Východní Timor je malá země v jihovýchodní Asii, která se pyšní bohatou historií, kulturní rozmanitostí a nádhernou...
Erós aneb povídání (nejen) o lásce

Erós
Erós je Bohem lásky. Znát ho budete také pod jménem Amor. Pojďme se podívat za oponu představy o baculatém andílkovi s lukem a šípy.

Zasaženi Amorovým šípem?
Bůh lásky Erós pochází z řecké mytologie. Jeho matkou byla bohyně lásky a krásy Afrodíta a otcem bůh války Árés. Díky tomu nebyl samotný Erós zrozen z čisté lásky, ale také z chaosu.
V řecké tradici byl bohem nejen vášně, ale také plodnosti. Jeho bratrem byl Anteros, bůh vzájemné lásky, který byl někdy popisován jako jeho protivník. Hlavními Erótovými společníky byli Pothos a Himeros (Touha a Přání).
Zvláště uctíván byl tento bůh ve starořeckém městě Thespiae. Pochází odsud mimo jiné i slavná socha tohoto boha. Šlo o jednu z vůbec nejslavnějších soch starověkého světa. A s jistou nadsázkou bychom mohli říct, že i o důležitou turistickou atrakci, neboť do města přitahovala mnoho lidí. Jejím autorem byl známý sochař Praxiteles. Umělecké dílo pak mělo poměrně pestrý osud, Caligula jej odvezl do Říma, Claudius ji vrátil a Nero ji opět odvezl.
Napříč dějinami se umělecké zobrazení Amora výrazně proměnilo. V alexandrijské poezii se změnil v rozpustilé dítě. V archaickém umění byl Erós ještě zobrazován jako krásný okřídlený mladík, ale umělci měli tendenci jej vyobrazovat stále mladšího a mladšího, až se v helénistickém období stal nemluvnětem.
Zpodobnění lásky nakonec přešlo do celé řady uměleckých děl. I naše kultura přejala symbolickou představu, kde je bůh lásky ztvárněn jako anděl s lukem a šípy, jimiž se neomylně snaží trefit své „oběti“. Ostatně i metaforické vyjádření „zasáhl mě Amorův šíp“, pokud chceme říci, že jsme se právě zamilovali, přešlo do běžné mluvy.

Jak je to s tou erotikou?
Erós přitom ztělesňuje lásku v jakékoli podobě. Vlastní je mu primárně láska ve smyslu touhy, a to nikoli ryze sexuální. Jednat se rovněž může o krásu, vztah nebo poznání. Různé definice připouštějí i svérázné výklady, u nichž obvykle zarytí romantici omdlévají zděšením, že toto přece nemůže být láska. Terčem takové touhy po poznání může být dokonce i majetek.
Láska tedy jednoznačně může mít celou řadu podob. Zapomínat bychom přitom určitě neměli ani na tu fyzickou a na její projevy.
Právě řecký výraz „erós“ čili „láska“ dal vzniknout i soudobému označení erotika, které zcela samozřejmě přešlo i do běžné mluvy. V dnešním pojetí máme tendence propojovat erotiku vyloženě s fyzickou stránkou věci, tedy se sexualitou. Někdy ji vnímáme prakticky jako o o něco sofistikovanější protějšek pornografie. Ani to ale není zcela přesné.
Zahrnout do ní lze veškeré projevy citu, které souvisejí se vzájemným sbližováním dvou jedinců. A to bez ohledu na pohlaví, samotný Erós může být zasvěcen i lásce homosexuální. Erotika tedy může být něžná stejně jako vášnivá.
Představovat si tedy lásku jakožto vysoce čistý cit, ovšem rázu spíše platonického, je sice možné, avšak toto pojetí není úplné.

Eros a Psyché aneb legenda o osudové lásce
Samotný Erós tu svou osudovou lásku prožil s Psyché. Ta byla byla princeznou a především velmi půvabnou bytostí. To si ovšem nemohla nechat líbit krásná Afrodita, která začala velice žárlit. Bohyně lásky tak na dívku seslala krutou věštbu, podle níž mělo být princezniným vyvoleným dračí stvoření, jehož se budou všichni obávat.
Nebo si to alespoň myslela. Netušila, že ten, koho pověřila tímto úkolem, se sám zamiloval. Mladý Erós tak odmítl zásahem svého šípu způsobit princezně podobné trápení. Navíc vymyslí plán, jak získat milovanou dívku pro sebe. Ta na něj však nesmí ani pohlédnout, což děvče nesplní.
Erós ji proto opustí a na Psyché tak čeká strastiplné putování, pokud chce svého milovaného ještě někdy vidět.
Zahrnout do ní lze veškeré projevy citu, které souvisejí se vzájemným sbližováním dvou jedinců. A to bez ohledu na pohlaví, samotný Erós může být zasvěcen i lásce homosexuální. Erotika tedy může být něžná stejně jako vášnivá.
Tolik legenda, jejíž závěr vám v tomto textu neprozradíme. Tento příběh ukazuje, že láska je skutečně mocným citem. A nevyhýbá se nikomu, dokonce ani samotným bohům.
