Astrologie

Astrologie je odvětvím s již pradávnou tradicí. Jak se historicky vyvíjela a co zajímavého nám může nabídnout dnes?

Co je astrologie?

Česká alternativa „hvězdopravectví“ poměrně dobře odráží, čím se astrologie primárně zabývá. Astrologové zkoumají souvislosti mezi děním na obloze.

To se týká hlavně pohybu planet, dále Slunce, Měsíce a dalších prvků. Zabývají se i vlivem tohoto pohybu na dění na Zemi. Snaží se tímto způsobem jednak objasnit dění minulé i současné, ale i předpovědět to budoucí.

Západní astrologie, tedy obor, který se tradičně rozvíjel na území Evropy, je zařazován společně s alchymií a magií k naukové tradici hermetismu.

Ovšem pozor, astrologii nelze směšovat s astronomií. Nejedná se o totožné obory a dlužno přiznat, že někteří astronomové reagují na zmínky o astrologii i poněkud nevraživě, neboť zkrátka není exaktní vědeckou disciplínou.

Čím se zabývá astrologie?

Ač se na astrologii nahlíželo dlouho hlavně jako na obor, jehož hlavním cílem je vyvěštit budoucnost, byl by takový pohled krajně zjednodušený. Částečně se o to astrologové ovšem zasadili sami. Tradiční astrologie nakládala s horoskopy poměrně nekompromisně a předpovědi příliš nebraly v potaz vůli člověka.

Současní astrologové soudí, že hvězdy, zjednodušeně řečeno, mohou pouze naznačovat. Předestřou nám, zda jsou příznivé podmínky pro to, abychom se mohli nějak rozhodnout. Onu vůli už však skutečně musíme vyjádřit sami.

Jak se astrologie vyvíjela?

Astrologie pochopitelně jako celistvý obor vychází z jednotných základů. Nicméně v průběhu času došlo k rozštěpení na několik samostatných systémů.

Ostatně není se tomu příliš co divit, protože všechny kultury, které se na zemi objevily a zároveň mohly nějakým způsobem pozorovat oblohu, se začaly přirozeně astrologickými otázkami zaobírat.

O tom, že tento obor znali Egypťané, Řekové, Římané, Inkové, Babylóňané, Chaldejci, Číňané i Evropané, nemáme díky soudobým historickým důkazům pochybnost.

Ve srovnání se současnou vyspělou Evropskou civilizací bezesporu měly tyto dávné národy jednu podstatnou výhodu: Žily ve výraznějším sepětí s přírodou. Z astrologie tak mohly vytěžit mnohé.

Stručné dějiny západní astrologie

Astrologie se zpočátku zachovala jen zlomkovitě v některých rituálech pohanských kultů. Později hrála dokonce klíčovou roli ve většině gnostických frakcí tehdejšího křesťanství.

Následující vývoj astrologii nepřál, neboť se potýkala během raného středověku s odporem oficiální katolické církve.

Jedním z hlasitých kritiků byl i sv. Augustin. Tento muž byl vystudovaným lékařem, což mu paradoxně předurčovalo se astrologií také zaobírat. Racionalitu bychom však u slovutného vzdělance mohli hledat z dnešního pohledu jen těžko. Astrologii totiž rovnou označoval za černou magii.

Teprve koncem 1. tisíciletí našeho letopočtu se tento do Evropy začal vracet. A to hlavně zásluhou Arabů, kteří kontrolovali některá evropská území, především Španělsko. Už ve 12. století se astrologie dala studovat i na některých univerzitách, například v Bologni.

Když na přelomu 13. a 14. století astrologii uznaly i dvě tehdy významné osobnosti, kterými byli teologové Albertus Magnus a Tomáš Akvinský, smířlivou rétoriku nakonec zaujala i církev.

Renesance znamenala obrat i pro astrologii. Obor si zažil nebývalý rozkvět a vlnu značného zájmu. Věnovali se jí i dnes uznávaní astronomové Galileo Galilei, Tycho Brahe a Johannes Kepler. Na přelomu 16. a 17. se pak dokonce astronomie vyčlenila jako samostatný obor.

Významnou osobností této éry byl také Michel de Nostredame zvaný Nostradamus. Původně francouzský lékař proslul coby věštec.

Zásadním centrem rozvoje renesanční astrologie se stala i Praha, neboť tehdejší císař Rudolf II. byl nejen pro toto odvětví nesmírně zapálený. Dnes bychom mohli říci, že císař se řadil k nadšeným ezoterikům a nejrůznější okultní nauky ochotně podporoval.

Jak vypadá astrologie v současnosti?

V dobách minulých byla astrologie brána primárně jako seriózní vědecká disciplína. A dlužno dodat, že našim předkům se v rámci astrologie skutečně čas od času povedl i zajímavý objev, který by obstál i v dnešních vědeckých kruzích.

Například jako když astronomové objevili v roce 2017 hvězdu, kterou dokonce už před 600 lety dokázali popsat korejští astrologové.

Dnes bývá naopak astrologie vysmívána a vnímána jako iracionální víra v osud. Přes skepsi klasické vědy je z ní však zajímavý psychologický fenomén, který je na vzestupu i v současné společnosti.

K čemu slouží astrologie dnes?

Dnes se máme často tendence uchylovat k poněkud zjednodušujícímu pojetí, že astrologie se rovná horoskopům. Jak je patrno již z předchozího textu, jedná se o komplexní obor, který do značné míry souvisí s psychologií i medicínou.

Nicméně horoskop je skutečně její důležitou součástí. A to většinou ve formě horoskopu nativního, který je určen pro konkrétního jednotlivce a popisuje jeho charakter. Naproti tomu horoskop partnerský se zabývá vzájemným vztahem dvou lidí.

Kruciální otázku, zda mohou horoskopy „fungovat“ ponechme raději na subjektivní zhodnocení každého. Odpůrci argumentují například Forerovým efektem. Ten patří do skupiny tzv. kognitivních zkreslení. Vysvětluje, že naše ochota uznat horoskop jako pravdivý jednoduše pramení z ochoty akceptovat jako výstižnou charakteristiku, která je pojata obecně.

Co na to druhý tábor? Brání se především argumentem, že postavení planet v horoskopu je skutečně určité vodítko, které může o chování člověka ledacos napovědět. Ale samozřejmě i nepříznivý horoskop je možné překonat, nelze pak tedy poukazovat na to, že „nevyšel“.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků