Archeologie

Archeologie je věda, která se zaobírá někdejšími lidskými společnostmi. Co všechno náleží do jejího působení a jaké metody používá?

Co je to archeologie?

Samotné označení oboru pochází z řeckého označení „archaios“ neboli „starý“ a výrazu „logos“ neboli „nauka“.

Předmětem zájmu archeologie jsou jednak lidské výtvory jako takové, ale i zbytky přírodního původu, které byly člověkem neúmyslně ovlivněny. Liší se tedy od historiografie tím, že zkoumá zdroje hmotné, nikoli písemné.

Stejně tak je častým omylem přesvědčení, že se archeologie zabývá dinosaury. Tato oblast má svou vlastní vědní disciplínu, která se nazývá paleontologie. Centrem zájmu archeologie je skutečně jen a pouze člověk a jeho působení.

Čím se zabývají archeologové?

Archeolog má za úkol realizovat archeologické výzkumy a průzkumy. Provádí přípravné heuristické práce. Dále zajišťuje ochranu, záchranu a prezentaci archeologických nalezišť a výsledků archeologických výzkumů při stavebním a územním řízení.

Provádí expertizy archeologického zájmu pro rozhodování státní správy a samosprávy. Utváří, odborně vede a zprostředkovává archeologické sbírky.

Své činnosti se dnešní archeologové věnují muzeích, v státních památkových ústavech, v ústavech archeologické památkové péče, případně mohou pracovat pro obecně prospěšné společnosti.

Po stránce metodologické je tento obor do značné míry závislý na vývoji v přírodních vědách. Archeologické instituce tak úzce spolupracují přímo s odborníky v těchto oblastech. Především je archeologie navázána na botaniku, zoologii či na antropologii.

Archeologický průzkum je navíc nyní v zásadě povinný. Jeho smyslem je chránit z architektonického hlediska cenné prvky. Proto se tato povinnosti dostala dokonce i do zákona.

A uchopíme-li jeho výklad skutečně striktně, prakticky je výzkum povinný vždy, pokud dochází ke stavbě či významnému narušení terénu.

Jaké metody používá archeologie?

Současná archeologie klade velký důraz především na tzv. nedestruktivní metody výzkumu. Ty se člení do čtyř výchozích okruhů.

Prvním je tzv. dálkový průzkum, který reprezentuje především letecká archeologie. Dále se jedná o metody, které vycházejí z povrchového měření fyzikálních a chemických vlastností povrchových vrstev v terénu.

Třetí oblast tvoří metody povrchového archeologického průzkumu a vzorkování povrchových vrstev. Čtvrtou kategorií je vzorkování vrstev antropogenního původu, a to pomocí vrtů, mikrovrypů nebo vzorkovacích sond.

Prioritním cílem celé archeologie tedy je svou činností rekonstruovat nejstarší dějiny lidstva. Objasnit se pokouší politické, ekonomické, společenské a přírodní poměry v jednotlivých úsecích dějinného vývoje.

Většinou se přitom specializuje na dané téma či období, což je pochopitelné vzhledem k šíři jejího výzkumného působení.

Co je cílem archeologie?

Zejména v posledních letech se tato disciplína také více zaobírá otázkami, které se týkají sociální, případně duchovní stránky života.

Archeologie je jednak nepokládala za podstatné, navíc se domnívala, že je sama vlastně ani poznat nemůže. To se změnilo až působením tzv. postprocesuální archeologické školy.

Archeologie se tedy obrací k minulosti. Pro řadu laické veřejnosti má zejména díky výzkumu a hledání pramenů hmotné povahy vysokou atraktivitu.

Do značné míry zromantizovaný náhled na archeologii jako na dobrodružství však samozřejmě plně nevystihuje její roli v současnosti.

Archeologie totiž má z hlediska reality 21. století svůj zásadní význam. Také tento vědní obor může po boku historie sloužit k tomu, abychom dokázali rozkrýt příčiny dění v naší současné společnosti.

Ekologické problémy a společenské a ekonomické krize nejsou nepodobné dění, kterým si společnost musela procházet v minulosti.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků