí hmyzem a larvami, které se nacházejí v půdě.
• Někteří hmyzožravci, jako je dravec mantis, se stávají predátory i pro jiné druhy hmyzožravců, což vytváří složité potravní sítě v ekosystémech.
• Hmyzožravci, jako jsou některé druhy pavouků, vytvářejí sofistikované pasti, jako jsou pavučiny, které slouží k zachycení hmyzu, který pak konzumují.
• Hmyzožravci, jako jsou některé druhy gekonů, mají zvláštní lepkavé lamely na prstech, které jim umožňují šplhat po svislých površích a získávat tak přístup k hmyzu na místech, kam jiná zvířata nedosáhnou.
• Někteří hmyzožravci, jako jsou komensální ptáci, mají symbiotický vztah s většími zvířaty, jako jsou sloni nebo buvoli a ptáci se živí parazitickým hmyzem nalezeným na tělech těchto velkých zvířat, zatímco zvířata získávají prospěch z toho, že se zbavují parazitů.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků