Východní Timor je malá země v jihovýchodní Asii, která se pyšní bohatou historií, kulturní rozmanitostí a nádhernou...
Antropologie: věda o člověku a pro člověka
Antropologie
Pojem antropologie označuje v nejširším slova smyslu vědu o člověku. Čím vším se tato zajímavá disciplína zaobírá?
Co je antropologie?
Antropologie je zařazena mezi společenské vědy. Hned na úvod ovšem s touto vědou vzniká poněkud delikátní problém, protože některé klasifikace ji naopak označují jakožto přírodovědeckou disciplínu.
Vzhledem k jejímu zaměření ovšem skutečně můžeme připustit, že má z každého tohoto zaměření část charakteristiky. A aktivně spolupracuje i s jinými vědeckými obory z obou těchto okruhů. Kromě nich se navíc antropologie nemalou měrou opírá i o historické vědy.
Co tedy vlastně antropologie je a především: Co zkoumá? Už sám název tohoto oboru o jejím předmětu mnoho napovídá. Termín „antropologie“ je odvozen od řeckého slova „anthropos“ neboli „člověk“.
Čím se antropologie zabývá?
Jedna z definic tak například vysvětluje, že se tato vědecká disciplína zaobírá původem, chováním a tělesných, sociálním i kulturním vývojem lidského druhu.
Dokáže tak mimo jiné i rozlišit zdravého člověka a případné chorobné odchylky. I když je samozřejmě, na rozdíl od medicíny, nepotřebuje řešit. Do oblasti jejího zájmu patří nejen člověk sám, ale i jeho výtvory. Stejně tak si antropologové všímají rozdílů a podobností mezi lidmi a zvířaty.
Současnou antropologii tak lze považovat za značně rozvětvený multidisciplinární obor. Někteří badatelé proto hovoří spíše o různých odvětvích, jejichž hlavním pojítkem je člověk.
Připustíme-li existenci jednotného pojetí, pak můžeme konstatovat, že tradičně se využívá rozlišení na dva výzkumné proudy – antropologii kulturní a biologickou. Kulturní, též sociální antropologie se zaobírá člověkem a povahou jeho přemýšlení a konání. Biologická antropologie, která se též uvádí pod názvem fyzická, si povšímá přímo biologické podstaty lidského těla.
Jaká je metodologie antropologického výzkumu?
Toto členění doprovází celý obor tradičně víceméně od samého počátku, neboť od samého začátku si antropologie všímá duševních i fyzických vlastností člověka. Postupem času si ale samozřejmě prošla vývojem jak z hlediska své vlastní náplně, tak i co se týče používané metodologie.
Postavena je v současné době primárně na dvou nejdůležitějších pilířích – na pojmech a metodách. Pojmový aparát se významně neliší od ostatních společenskovědních disciplín.
Z hlediska metodologie zaujímá dominantní postavení hlavně (dlouhodobý) terénní výzkum. Přičemž primární složku v něm reprezentuje zúčastněné pozorování. V tom je patrná odlišnost antropologie od sociologie, která využívá kvantitativních metod.
Právě sociologii bychom pomyslně mohli označit za jakousi sesterskou disciplínu tohoto oboru. Ze samotné antropologie se také oddělily dvě úzce specializované disciplíny v podobě etnografie a archeologie.
Jaký je praktický význam antropologie?
Poznatky, které antropologie přináší, mají pak význam pro celou řadu dalších vědních oborů. Ovšem nejen pro ně, antropologie rozhodně není pouze teoretizující disciplínou. Výsledky bádání těch nejlepších odborných kapacit z celého odvětví nemůžeme pouze, s jistou nadsázkou řečeno, zavřít do muzea.
Informace takto získané mohou být využitelné dokonce mimo jiné i pro průmyslovou výrobu. Týká se to třeba průmyslu oděvního. Uplatňuje se zde morfologická antropologie, která se zaobírá změnami potřeb lidského těla v souvislosti s nejrůznějšími vlivy. To lze využít prakticky například ve sportu, kde je nutné si uvědomit, v jaké souvislosti je tělo s pohybem a jaký výsledný vliv to má na tvorbu oděvů.
Značné využití například také mají poznatky v biologické antropologie v kriminalistické praxi prostřednictvím tzv. forenzní antropologie. Ta napomáhá v řadě činností. Jmenujme za všechny stanovování totožnosti osob, expertizy nálezů lidských ostatků a mnohé další.