Co je to dogma?

Samotný termín „dogma“ má řecké kořeny. Pochází přímo z výrazu „dogma“, které bychom doslovně mohli přeložit jakožto „mínění“ nebo „výnos“.

Dogma je obecně tvrzení, o nichž se v daném společenském okruhu nepochybuje, jak shrnuje výstižně podstatu jedna z definic. Nejedná se tedy, jak konstatuje další vysvětlení, o poznatek, který by byl definován kritickým výkonem rozumu a ověřen, ale o odpověď danou a platnou, která je navíc potvrzená sociálními sankcemi.

Do značné míry jsou tak dogmata podobná matematickým axiomům a také postulátům, které jsou obdobným definitivním způsobem ustanoveny ve fyzice.

Dogma jakožto filosofický termín

Původně se jednalo o filosofický termín. Spojen je s s pozicemi tzv. čtvrté platónské akademie. Především myslitel znám dnes jako Filón z Lárissy patřil k představitelům tzv. střední skepse a skepticismu na půdě nové Akademie.

Právě skepticismus byl v dobách minulých vnímán jako jakýsi protipól dogmatismu. Dogmatismus hledá absolutní pravdu, která je objektivní. Dogmatik se dokonce domnívá, že přesně ví, co je pravdou.

Podstatou skepticismu je naproti tomu pochybování o možnosti poznat to, co se nazývá objektivní skutečnost. Skeptik si je vědom, že nalezené závěry nemusejí být objektivní, pravdivé a definitivní. Skeptikovi tak, s jistou nadsázkou řečeno, zbývá pouze skepse.

Proto bývá také některými mysliteli připouštěno, že skepse je do značné míry součástí každé filosofie.

Dogma ve smyslu náboženském

Posléze však tento výraz nabyl ryze náboženských konotací. Pod označením dogma se rozuměl článek víry, jenž byl pokládán za neomylný, nezvratný a věčný.

V této souvislosti se dogmata přímo považují za nutná při vytváření a uchovávání vnitřního konsensu církve. Jsou tedy založena na bibli a současně potvrzena autoritou církve. Systematicky se jimi zaobírá dogmatika.

V tomto kontextu se začala dogmata formovat ve středověku. A to jakožto právní výnosy. Ty měly za primární úkol zajistit uspořádání konkrétních vztahů ve společnosti. V dnešním slova smyslu se z hlediska náboženského týká dogma stále i víry, ale také mravů.

Nejen náboženské, ale i magické kulty jsou postaveny jednak na dogmatech, ale i na rituálu. Každé náboženství obsahuje systém dogmat, jež reprezentují jeho myšlenkový obsah, dále je mu vlastní určitý režim, který reglementuje závazné jednání všech věřících, a konečně kult, který integruje jejich cítění.

Vědomé opuštění dogmatu se nazývá hereze. Ta může vést ke konfliktu s církví, respektive přímo k nutnosti církev opustit. V historii proslul jako jeden z největších heretiků především Jan Hus.

Dogma v současném slova smyslu

Rámec náboženství však už tento termín v současné společnosti překročil a dnes se s ním lze setkat v mnoha oborech lidského vědění. Výraz dogma se užívá obecně velmi často v kontextu společenských věd. Jednat se může o ekonomii, politologii, ale i psychologii či antropologii. Hojně se objevuje i v právu.

V současné době může mít navíc slovo dogma do značné míry negativní podtext. Dogma je vnímáno jako tvrzení, které nepřipouští jakékoli námitky, kritiku či pochybnosti. Dogmatické prohlášení je tak do určité míry pociťováno jako ustrnulé, až zpátečnické. Termínem dogma se také velmi často označuje to, co je vyloženě nevědecké.

Například rakouský filosof vědy Paul Karl Feyerabend přímo konstatuje, že neexistují žádná dogmata a danosti. Tvrdí, že vše je možné zpochybnit a že to je dokonce nutné. Trvá na neustálém přehodnocování.

Ovšem pozor, současně také soudí, že i věda samotná není vhodným světonázorem, neboť i vědu nelze přijmout nekriticky a je zapotřebí její názory relativizovat.

30 zajímavostí o dogma

• Dogma je pevný soubor pravidel či nauk, který je v rámci nějakého náboženství, filozofického či politického systému považován za nezpochybnitelný a nezměnitelný. Zde je 30 zajímavostí o dogmatech:
• Dogma pochází z řeckého slova "dokein", které znamená "zdát se" nebo "myslet si".
• Dogmata jsou základními stavebními kameny náboženských a filozofických systémů.
• Křesťanské dogma je založeno na naukách Bible a tradicích církve.
• Islámské dogma je založeno na Koránu a sunně proroka Mohameda.
• Dogmata jsou často základem náboženských rozkolů a konfliktů.
• Některá dogmata mají vědecký základ, zatímco jiná jsou založena na víře nebo tradici.
• Dogma může být také politického charakteru, např. marxismus nebo komunismus.
• Filozofické dogma zahrnuje základní principy, které definují danou filozofickou školu.
• Některé dogmata byla zpochybněna nebo zavržena ve světle nových vědeckých objevů nebo sociálních změn.
• Dogmatické myšlení často odmítá otevřenou debatu nebo kritiku.
• Vědecká metoda se snaží vyhnout dogmatu tím, že je založena na ověřitelných a falsifikovatelných hypotézách.
• Křesťanská dogmata, jako je Nejsvětější Trojice nebo Neposkvrněné početí, jsou základními učeními katolické církve.
• V buddhismu jsou "čtyři vznešené pravdy" považovány za dogma.
• Hinduismus nemá pevně stanovená dogmata, ale spíše řadu filozofických konceptů a názorů.
• Dogmata mohou být změněna nebo zrušena, pokud nové důkazy nebo změny vnímání naznačují, že původní dogma již není platné.
• Některá dogmata se stala základem zákonů nebo sociálních norem.
• Dogma může být nástrojem kontroly nad věřícími nebo členy organizace.
• Dogmatismus je často spojován s intolerancí a uzavřen
• ostí vůči jiným názorům a přesvědčením.
• 19. Reformace v 16. století vedla k zpochybnění některých křesťanských dogmat a rozdělení církve na katolickou a protestantskou.
• Ve středověku byla dogmata často udržována a šířena prostřednictvím univerzit a vzdělávacích institucí.
• Dogmatické myšlení může vést k rigiditě a nepružnosti v myšlení a jednání.
• Osvícenství, které proběhlo v 17. a 18. století, se zaměřilo na kritiku dogmat a zdůrazňovalo důležitost rozumu a vědy.
• Někteří filozofové, jako Immanuel Kant, se zabývali dogmatem a jeho vlivem na lidské myšlení.
• Dogma může být někdy vnímáno jako pejorativní termín, který naznačuje nekritické přijetí daných nauk.
• V psychoanalýze byl Sigmund Freud obviňován z dogmatismu v některých svých teoriích, jako je teorie Oidipovského komplexu.
• Dogma může být také součástí některých kulturních tradic, jako jsou rituály nebo zvyky.
• Rozvoj a šíření vědy a technologie vedly k zpochybnění mnoha tradičních dogmat a přesvědčení.
• Některé společnosti nebo skupiny prosazují dogmatický přístup k výuce a výchově, což může vést k omezení svobody myšlení a projevu.
• Dogmatismus v politice může vést k autoritářství a potlačování opozičních názorů.
• Dogmata, která nejsou podložena důkazy nebo logikou, mohou být zpochybněna prostřednictvím skeptického přístupu, který se zaměřuje na důkazní břemeno a kritické myšlení.
• Dogma může být také přítomno v umění a estetice, kde se prosazují určité normy a principy.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků