Ti, kteří mají zahrádku, jistě pěstují také drůbež. Častým typem chovného ptactva jsou kachny. Je jich mnoho druhů a...
Albert Eistein: Nejvýznamnější vědec 20. století

Albert Einstein
Jméno Alberta Einsteina se stalo symbolem pro mimořádně talentovaného a inteligentního člověka. Jaký ale slavný vědec byl ve skutečnosti a co předcházelo jeho pověsti unikátní osobnosti?

Dětství Alberta Eisteina
Albert Einstein byl teoretickým fyzikem a dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců všech dob společně s Isaacem Newtonem. Stejně tak se jedná o nejdůležitější vědeckou osobnost éry celého 20. století. Byl také humanistou, nonkonformním myslitelem a značným odpůrcem autorit.
Narodil se 14. března 1879 v německém Ulmu do židovské rodiny. Dva roky po synovi přišlo na svět ještě druhé dítě Einsteinových, dcera Maria, řečená Maja. Otec Herman byl původně obchodníkem, později se živil jako elektrochemik.
K technice záhy nabyl vztah i malý Albert. Už jako pětiletý dostal svůj první kompas, což ho přivedlo k zájmu o fyziku. Zvídavé dítko okamžitě pochopilo, že ve zdánlivě prázdném prostoru musí existovat síla, která na střelku kompasu působí.
Rodiče samozřejmě chtěli, aby syn studoval. Jemu se ale svým formalistickým přístupem škola protivila. Proto si plánoval, že střední školu dostuduje až v Itálii, kam se rodina hodlala přestěhovat po krachu otcovy továrny.

Studijní léta a počátky vědecké kariéry
Nicméně k omylům patří teorie, že geniální fyzik z matematiky a fyziky ve svých školních letech propadal. Student byl průměrný, v matematice a fyzice ale naopak vždy vynikal. Mýtus zřejmě vznikl nepochopením systému švýcarského známkování.
Albert Einsten byl ve skutečnosti nadané a nadprůměrně inteligentní dítě. Svědčí o tom i tradovaná rodinná historka, kdy tehdy dvouletému chlapci rodiče ukázali novorozenou sestru. Údajně se jich tehdy hošík dotázal: „A kde má kolečka?“
K mýtu o podprůměrné inteligenci ve skutečnosti talentovaného chlapce přispělo i to, že málo mluvil. Způsobeno to však bylo spíše jeho rozvážností a přemýšlivostí. Tu ostatně dokázal uplatnit vrchovatě, nejprve vzděláním, posléze i praxí.
V roce 1896 nastoupil na švýcarskou Spolkovou polytechnickou školu v Curychu, kde se vzdělával jako učitel fyziky a matematiky. V roce 1901, kdy získal diplom, zároveň nabyl švýcarské občanství, a protože nemohl najít místo učitele, přijal místo technického asistenta ve švýcarském patentovém úřadu.
Během svého působení na patentovém úřadě a ve volném čase vytvořil mnoho svých pozoruhodných děl. V roce 1905 získal doktorský titul. A právě tento rok pro něj byl z hlediska kariéry zlomovým.

Éra nejvýznamnějších objevů
Na základě kvantové teorie světla se mu podařilo vysvětlit tzv. fotoelektrický jev. Ten představuje jednu ze tří možných interakcí γ záření s elektronovým obalem atomu.
Eisten byl jednoznačně byl jednoznačně prvním, kdo odvodil Planckův vyzařovací zákon z dnešního hlediska v zásadě správným způsobem a dokázal tak fotoelektrický jev uspokojivě objasnit.
Stejně tak vysvětlil na základě kinetické teorie látek tzv. Brownův pohyb. Za ním stojí Robert Brown, anglický botanik. Ten se nejprve domníval, že pozorovaný pohyb zrnek je způsoben jejich životem. Jedná se však o důkaz tepelného pohybu částic.
K asi nejslavnějším objevům slavného fyzika však patří proslulá teorie relativity. Jde o sadu dvou tezí zahrnující teorii relativity obecnou a speciální. Obě prakticky nacházejí vysvětlení k tomu, proč se elektromagnetické vlnění nechová v souladu s Newtonovými pohybovými zákony.

Útěk z vlasti a závěr života
V době, kdy učinil své nejvýznamnější objevy byl stále mlád, bylo mu tehdy pouhých 26 let. Posléze opustil patentový úřad a působil na několika univerzitách v Bernu, Curychu či v Praze. Nakonec se ovšem přesunul do Berlína.
Když se v roce 1933 moci v Německu chopil Adolf Hitler, už nikdy se Albert Einstein do své vlasti nevrátil. Významně ho tato etapa ovlivnila. Proto se krom svých vědeckých objevů aktivně zasazoval za odzbrojování, podílel se na činnosti pro OSN a měl dokonce významný podíl na ustanovení izraelského státu, vystupoval i proti rasismu.
Slavný fyzik nakonec umírá v roce 1955 v Princetonu. Příčinou úmrtí bylo aneurysma břišní aorty. Slavný vědec přitom věřil, že mu k vyléčení pomůže vegetariánská strava. To se však bohužel nestalo.
