Vídeň je hlavní město Rakouska, známé svou bohatou historií, kulturním dědictvím a krásnou architekturou.
Kdo je Buddha a co o něm víme?
Buddha
Dobrosrdečně vyhlížející chlapík, kterého znáte od stánků s nejrůznějšími suvenýry. Tak si většina z nás vybaví Buddhu. Co nebo kdo je ovšem tato entita ve skutečnosti zač?
Kdo je Buddha?
Buddha je bytostí, která dosáhla stavu osvícení neboli bódhi. Ukončila tak koloběh znovuzrozování, kterému se v buddhismu říká samsára.
Nám je známý spíše pojem reinkarnace, nicméně ten někteří buddhisté nepoužívají. Buddhismus totiž neuznává nic jako trvalé já. Nemůže tedy přejít z jednoho života do dalšího a mezi oběma já existuje kauzální (příčinná) kontinuita.
Buddha při svém dokonalém osvícení byl schopen dosáhnout všeobjímajícího pochopení povahy všech existujících prvků. Dokáže tak vše vnímat z pohledu úplné moudrosti a univerzálního vcítění.
Je Buddha božstvem, jakousi mýtickou figurkou, kterou si lidé vymysleli, aby vtiskli svému náboženství určitý základní prvek, nebo má reálný předobraz v živém člověku?
Buddha je skutečnou osobu, která se narodila před více než 2 500 lety v královské rodině. Dostupné zdroje hovoří o tom, že princ na svět přišel kolem roku 563 př. n. l., případně přibližně roku 480 př. n. l.
Pocházel z tehdy rozvinuté kultury severní Indie. Šlo tedy o mladíka, jemuž byl osudem předurčen blahobyt za zdmi královského paláce. Život mu však v raném mládí změnila konfrontace s konečností a pomíjivostí nejen lidského bytí.
Jak se zrodil buddhismus?
Může existovat cesta k překonání utrpení a smrti? Gautama Buddha, jak se onen muž jmenoval, později také nazván Buddha Šákjamuni, se ji rozhodl hledat. K cíli ho zprvu nezavedla ani askeze, ale ani jógická meditace. Když se rozhodl askezi přerušit, jeho druzi jej opustili.
Ona samota mu byla impulsem. Zakusil totiž i zvláštní mír. A rozhodl se, že najde odpověď na své otázky sám v sobě. S pevným přesvědčením usedl pod strom v Bódhgáji a obrátil tváří k východu, odhodlán nevstát dříve, než docílí svého záměru.
Byť se ho pokušitel Mára pokusil svést na scestí a zabránit mu v dosažení osvobození od cyklu znovuzrození, Buddha se zlomit nenechal.
Zrodilo se tak nové učení nazvané buddhismus, které po následujících několik desítek let Buddha pilně předával svým následovníkům. Šlo přitom nejen o mnichy, ale i o laiky. Z Indie se záhy rozšířilo Buddhovo učení do Japonska, Číny a dále do Asie.
Co nám buddhismus může dát dnes?
Dnes je buddhismus považován za nejstarší univerzální náboženství. A jeho nejdůležitější myšlenky jsou dodnes živé a silně rezonují také západní společností.
Může buddhismus přinést něco i běžnému našinci, který se s tímto náboženstvím dosud nesetkal a v zásadě navíc nemá k věcem duchovního rázu příliš rozvinutý vztah?
Bezesporu ano. Buddha učí své následovníky věci vnímat z jiného úhlu pohledu. Takto získaný odstup se nám může hodit zejména v případě různých životních těžkostí. Snáze pak spatříme příslovečné světlo na konci tunelu.
Stejně tak dbá tato klíčová osoba buddhismu ve svých zásadách na to, abychom si zachovali vnitřní klid. Termín karma určitě velmi dobře znáte a víte, že funguje jakožto zákon příčiny a následku. Tedy přímočaře řečeno: „Co dáš, to dostaneš.“
Buddha se v tomto směru k lidskému počínání staví zcela jednoznačně: Karmu bychom si určitě neměli pošpinit. Utrpení totiž viděl v lidském světě až příliš. Snažme si v sobě pěstovat především dobrou energii, hlásal tento muž. Tato příznivá síla nám do života přitáhne na oplátku dobré lidi.
Zcela jistě bychom v tomto způsobu uvažování neměli hledat pouhou metaforu. Vždyť komu ochotněji pomůžete v tíživé situaci? Skvělému příteli, který tu pro vás v minulosti vždy byl, nebo někomu, kdo se k nám staví výlučně sobecky, nepokrytě dává najevo své ego a doslova z něj čiší prospěchářství?