Vídeň je hlavní město Rakouska, známé svou bohatou historií, kulturním dědictvím a krásnou architekturou.
Beruška: Má křídla barvy rubínu a ptáci jí pohrdají
Jak beruška vypadá a jak si ji nesplést s jinými brouky?
Beruška je drobný brouček s oblými křidélky. Dorůstá asi 7 mm. Její křídla, neboli krovky, mají sytě červenou barvu, a jak už název napovídá, na křídlech má sedm černých teček. Které z křídel má ale větší počet teček? Vlastně žádné. Každé křídlo má celkem tři tečky, přičemž poslední, sedmou tečku, mají obě křídla společnou.
I přes svůj charakteristický vzhled si ji lidé často pletou i s jinými druhy brouků. Tedy tu naši berušku sedmitečnou. Existují i jiné druhy, které se tu a tam, někdy i v hojném počtu, objeví u nás na zahradě. Nejčastěji si ji lze splést s beruškou asijskou. Ta má však na zádech teček mnohem více.
Což je hlavní odlišný znak, který upozorní na to, že se nejedná o slunéčko. Upozornit na ni také může fakt, že na rozdíl od slunéčka bolí kousnutí asijské berušky jako kousnutí mravence.
Beruška je broukem mnoha jmen
Její název má poměrně bohatou historii. Vystřídala už tolik jmen, že by se za ně nemusela stydět kdejaká celebrita. Záznamy čítají celých sto sedmdesát pojmenování pro berušku, tedy alespoň co je známo. Jména dostávala různá podle krajů a oblastí, kde se s ní lidé setkávali, ale i podle osobních sympatií.
Dostávala zdrobnělá jména, jako třeba berunka, pinkalinka, nebo bedrunka. S většinou těchto názvů se již pravděpodobně nesetkáme. Dnes už jí téměř nikdo neřekne jinak, než právě beruška, nebo slunéčko sedmitečné.
Mají krátký, ale produktivní život
Život berušek je poměrně krátký. Zakuklené larvy se vylíhnou v dospělce za jeden až dva týdny. Líhnou se zpravidla na jaře. Poté pomalu stárnou, což se pozná, že jsou čím dál tmavší, až dohněda.
V zimě přezimují v kůrách stromů, v nejrůznějších skulinách, pod mechem či starou trávou. Takto, pokud se jim to podaří, přežijí dva roky, poté nakladou nové jedince a v létě po jejich krátkém životě umírají.
Nežijí sice dlouho, ale jako “matky“ toho zvládnou spoustu. Jedna beruška zvládne naklást až 150 vajíček. Vylíhnuté larvy jsou pak velmi dravé a dokáží během svého tři až šestitýdenního vývoje spořádat až 600 mšic.
Potrava berušek a jejich ochrana před predátory
Ačkoli se může na první pohled zdát, že je beruška býložravec živící se listy, není tomu tak. Ba naopak, tento brouček je oblíbený pro svou prospěšnost v lidských zahradách. Jejich larvy i dospělé berušky se totiž živí tolik neoblíbenými mšicemi a červy.
Rostliny tedy zbavuje nechtěných škůdců. Jedna beruška dokáže podle průzkumů za rok spořádat až 5000 mšic, což je pozoruhodné množství.
Přestože je sama dravá, ostatním dravcům, jako třeba ptákům nijak zvlášť nechutná a vyhýbají se jí. V některých případech může být pro ptáky dokonce i jedovatá. To ale neznamená, že by se nemusela bránit před jinými predátory. Má poměrně pozoruhodný systém, jak nepřítele odradit.
Má totiž schopnost dělat takzvaného “mrtvého brouka“, a to doslova. Ve vteřině dokáže bezvládně padnout k zemi, jako by byla mrtvá. Pokud ani toto nezabere, začne beruška vylučovat žlutý páchnoucí a hořký sekret, který je nám asi všem povědomý z fleků na košili.
Tím spolehlivě odloudí nepřítele od toho, aby ji pozřel. Podobně jsou schopné se bránit už i larvy, které také vylučují odpuzující látky, Pokud na vás tedy příště slunéčko zanechá opět žlutý flek, není třeba brát to osobně.
30 zajímavostí o berušce
- Berušky patří do čeledi Coccinellidae a řádu Coleoptera (brouci).
- Existuje více než 6 000 druhů berušek na celém světě.
- Berušky žijí na různých kontinentech a v různých prostředích, jako jsou louky, lesy, hory, močály a zahrady.
- Berušky jsou obecně považovány za užitečné hmyz, protože pomáhají kontrolovat populaci škůdců, jako jsou mšice a škálovití.
- Dospělé berušky mají délku mezi 0,8 a 18 mm, v závislosti na druhu.
- Nejznámější beruška je sedmitečná beruška (Coccinella septempunctata).
- Berušky mají křídla ukrytá pod pevným krovkami (elytra), které jim umožňují rychle a efektivně létat.
- Barvy a skvrny na beruškách slouží jako varování pro predátory, že nejsou dobrým zdrojem potravy nebo jsou jedovaté.
- Berušky jsou schopné vydávat slabé chemické látky (alezimy), které odrazují predátory.
- Berušky se živí hlavně mšicemi a škálovitými, ale některé druhy mohou být také hmyzožravé nebo rostlinožravé.
- Berušky mají proměnu dokonalou, což znamená, že procházejí čtyřmi životními stadii: vejcem, larvou, kuklou a dospělcem.
- Samice berušky klade až 1 000 vajec za svůj život, obvykle na listech rostlin infikovaných mšicemi.
- Larvy berušek se vyvíjejí rychle a požírají mnoho mšic během svého vývoje.
- Během přeměny z larvy na dospělce se beruška zakuklí a přemění se ve svém kuklení na dospělce.
- Berušky mají výborný zrak, který jim umožňuje detekovat kořist, i když je velmi malá.
- Berušky se dožívají v průměru 1-2 let, ale některé druhy mohou žít až 3 roky.
- Berušky hibernují během zimních měsíců, často ve skupinách, a hledají úkryt v záhybech kůry stromů, pod kameny nebo v lidských obydlích.
- Některé druhy berušek, jako je druh Harmonia axyridis, mohou být invazivní a ohrožovat původní druhy berušek a ekosystémy.
- Berušky mají několik přirozených nepřátel, jako jsou ptáci, pavouci, mravenci a dravé brouci.
- Berušky dokáží komunikovat s ostatními beruškami pomocí chemických látek (feromonů) a doteku.
- Beruška je často považována za symbol štěstí a hojnosti v některých kulturách.
- Berušky jsou často používány v biologické kontrole škůdců v zemědělství a zahradnictví.
- Některé druhy berušek, jako je druh Delphastus pusillus, jsou specializované na lovení bílých mšic (též moučná červotoč).
- Beruška může sníst až 5 000 mšic během svého života.
- Při ohrožení dokáží některé druhy berušek vypustit žlutý jedovatý sekret ze svých kolen, který je pro predátory nechutný.
- V populární kultuře se berušky často objevují jako přátelské postavičky v knihách, filmech a televizních pořadech pro děti.
- Některé druhy berušek se vyznačují tzv. myrmekofilií, což znamená, že žijí v úzké symbióze s mravenci.
- Berušky mají schopnost rychle se přizpůsobit změnám ve svém prostředí, což jim umožňuje přežít v různých podmínkách.
- Berušky se často setkávají s lidským osídlením, kde se živí škůdci, jako jsou mšice a škálovití, kteří napadají zahradní rostliny.
- Beruška je jedním z mála druhů hmyzu, který je obecně považován za příjemný a přitažlivý, a proto má mnoho lidí k němu pozitivní vztah.