Východní Timor je malá země v jihovýchodní Asii, která se pyšní bohatou historií, kulturní rozmanitostí a nádhernou...
Co je blahobyt a přinese člověku štěstí?
Co je to blahobyt?
Vysvětlení, co je to blahobyt, má ve velmi přímočaře uchopitelné podobě „po ruce“ především sociologie. Podle ní se jedná o takový stav společnosti, její části nebo rodiny, jednotlivce, který umožňuje v nadbytku uspokojovat všechny potřeby.
Stav blahobytu je ale samozřejmě do značné míry vnímatelný zcela subjektivně. Jedinec tak o sobě může říci, že zažívá blahobyt, ačkoli se to z vnějšího pohledu tak jevit nemusí. Tato veličina v principu není měřitelná.
V zásadě obdobný pohled při pokusu tento ne zcela jednoznačný stav definovat zaujímá i ekonomie. Ta konstatuje, že se jedná o příznivý poměr mezi potřebami a prostředky k jejich ukojení.
Podobně stojí ve středu zájmu blahobyt pro psychology. V psychologii se dokonce jedná o jeden z nejdůležitějších konceptů.
Jaké jsou stinné stránky blahobytu?
Blahobyt ale má, jak upozorňují dále také filosofové, také své stinné stránky. Ti poukazují na skutečnost, že stávající společnost těží z určitého potenciálu, které jí coby vklad do budoucna zanechaly generace před ní.
Jakousi morální povinností by tak mělo být především aktivní udržování přírodního bohatství, na němž je lidská populace bytostně závislá. Stejně tak je nutné usilovat o zachování tradic a mravních norem. Neurovědec a sekulární filosof Sam Harris dokonce tvrdí, že celkové zdraví a blahobyt vědomých bytostí je nejvyšší morální hodnotou.
Ekonomové jsou i v tomto případě se svými kolegy z dalších oborů víceméně ve shodě. Z makroekonomického pohledu lze například uvést jednoduchou definici českého ekonoma, finančníka a pedagoga a zároveň bývalého vrchního ředitele České národní banky a Roberta Holmana, který konstatuje že blahobyt = produkt + přírůstek volného času - zhoršení kvality životního prostředí.
Přináší nám blahobyt zároveň štěstí?
Ruku v ruce s těmito etickými otázkami kráčí další poměrně důležitý etický problém. Je blahobyt cestou k dosažení štěstí? Souvisí spolu tyto dvě veličiny vůbec? A pokud ano, jakým způsobem?
Například mikroekonom Angus Deaton ukazuje zajímavý paradox: Nefalšované zvýšení subjektivního štěstí člověka přichází pouze v případě, kdy se tento jedinec také nachází v opravdové chudobě.
Hédonistické užívání veškerých požitků, které civilizace nabízí, tedy ke štěstí nevede. Psychologové tento stav dokonce nazývají „nemoci blahobytu“. Tím rozumí především problematiku sebevražd, vzrůstající spotřebu psychofarmak, zvyšující se existenciální vakuum, psychickou entropii, ztrátu smyslu nebo syndrom vyhoření.
Nejedná se pouze o onemocnění rázu psychického. Na poplach v souladu s experty na péči o duševní zdraví do jisté míry bijí i lékaři, kteří se nám starají o zdraví tělesné. Ti varují před vznikem chorob, jako je obezita, cukrovka, osteoporóza nebo kardiovaskulární onemocnění.
Jak dosáhnout blahobytu?
Navzdory výše uvedeným snahám o určitou objektivizaci blahobytu je tak nezbytné vnímat tento stav nikoli jakožto založený a s možností založení na hmotných statcích. V zásadě nám nicméně neprospěje ani přehlcenost potěšením charakteru nehmotného, jako jsou třeba zážitky.
Spíše bychom měli usilovat o to, aby se z blahobytu stal jakýsi rovnovážný stav mysli a bytí jako takového. Cesta k jeho dosažení přitom není tak komplikovaná, jak se zdá.
Prvním krokem je v podstatě obecné dodržování zásad zdravého životního stylu. Znamená to hlavně dostatečně spát a odpočívat, vyhnout se stresu, být ale na druhou stranu přiměřeně fyzicky aktivní a také se vyváženě stravovat.
Změnit bychom také měli přístup k sobě samým. Znamená to především odpuštění všech dávných křivd, vytváření a utužování pozitivních rodinných a přátelských vazeb a také stanovování si realistických cílů pro další život. Ty nás mohou udržet dostatečně motivované pro posun v životě.
30 faktů, které jste možná nevěděli o blahobytu
- Definice blahobytu: Blahobyt je stav, kdy jedinec nebo skupina má dostatek materiálních a nemateriálních zdrojů pro uspokojení základních potřeb a pro dosažení pocitu spokojenosti.
- Brutto domácí produkt (BDP): BDP je ekonomický ukazatel, který měří celkovou hodnotu všech statků a služeb vyrobených v zemi za určité období, často používaný jako indikátor blahobytu.
- Index lidského rozvoje (HDI): HDI je kompozitní index, který hodnotí blahobyt založený na třech rozměrech: délka života, vzdělání a životní úroveň.
- Význam štěstí: Štěstí je důležitým faktorem blahobytu, a často se chápe jako subjektivní pocit spokojenosti a pohody.
- World Happiness Report: Tento každoroční report hodnotí štěstí a blahobyt obyvatel 156 zemí na základě faktorů, jako je HDP na obyvatele, sociální podpora, zdravotní péče a osobní svoboda.
- Blahobyt a životní prostředí: Udržitelný blahobyt zahrnuje zachování životního prostředí pro budoucí generace a snížení negativního dopadu na přírodu.
- Eudaimonický blahobyt: Tento koncept se zaměřuje na realizaci lidského potenciálu, smysl života a sebezdokonalování.
- Sociální kapitál: Silné sociální vztahy, důvěra a spolupráce mezi lidmi jsou klíčové pro blahobyt.
- Význam duševního zdraví: Duševní zdraví je zásadní součást blahobytu a zahrnuje emocionální, psychologické a sociální aspekty.
- Rovnost příjmů: Větší rovnost příjmů je spojena s vyšším blahobytem, protože to snižuje sociální napětí a nerovnosti.
- Vzdělání: Vyšší úroveň vzdělání je spojena s lepšími životními příležitostmi, vyšším příjmem a celkově vyšším blahobytem.
- Pracovní doba: Kratší pracovní doba může vést ke zvýšenému blahobytu, protože poskytuje více času na rodinu, koníčky a odpočinek.
- Zdravotní péče: Přístup ke kvalitní zdravotní péči je zásadní pro blahobyt, protože umožňuje lidem udržovat si dobré zdraví a léčit se při nemoci.
- Bezpečnost: Nižší míra kriminality a politické stability přispívají k pocitu bezpečí a celkovému blahobytu.
- Důchodový systém: Dostatečné důchodové zabezpečení je důležité pro blahobyt seniorů a snižuje riziko chudoby ve stáří.
- Flexibilní pracovní podmínky: Práce s flexibilními hodinami a možností práce z domova může přispět k lepší pracovní a soukromé životní rovnováze, což zvyšuje blahobyt.
- Dětská péče: Kvalitní a dostupná dětská péče umožňuje rodičům sladit rodinný a pracovní život a zvyšuje blahobyt celé rodiny.
- Sociální zabezpečení: Přiměřené sociální zabezpečení, jako jsou podpory v nezaměstnanosti nebo nemoci, snižuje finanční stres a zvyšuje blahobyt.
- Genderová rovnost: Rovnost mezi muži a ženami ve všech aspektech života, včetně práce a vzdělání, přispívá k celkovému blahobytu společnosti.
- Přístup k rekreaci: Možnosti pro sport a volnočasové aktivity zvyšují fyzické i duševní zdraví a blahobyt.
- Dopravní infrastruktura: Efektivní a dostupná doprava zlepšuje mobilitu, přístup k pracovním příležitostem a snižuje dopravní stres.
- Volnočasové aktivity: Zájmové aktivity, jako je umění, hudba a sport, mohou zlepšit duševní zdraví a zvyšovat pocit spokojenosti.
- Místní komunity: Silné místní komunity podporují sociální soudržnost, vzájemnou pomoc a spolupráci, což přispívá k blahobytu jednotlivců.
- Přístup k přírodnímu prostředí: Kontakt s přírodou má pozitivní vliv na duševní zdraví a blahobyt.
- Právo na práci: Právo na práci a spravedlivé pracovní podmínky jsou důležitými faktory blahobytu, protože zajišťují důstojnost, finanční stabilitu a sociální začlenění.
- Volby a demokracie: Život v demokratických zemích, kde lidé mají právo volit a ovlivňovat politiku, přispívá k většímu blahobytu.
- Migrace a multikulturalismus: Migrace a multikulturalismus mohou přispět k blahobytu, protože umožňují lidem získávat nové zkušenosti, poznat jiné kultury a těžit z různorodých myšlenek a dovedností.
- Digitální gramotnost: Schopnost efektivně využívat technologie a informační zdroje v digitálním světě je důležitá pro blahobyt, protože umožňuje lepší přístup ke vzdělání, práci a sociálnímu zapojení.
- Přístup ke kultuře: Možnost využívat kulturní zařízení, jako jsou muzea, divadla, knihovny a galerie, zvyšuje kvalitu života, osobní rozvoj a blahobyt.
- Zmírnění klimatické krize: Řešení klimatické krize a snaha o udržitelný rozvoj jsou klíčové pro dlouhodobý blahobyt současných i budoucích generací, protože omezují negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví.